Jak je důležité míti nadhled

10. ledna 2013 v 20:42 | Radka |  Cesta k poznání
Je důležité míti Filipa, ale nadhled se hodí také. Zvláště pokud prožíváte nelehké chvíle, je nadhled to, co vám může pomoci vyřešit problémy efektivněji.

I když přijde nečekaná rána a na mě to všechno padne, nepřestávám doufat, že nadhled se dostaví. Řídím se heslem: ráno moudřejší večera, tak mi stačí na problém se vyspat a vidím vše jinak. Z nadhledu.
Zdá se vskutku paradoxní, že já - vlk samotář - bývám často lidmi vyhledávaná na pokec. Prý jsem svěřovací typ, sdělil mi kdysi šéf, když jsem na jedné firemní akci během večera věděla největší tajemství jednoho téměř cizího muže, který by se nesvěřil ani nejlepšímu kamarádovi. Od té doby jsou z nás přátelé a já jsem za toho člověka ve svém životě vděčná.
A tak si za mnou lidé chodí pro rady, povzbuzení, svěřit se, jen tak popovídat....
Pravda, už jsem si párkrát připadala jako Největší z Pierotů v okamžiku, kdy sám potřebuje pomoc, ale jak už jsem psala, zatím mi stačí se na to vyspat nebo se vypsat Mrkající
Před zhruba rokem do naší firmy nastoupil nový kolega. Každý, kdo ke své práci používá hlavní informační systém, musí projít školením u mě. Tedy i Karel. Měl za sebou čerstvě nepříjemný rozchod s partnerkou po sedmi letech. Sedmička je zlomová, nejspíš. Můj otec, taktéž Karel, když od nás odcházel, vše zdůvodnil větou: Co sedm roků se povaha mění, a zavřel za sebou dveře.
No a když jsem ten svěřovací typ, vím o kolegovi Karlovi vše. I to, co bych asi ani vědět nechtěla.
Vzhledem k jeho povaze a stavu jsem mu udělila pár rad a doufala, že si alespoň některou z nich vezme k srdci. Průběžně se stavoval, probírali jsme práci i změny v jeho životě. Dělal pokroky a já byla ráda. Z lítostivého k usměvavému.
Když se stavil naposledy, neměl moc času a tak v rychlosti pronesl:
"Něco jsem se od Tebe naučil - že vždycky to nějak dopadne, když ne dobře, tak špatně určitě. Učil jsem to i kamaráda, který se dlouho rozcházel s přítelkyní, ale ona to nechtěla pochopit a dělala mu problémy. Včera mi volal z Policajtů a hlásil: Tak už to dopadlo. Odstěhovala se a totálně mi vybílila byt.
Aspoň ví, že ji nejspíš nikdy neuvidí, protože všechno už si odnesla, řekl jsem mu. No, měla jsi pravdu, dopadlo to špatně." Zasmál se odešel.

Je třeba mít na paměti, že nic není tak šílené, aby se s tím nedalo něco dělat, protože každá situace má řešení.

Nuže ano, ráda se podělím o zkušenosti a je fajn, když to druzí použijí nebo případně předají dál Usmívající se
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 20:49 | Reagovat

Asi musíš mít hlavu jako pumlíč! :-D

2 Radka Radka | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 21:03 | Reagovat

[1]: Jo, to bylo včera ráno, než jsem vyházela ten náklad z vozíku :-D
Jinak jsem se naučila zahazovat průběžně a ukládat jen důležité informace. I když teď si matně vzpomínám, že jsem si onehdá nemohla vzpomenout ani na tu důležitou věc :-D

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 21:06 | Reagovat

[2]: Ono nejde vždy ukládat, musí se protřiďovat. Někdy člověk neví, co s těmi všemi informacemi. :-)

4 Radka Radka | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 21:28 | Reagovat

[3]: třídit se musí. A když nevím, zahodím

5 Intuice Intuice | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 21:31 | Reagovat

[4]: Jsi dobrá. V tom mám problém. Neumím vyhazovat. Ani věci, ani myšlenky. Budu se muset přiučit. Teorii znám, ale praxe... :-)

6 Radka Radka | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 21:40 | Reagovat

[5]: díky, ale kdyby ses 16x v životě stěhovala jako já, naučila by ses taky ;-)
líbí se mi slova z filmu Matrix: Je rozdíl znát cestu a jít po ní

7 Intuice Intuice | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 21:47 | Reagovat

[6]: Hm, 16x, já to spočetla u mne, a od miminka jsem se stěhovala JEN 7x. Takže ani ne polovina, co Ty. Tak už jsem zticha. Jo a myšlenku z Matrixu jsi vystihla přesně! Sedí na mne jak  ulitá! :-)

8 Radka Radka | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 22:07 | Reagovat

[7]: na mě sedí taky, nikdo nejsme dokonalý ;-)

9 terezka66 terezka66 | Web | 10. ledna 2013 v 22:22 | Reagovat

Moc si vážím lidí, jako jsi ty, také mám pár takových přátel, kteří poradí, vcítí se do problému a já jejich rady zvážím a velmi si jich cením. :-)

10 Radka Radka | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 22:27 | Reagovat

[9]: Děkuji, moc hezky se to čte. Je fajn vědět, že snaha "poradců" není marná :-)

11 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 22:35 | Reagovat

Na vlka samotáře jsi dost ukecaná a nějak moc ráda komunikuješ s lidmi. :-D

12 Radka Radka | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 22:40 | Reagovat

[11]:To protože nejsou vidět okamžiky, kdy se stáhnu do sebe a nekomunikuji. A když píšu, nemluvím, to je taky důležité. A ještě: brzy se vypíšu a bude klid na vlčí samotu :-D
Nemůžu si šetřit témata na články a dávkovat postupně, zapomněla bych, o čem jsem chtěla psát :-(

13 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 22:52 | Reagovat

[12]: Jo, já ti rozumím. Já jsem totiž taky vlastně vlk samotář. Jenže já si říkám poustevník.
Celý den v práci jsem v kontaktu s různými lidmi a melu hubou. Takže když doma sedím u počítače, píšu si články a komentáře, tak si vlastně užívám určitý druh samotářství, protože ti blogeři mi nelezou do soukromí, nevidí oni mě, ani já je. Mám je takzvaně na distanc. ;-)

14 Radka Radka | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 23:04 | Reagovat

[13]:jj, tak to je. Akorát slovo poustevník ve mě evokuje pocit zpustnutí a to já zase jakože ne.
Jak mi v práci měkdo zavolá: mám problém, můžu se stavit? NE! Napište to do mejlu a já se vám ozu. Jaké štěstí, že sedím v jiné budově než většina uživatelů ;-)

15 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 23:17 | Reagovat

[14]: Jo, když jsem v létě měsíc na chatě na samotě v Posázaví, tak někdy docela zpustle vypadám. :-D
Ale jinak ne. Dokonce se každý den holím, na rozdíl od typických poustevníků. A někdy i doma uklízím. :-D
Když mi někdo zavolá, že má problém, tak jej pozvu dál. Řešení problémů lidí je totiž náplní mé práce. ;-)

16 Radka Radka | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 23:20 | Reagovat

[15]: taky bych ráda odjela někam na mašíc a nikoho neviděla :-(
No, tak já řeším i osobní problémy lidí ;-). Ale placená jsem za řešení problémů firmy a na to mi stačí počítač :-D

17 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 23:27 | Reagovat

[16]: Já řeším téměř výhradně osobní problémy lidí.

18 Radka Radka | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 23:37 | Reagovat

[17]: a na rozdíl ode mne jsi za to placený ;-)
hele s těmi tématy - ono tady v diskuzi vždycky na něco dalšího narazíme, takže je příště o čem psát. Budeš-li tedy chodit i nadále přispívat, jsem klidná :-)

19 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 23:45 | Reagovat

[18]: Když bude k čemu přispívat, tak klidně. ;-)
To jsem udělal tak rafinovaně, že dělám to, co mi jde nejlépe a nechám si za to platit. Nejsem budhistický mnich, abych obcházel lidi s kastrůlkem a škemral o jídlo. ;-) :D

20 Radka Radka | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 23:51 | Reagovat

[19]:tak snad Tě dokážu udržet v komentátorské bdělosti ;-)
skvěle zařízeno: děláš to, co Tě baví a ještě se tím nejen uživíš ;-)

21 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 23:59 | Reagovat

[20]: Hmm, neříkám, že mě to vždycky baví. Když jsem to dělal jen z čirého entuziasmu, tak mě to bavilo víc. ;-)

22 Radka Radka | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 0:07 | Reagovat

[21]: není každý den posvícení. Mám dny, kdy se mi vůbec nechce, a z toho se zaberu do práce, že bych klidně zůstala do večera (odpoledne je klid, nikdo nevolá a dá se v klidu pracovat ) :-)

23 andorea andorea | Web | 11. ledna 2013 v 20:31 | Reagovat

Být svěřovací typ je někdy náročné. Kamarádka měla před lety problémy v manželství a vybrala si mne za vrbu. Ty obdenní telefonáty byly hodinové, návštěvy plné slz. Pamatuji, že zhruba tak po dvou letech jsem úplně cítila, jak to ze mne vysává energii. Ale dopadlo to dobře. Problémy s manželem vyřešila a už se scházíme jen na pokec o příjemných věcech. Ale už věřím, že existují energetičtí upíři. :-D

24 Radka Radka | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 23:49 | Reagovat

[23]: Učím se nepřipouštět si problémy druhých, neměla bych sílu na vlastní život. Navíc pokud si ten druhý jen stěžuje, ale sám nic nehodlá řešit. Na takové lidi jsem časem tvrdá, ale jinak to prostě nejde.

25 nekonecnacesta nekonecnacesta | 12. ledna 2013 v 8:28 | Reagovat

Krásny článok, píšeš tak pútavo :-) a ďakujem ti krásne za podporu, si veľmi zlatá :-)

26 Radka Radka | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 11:11 | Reagovat

I já děkuji za podporu, těším se na další návštěvy :-)

27 Amelie Amelie | Web | 12. ledna 2013 v 22:24 | Reagovat

I mně se lidé svěřují, prosí o pomoc, ráda všechny vyslechu, někdy i poradím, ale pro sebe často radu nemám. Ale vždy to NĚJAK dopadne:-) ;-)

28 Radka Radka | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 22:33 | Reagovat

[27]: Sám sobě je člověk špatným rádcem, i psychiatři mají své psychiatry, i kartářky chodí pro radu jinam ;-)

29 David Pavel Bachmann David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 13. ledna 2013 v 12:13 | Reagovat

I když už jsem dost starej, nadhledu se pořád ještě jen učím. Jsou věci, který mě zasáhnou tak, že se z nich jen těžko k nějakýmu nadhledu propracovávám. Ono to "mít nadhled" svádí někdy člověka k tomu, aby mu věci byly lhostejný. Jako věřící se snažím vždycky věřit tomu, že ať už Bůh v mym životě, nebo životech mně blízkejch lidí dopustí cokoli, má to ňákej hlubší smysl, než jsem schopnej v danou chvíli rozumem vidět.

30 Radka Radka | E-mail | Web | 13. ledna 2013 v 13:47 | Reagovat

[29]: lhostejnost nás nenutí věci řešit, ale přehlížet. Nadhled pomůže podívat se nezaujatě a řešit snadněji, vidět v širších souvislostech a možná i vidět Boží znamení, která nám ukazují cestu ven. Vše má svůj důvod, nic se neděje samo od sebe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama