Vzpomínka na pohádky

28. prosince 2012 v 18:38 | Radka |  Smysl pro humor

Vánoce jsou nejen časem rozjímání, ale také časem pohádkovým. V televizi se s přibývajícími stanicemi více reprízuje, ale kdo by si nechal ujít Pyšnou princeznu nebo Byl jednou jeden král?
Ta atmosféra kolem mě odvedla v myšlenkách zpět do dob, kdy jsme pohádky dceři četli nebo vyprávěli. Nejsem velký improvizátor, proto jsem sahala po osvědčených knihách a vybírala takové příběhy, ve kterých co nejméně poteče krev. Dcera odmítala jakýkoliv projev násilí, včetně sežrání babičky vlkem, o rozpárání břicha myslivcem ani nemluvě.


Když se podařilo téměř nemožné a pohádku slíbil odvyprávět otec, byla to stále stejná. Ale dcera ji přesto milovala. Byla od táty a ten si ji pamatoval od svého táty. Něco jako rodinné dědictví.
Dcera mi pak příběh převyprávěla: byl jeden milionář, který měl tolik peněz, že si mohl dovolit vše, ale byl nemocný. Nebylo to vidět, ale mě úplně hnusný ekzém. A tak mu doktor poradil, aby si pořídil sluníčko. Vysoko na nebi nestačí, má ho mít jenom pro sebe a to ho uzdraví. Tak si milionář nechal postavit velikou halu a jeřábama sluníčko z oblohy sundali. A zavřeli v té hale. Šel dovnitř a zamknul se a chtěl se léčit. Sluníčko pálilo, ale nemohl ven, byl zamčený a klíč pálil. Tak se tam celý spálil na popel. Všude byla tma a lidé nevědli, jak dostat sluníčko na oblohu, protože to bylo vysoko. Pomohl jim Jeníček s Mařenkou, kteří měli vytahané ruce od toho, jak nosili kufry na nádraží. Sluníčko vyzvedli a všude bylo světlo.

Když jsem "pohádku" kdysi slyšela, připadalo mi to vtipné. Nevěděla jsem, že jde o dílo Jiřího Wolkera O milionáři, který ukradl slunce, lehce zkrácené a ozdobené několika detaily. Věřila jsem, že jde o nějakou předělávku klasické pohádky. Ve skutečnosti si nechal milionář postavit obrovský dům, doktora, který mu to poradil, nechal popravit, aby nemohl mluvit o jeho nemoci a zachránci byli Pepíček s Mařenkou, kteří měli díky nošení kufrů hodně síly, aby sluníčko na oblohu vyzvedli.

Docela zajímavý a poučný příběh i pro dnešní dobu, kdy si hodně lidí myslí, že za peníze mohou mít vše, ale už jim nedojde, že by se taky mohli šeredně spálit.

Kdo by měl zájem příběh si přečíst, našla jsem ho zde na blogu
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 28. prosince 2012 v 19:55 | Reagovat

Mne by zajímalo, jak dcera pohádku pochopila. Proč se jí líbila.

2 Radka Radka | E-mail | Web | 29. prosince 2012 v 1:05 | Reagovat

[1]: Brala ji jako rodinnou pohádku, protože celá rodina jejího otce bydlela v domě u nádraží a sestra otce měla hodně dětí a ty tahali pořád nějaká zavazadla :-D

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 29. prosince 2012 v 9:55 | Reagovat

:-) Děkuji. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama