Kamarádská seance

26. ledna 2013 v 0:00 | Radka |  Sny a realita
O kamarádce Marceli jsem se už zmínila ve článku o našem seznámení při nákupu čaje. Obě cítíme, že jsme si něčím blízké, ale dlouho jsme to nedokázaly popsat. Nějakou dobu po seznámení přiznala, že při každé mé návštěvě obchodu koukala na můj obličej a přemýšlela, odkud mě zná.

Řadila mě do svého rodného města, lovila v paměti mezi příbuznými a spolužáky, ale žádná shoda nevypadla. Když jsem jí oznámila, že jsem v tom městě pouze před dvaceti lety rodila, přemýšlela dál. Raději jsem jí sdělila svůj pocit, že cítím určité vazby z minulých životů a ještě dál, že jsme si prostě blízké, ať to neřeší. Od té doby ji nazývám svým o šest let mladším a půl metru menším dvojčetem. Kecám, menší je jen o dvacet centimetrů.Smějící se
Za více než půl roku, co se zhruba známe, jsme probraly spoustu témat a ji nejvíce zajímalo "duchovno". Měla hodně otázek, vyptávala se na detaily a porovnávala s informacemi, které získala jinde. Když vyhodnotila, že mé názory a přístup jí sedí nejvíce (především nikoho do ničeho nenutím), chtěla mě seznámit se svými kamarádkami. Především s Lenkou, která "vidí duše". Když mi začala vyprávět, co všechno s ní zažila a co od ní slyšela, měla jsem jasno. Jsem ráda za to, co "vidím a cítím", ale duše na každém kroku, to opravdu nechci. Je to oblast, ve které se necítím dobře a osobně cítím jako nebezpečné pohybovat se v "těchto energiích". Pokud nemá člověk vyloženě "dar od Boha" pro komunikaci s dušemi a k jejich odvádění ke světlu, neměl by si s tímto zahrávat. Je samozřejmě rozdíl "přijmout vzkaz" od zemřelého příbuzného a koukat kolem sebe a hledat "neviditelného návštěvníka" kamkoliv přijdu.
Tato Lenka na sobě pracovala a pracuje, má svého "duchovního vůdce", který by se dal přirovnat k mému známému Vševědkovi.
Proto, když Marcela navrhla, že by mě s ní seznámila, neměla jsem zájem. Nějakou dobu to nechala být a když měla pocit, že byl dlouho klid, pozvala mě k sobě s dovětkem - bude tam i Lenka. Když jsem dvakrát odmítla, potřetí mi to bylo hloupé a tak jsem si řekla: risknu to. Já se duší nebojím, vím, co je třeba udělat, abych si je nedotáhla domů, tak snad nic nehrozí. V den návštěvy jsem byla ráda, že jsem dolezla domů, bolel mě celý člověk a tak jsem raději zalezla do postele. Marceli to bylo líto, ale chápala. Když sešlo i z nevinného setkání na Silvestra na náměstí proto, že jsem se ráno probudila s oparem, došlo jí, že já s Lenkou nejdeme dohromady.
Ale nebyla by to Marcela, aby nezkoušela jinou cestu. Prý abych Lence vysvětlila, jakže to s těmi dušemi vidím já... no, ani to nebyl dobrý důvod. Marceli jsem sice radila, aby se s ní moc nestýkala, především poté, co přiznala, že po každém setkámí s ní cítí bez energie, unavená, ale ona je taková hodná ženská. A když ji někdo požádá o cokoliv, tak pokud to jen trošku jde, vyhoví. Tak jsem Marcelu naučila způsobu, jak se chránit a přiznala, že je to mnohem lepší.
Zvláštní stav nastal, když jsme plánovaly setkání nás svou u mě doma. Kvůli jejímu manželovi a dětem to muselo být v pracovní den dopoledne, aby nikdo nic netušil. Shodly jsme se na termínu dva týdny dopředu a málem to neklaplo, protože mi začali dělat v práci problémy. Ale já si vše uhájila a po včerejším nedorozumění s uklízečkou jsem byla i ráda, že tam nemusím. Pořád jsem však cítila, že to není ono. Jak víte, na náhody nevěřím a tak fakt, že naše setlání s Lenkou vždy nedopadla, mě utvrdil v tom, že se s ní setkávat nemám. Jenže Marcela je jiná, tak co mi vadilo? Večer jsem zalehla s přáním, ať pochopím ve snu a usnula.
Sen jsem měla, v něm přicházela Marcela k nám do bytu a přede dveřmi se zastavila - v tom jsem slyšela říkat sama sebe: Ale já tady ty duše nechci! V tom se ozvala rána z televize a já se probudila. Naštěstí to "prasknutí" plastu nebylo tak silné, abych se lekla, ale dostatečné, abych se probudila a sen si uvědomila. Podvědomě mi vadilo, že Marcela přijde "ověšená" dušemi a to já nechtěla. Vyslala jsem prosbu o její očištění a spala dál.
Vzbudila jsem se s divným pocitem, nad ránem se mi zdálo, že nic nestíhám a až dorazí, bude doma nepořádek, neměla jsem nakoupeno nic na zub,.... a tak jsem se po probuzení snažila vše stihnout, ale přesto si říkala: jestli je to pro mě nevhodná její přítomnost, odvolá to. A raději ještě jednou požádala o její očištění.
Nakonec jsme se sešly, poklábosily, probraly fakta a já ji pomohla s odpuštěním lidem, kteří "ji brzdí v životě".
Byla jsem ráda, že se jí u nás líbilo, jen škoda, že dcera celou návštěvu prospala. Trpí poruchou spánku a dnes se jí podařilo usnout před sedmou ráno.
Na zítra jsme se s Marcelou domluvily, že se zastavím u ní v práci. Jsem zvědavá, jestli bude cítit nějakou zpětnou vazbu na odpuštění. Vím, že je to docela brzy, ale kdo ví?

Ponaučení pro mě? Když něco napodruhé či napotřetí nevyjde, není to jen tak. Buď to, o co se snažím, nemá být nebo ano, ale jinak. Chce to jen netlačit na pilu a říct si o "nápovědu". Mnohokrát se mi už stalo, že když jsem na něčem trvala za každou cenu, nemělo to ve finále cenu žádnou. Ale tohle asi známe všichni, nemám pravdu? Mrkající
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | Web | 26. ledna 2013 v 11:30 | Reagovat

Taky se tímto řídím,když něco víckrát nevyjde,jdu od toho. ;-)

2 Radka Radka | E-mail | Web | 26. ledna 2013 v 11:43 | Reagovat

[1]: Je důležité dát na své pocity, ale horší je, když okolí nechápe. Naštěstí mi nevadí, že mě berou jako podivína :-)

3 Ježurka Ježurka | Web | 26. ledna 2013 v 16:49 | Reagovat

Určitě máš pravdu, do ničeho se nenutit, to je i mé krédo. Ale stejně, to co tady opravdu se zájmem čtu, to mi připadá jako sci-fi. Netušila jsem, co všechno existuje a co se může a nemusí stát. :-)

4 Radka Radka | E-mail | Web | 26. ledna 2013 v 17:07 | Reagovat

[3]: No, jsou to věci mezi nebem a zemí ;-)
Tak si to rozdělíme: Ty si u mě počteš trochu sci-fi, já k Tobě budu nadále chodit pro pohlazení na duši :-)

5 Ježurka Ježurka | Web | 26. ledna 2013 v 18:51 | Reagovat

[4]: Ano, krásně jsi to rozdělila, já se potěším u Tebe a Ty u mne. To je spravedlivé, ne? :-D

6 Radka Radka | E-mail | Web | 26. ledna 2013 v 19:07 | Reagovat

[5]: Naprosto. Takto kdyby to fungovalo všude  ;-)
Těším se na další Tvé články :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama