Moje realita

6. února 2013 v 20:44 | Radka |  Téma týdne
Probudil mě sen. Procházela jsem kolem vysoké trávy, spěchala jsem do práce a věděla, že v té trávě něco najdu. Napřed kabelka, za chvílí tělo. Tráva se sama odhrnula a já viděla tělo starší ženy. Vypadla jako má mrtvá matka, jen vlasy měla hustší. Ležela obličejem dolů. Zavraždil tu ženu někdo? Pohnula se jí ruka. Lekla jsem se. Je živá? Poohlídla jsem se vpravo a uviděla sousedku, vezla kočárek a já na ni: "Zavolej policii."
"Proč já?" zeptala se.
"Já musím do práce, spěchám."


V tom jsem se probudila a měla divný pocit. Jako pokaždé, když mi má matka dává ve snech znamení, že někdo potřebuje pomoc. Vyděsí mě, ale ví, že může. Pak ji totiž beru vážně a něco udělám. Asi to bude mít souvislost se sousedem. Když ho našli v bytě, ležel tam už dva měsíce mrtvý. Hlavou dolů a ruku před sebou. Jako ta žena ve snu....
Přemýšlela jsem moc dlouho, ranní hygienu a vše kolem jsem musela zrychlit. Dcera vyšla z pokoje s úsměvem a hlídala, abych nezapomněla svačinu. Máme v práci zavřenou kantýnu, tak abych nehladověla. Hodná holka.
Pomohla mi uklidit nepořádek v kuchyni, který za noc udělala. Nechtěla mě ani ptáky budit dalším hlukem, tak jen skládala na linku. Jako každou noc.
"Víš, na co jsem přišla?"
"Zdálo se Ti něco?" Obě jsme se zasmály. Jasně, že ne, když nespala.
"Přemýšlela jsem nad tou sociální fobii, jak jsi říkala, že ji asi nemám. Možná to je součást deprese. Ale já fakt nemůžu ven."
"Věřím Ti, ale kde se vzala? Babička taky nechtěla nikam chodit, ale ta to měla dlouho a stupňovalo se. U Tebe je to najednou. To je divný...."
"No, tak mě přišlo, že bych měla dělat, jakože žádnou fobii nemám. Udělat tlustou čáru za tím, co bylo a začít znovu."
Nejvíc pomůžete nemocným tak, že je budete vnímat jako zdravé, tím podpoříte proces uzdravování, vybavilo se mi.
"Chovat se jako zdravá," řekla jsem a přiskočila k ní, objala, mačkala a hulákala: "Ty jsi tak úžasná!"
"Ale ještě to zvládnout udělat," dodala smutně a na mě dopadl kámen těžký jako půl světa. No, jedna věc je vědět, druhá konat.
Tohle už někdo řekl..... jo, Matrix Je rozdíl znát cestu a jít po ní. Dobrá inspirace. Virtuální realita všedního dne. Někdy se tak cítím. Nevím, co je pravda, co se mi zdá, něco se mi nezdá, jako vtip připadá. Poslední dny mám pocit, těsně před usnutím, že duše je jinde než tělo. Že vykročí dřív než usnu, nechce se jí čekat. Zaženu ji zpátky a přemýšlím. Nechce, má svůj čas, byla tak vždycky zvyklá. Jak to, když vše je mimo čas a prostor?
Posunula jsem si spaní kvůli dceři, probouzí se večer.... Má duše se mnou trpělivě probere události, vytřídí myšlenky a počká, až usnu.
Jaké štěstí, že se vrátí. Odpočatá, s novými nápady.

U dveří na mě dcera volá z kuchyně: "Máš jídlo? A banán?"
"Mám, jsi hodná. Musím letět, abych stíhala. Miluju tě," volám směrem za ní.
Doběhne se slovy: "Já tebe taky." Nechá se obejmout a dát pusu. Ještě zamává a volá: "Dávej na sebe pozor."
"Ty taky." Usměju se a mizím ve výtahu.
Cestou do práce lítám mezi povinnostmi celého dne a dcerou. Najít místo k zaparkování, stihnout vrátnici před osmou. Jak se odpoutat od minulosti? A co myslela máma ve snu tou polohou Supermana obličejem dolů? Našli tak souseda, má dcera tak spí....

Práce mě vrací do reality. Není čas přemýšlet jinak. Čísla, tabulky, vyzvánění telefonu.... Čas akorát na kafe nebo čaj. V té chvíli jsem zase u dcery a počítám, kdy asi půjde spát, v kolik vstane, přemýšlím, jak pomoci a přitom ponechat vlastní prostor.
Den za dnem, měsíc za měsícem. Život s poruchou spánku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. února 2013 v 23:11 | Reagovat

Sugestivní povídka. Najdu si čas a přečtu si ještě další z tvé tvorby. Nějak si přeberu, co je fikce a co osobní zážitek.  Život běží pořád jako splašený kůň, těch začátků je víc než jen po čtyřicítce. Máme různá údobí. :-)

2 Radka Radka | E-mail | Web | 6. února 2013 v 23:26 | Reagovat

[1]: A teď si představ, že tohle je jeden z mých běžných dní. Prostě jsem to jen popsala...
Budu ráda, když najdeš něco zajímavého k přečtení a podotýkám: fikce tam není žádná, jen osobní prožitky a doplňující pocity :-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. února 2013 v 23:41 | Reagovat

[2]: Tak to je dobré. Já zase kolikrát napíši povídku (samozřejmě, že beru náměty ze života lidí) a lidé si myslí, že píši ze svého života. Z počátku jsem psala hodně ze svého života i rodiny, spíš rámcově, ale to už bude v srpnu pět let, když jsem začínala. Tak zatím nashle..a pro dnešek dobrou noc.

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. února 2013 v 23:42 | Reagovat

Já jsem si tě mimochodem dala pro zprávu na email, takže nový článek ,,uvidím" . ;-)  :-D

5 Radka Radka | E-mail | Web | 6. února 2013 v 23:44 | Reagovat

[4]:Děkuji, právě brouzdám po Tvém blogu :-)
Dobrou noc

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. února 2013 v 23:51 | Reagovat

[5]: Tam není nic moc, ale povídáme si tam v Kavárně, píši povídky na pokračování, sem tam nějaký článek o ,,něčem" a chodí tam i blogeři, ke kterým pak chodí číst i  mí komentující.  Aspoň si najdou počtení dle svých zájmů. Měsíčně otvírám Kavárnu, kam dáváme zajímavosti, recepty, prostě ,,plkáme" o všem možném. ;-)

7 Radka Radka | E-mail | Web | 6. února 2013 v 23:59 | Reagovat

[6]:Kavárna má úspěch, i mě se ten nápad líbí. Jen by to možná chtělo otvírat na každý týden jednu, zájem je veliký :-)

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. února 2013 v 0:17 | Reagovat

[7]: To by nebylo ono. Každý tam denně nemůže chodit.  To je právě na tom to hezké, že se naváže nebo i mluví o něčem jiném v tu chvíli, kdo má kdy čas. Jsou tam už takoví štamgasti, že nejdou-li dlouho, docela se druhým stýská. Každého nového se vítá a má-li uveden web, lidi jsou zvědaví a kouknou se na jeho blog. Už tam chodí i blogerky, které mají úspěšné blogy a naši štamgasti zase k nim, ono se tak hezky přebíhá, nemusí se nic hledat. ;-)

9 hagridihratkysestiflercimcapem hagridihratkysestiflercimcapem | Web | 7. února 2013 v 1:26 | Reagovat

Velmi pěkné, umíš hezky psát  :)

10 Intuice Intuice | E-mail | Web | 7. února 2013 v 5:51 | Reagovat

Ty máš vždycky takové děsivé sny!

11 Helena Helena | Web | 7. února 2013 v 9:24 | Reagovat

A ted' babo rad'.Jestli ten dotyčný byl ještě živý,tak to není tak strašné.Ale nechce se mi to domýšlet do konce Raduš.
Možná si domyslíš,co tím chci říci. :-(

12 Ježurka Ježurka | Web | 7. února 2013 v 16:44 | Reagovat

To bylo zajímavé! Jestli to míváš fakt často, tak máš o čem přemýšlet!

13 Iva Iva | 7. února 2013 v 17:10 | Reagovat

To můžu být asi ráda, že se mi skoro nic nezdá,nebo sen hned zapomenu. Mít takové hororové sny často, tak bych se bála snad usnout.Mě stačí ty horory, se kterými se setkávám za bílého dne. :-)

14 Radka Radka | E-mail | Web | 7. února 2013 v 19:37 | Reagovat

[8]: Zní to moc zajímavě, určitě se ráda připojím :-)

[9]: Děkuji :-)

[10]: To víš, s těmi "intimními" či nudnými se nesvěřuji :-D

[11]: Musela jsem si to vytestovat a jde o souseda. Jeho duše je příliš připoutaná k Zemi a nechce odejít.
Když se mi máti ukázala ve snu minule, tak se nehýbala vůbec a tím mě vyděsila. Volala jsem na ni a chtěla, ať se pohne. No, tak mi to teď splnila :D
Není úžasná?

[12]: Děkuji. Mám a tak mi jede mozek pořád naplno, ale říkám si, že nuda by byla mnohem horší stav. I když už se těším, aá se věci zklidní. Jenže dokud mám kolem sebe lidi, kteří potřebuji pomoc, nejde to.

[13]: Ono je to na zvyku. Zrovna tohle moc hororové nebylo. Měla jsem horší, to jsem se i já bála. Ale vím, že jde o upozornění, skutečnost se dá změnit :-)

15 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. února 2013 v 19:46 | Reagovat

Dnes se mi po dlouhé době svařil muž se svým dnešním snem. Byl u obvodní lékařky- ta už je v důchodu přes půl roku a čekal na vyšetření. Zjistil, že má po vysvlečení  bundy jen košili, ale kalhoty včetně trenýrek mu chybí. Lékařka měla v ordinaci dvě ženy, které si lehaly na nějakou infuzi na lehátko a zavolala ho, aby šel dál...držel si ruce na inkriminovaných místech a kýval na ni, že nemůže. Prý se hrůzou z toho, že za ním klaply dveře od čekárny, probudil.  Živě jsem si ho představila, jak tam stojí a chechtala se. ,,Tobě zase něco řeknu! Každé volovině se jen řehtáš." No, neřehtaly byste se tomu taky. Však to byl jen sen, ne? ;-)  :-D

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. února 2013 v 19:50 | Reagovat

svěřil se mi- ne svařil. :-D

17 Radka Radka | E-mail | Web | 7. února 2013 v 19:56 | Reagovat

[15]: Taky se řehtám :-D
Vždyť veselá mysl - půl zdraví! Taky se měl zasmát a nemusel by k té doktorce ;-)

18 Intuice Intuice | E-mail | Web | 7. února 2013 v 21:41 | Reagovat

[14]: Třeba by ty intimní taky stály za to! :-D

19 Radka Radka | E-mail | Web | 7. února 2013 v 22:05 | Reagovat

[18]:Už moc ne. Já si totiž nastavila, že se nechci nechat ve snu zneužívat :-P
Ale teď teda zkoušejí finty, to Ti povím :-D

20 Intuice Intuice | E-mail | Web | 7. února 2013 v 22:08 | Reagovat

[19]: Takže zase děsivé! A já se těšila na nějaké jiné! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama