Knihy Fredrika Backmana

3. června 2017 v 23:23 | Radka |  Knihy co zaujaly
Miluji příběhy. Na pohled obyčejných lidí, kteří po odkrytí svého soukromí pro mě přestávají být obyčejnými. Za každým z nás je příběh. Někdy jednoduchý, jindy komplikovaný až neskutečně složitý. Fredrik Backman jich ve svých knihách nabízí opravdu hodně. Silných i obyčejných. Nečekaných i předvídatelných. A všechny ze života. Nebo to aspoň tak vypadá.
 

Pro Emu a pro Evu

16. dubna 2017 v 8:00 | Radka |  Co život dal
Bylo nás pět, ale je to už skoro měsíc, co se počet členů naší malé domácnosti snížil na čtyři. Přitom to není tak dávno, co jsme se začali rozrůstat. Aspoň mně to tak připadá. Ale vezmu to raději pěkně od začátku.


Barvy jara

13. dubna 2017 v 23:31 | Radka |  Co život dal
S prodlužujícími se dny a vybarvující se přírodou začínám zase ráda fotit. Ne, nejsou to snímky, které uchvátí kvalitou, to přiznávám. Ale vážně mi vrtalo hlavou, kde se to ptactvo vzalo mezi paneláky, vzdušnou čarou dobrých třista metrů od vody?

 


Všechno je v pořádku

9. dubna 2017 v 15:30 | Radka |  Sny a realita
Dlouho jsem neměla sen, který by mě vyděsil jako ten, o který se chci s vámi podělit.
Od smrti mé matky uběhlo celých pět let a nebýt to na Velký pátek, možná bych zapomínala počítat roky od té smutné události. V prvním roce se mi připomínala sny, ve kterých byla mrtvá, ale já vnímala hlavně okolnosti, které se mi snažila sdělit. Pak to vše utichlo a já cítila střídavě její lásku a prázdno, které jako by znamenalo, že je strašlivě daleko, odkud ji nemohu slyšet.


Špatný začátek = dobrý konec?

26. února 2017 v 15:15 | Radka |  Co život dal
Věta: Letošní rok vůbec nezačal dobře, se začíná stávat mantrou našeho pracovního kolektivu. Ano, nezačal. Ať šlo o ztrátu blízkého člověka, kolaps dítěte s následným zjištěním, že jde o závažnou nemoc, s níž se dá žít, ale jde o omezení do konce života, nebo běžné nemoci či kolapsy z přepracování.


Žít zdravě nejde moc hravě II

26. ledna 2017 v 19:31 | Radka |  Co život dal
V minulém článku jsem se přiznala k pokusům nezvyklých jídel. Živých, abych upřesnila. Po půl roce pokusů a omylů přiznávám - pořád to není sranda. Vymýšlet jídelníček jen z RAW potravin jsem nevzládla. Stále doplňujeme s dcerou vařenými pokrmy, které však jakoby více energie tělu braly než dávaly.

Žít zdravě nejde moc hravě

17. července 2016 v 22:09 | Radka |  Co život dal
Nežiju proto, abych jedla, z toho důvodu jsem schopná zasytit se jakkoli jednoduchým pokrmem. Někdy vytvořím kombinace, ze kterých by nejednoho šéfkuchaře fláklo, avšak pro mě zůstávají důležitá dvě kritéria - musí mě to zasytit a nesmí mi z toho být zle. No, možná ještě jedno kritérium ctím - příprava pokrmu nesmí být zbytečně zdlouhavá.


Další články


Kam dál