Nikdy není sama

23. března 2013 v 19:19 | Radka |  Povídky

Všichni kolem žili svými životy. Studovali, pracovali, milovali, nenáviděli. Všeho kolem si užívali.
Jezdili svými vlaky života. Sem a tam. Kam je napadlo.


Sledovala hromadu problémů před sebou a cítila se vyčerpaná. Měla tolik úkolů a síly ubývaly.
Zvykli si, že svoje radosti i starosti hodí na ni. Byla tam vždy, za všech okolností.
Na svém místě.

Stála na nástupišti a čekala, až pojede kolem další vlak. Vyloží u ní své problémy a zamávají.
Víc se nestarají. Ona vše zařídí.
Svěřit jim své pocity nemělo smysl.
Kdysi to zkusila, ale dostalo se jí jen výsměchu, nepochopení.
Všichni viděli jen to, co vidět chtěli. Místo, kde se mohou zastavit a odložit si.

Přestala si tím lámat hlavu.
Komu se může dostat pomoci, dostane ji.
Znala pravidla. Přesto často zkoušela víc. To ji vysilovalo.

Dělá tohle někdo pro mě? položila si jednou otázku.
Ne, zněla rychlá odpověď.
Jak dlouho se dá taková samota snášet?
Ticho.
A najde se někdo z lidí, kdo se přimluví za mě? Kdo mi pomůže?
Ticho.
Já se přimluvím, zaslechla po chvíli slabý hlas. Nikoho neviděla.
Já také. I já se přimluvím. I já...
Hlasů přibývalo a i když nikoho neviděla, cítila kolem sebe dav.
Slzy se jí nahrnuly do očí.
Cítila obrovskou vděčnost. Věděla, že na to není sama.
A nikdy už nebude.

V záplavě radosti si uvědomila, že vůbec nevadí, že nikam necestuje.
Stojí stále na stejném nástupišti, obklopená láskou.
Může sledovat ty, co se honí za vším, co život nabízi.
Ona nikam nemusí.
Jí to položili k nohám.

Téma týdne - Vlak života
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | Web | 23. března 2013 v 20:15 | Reagovat

No - to je hezký. A chytrý. A k zamyšlení.

2 Bára Bára | E-mail | Web | 23. března 2013 v 21:59 | Reagovat

Moc krásný text. Trochu v tom vidím svou maminku. I když mám pocit, že ona teď taky do jednoho vlaku naskočila a uhání vstříc dobrodružství a poznání:-) A všechnu tu naši lásku si veze sebou :-)

3 Radka Radka | E-mail | Web | 23. března 2013 v 22:56 | Reagovat

[1]: Děkuji. Moc.

[2]: Lásky není nikdy dost :-)

4 pavel pavel | Web | 23. března 2013 v 23:44 | Reagovat

Samota uprostřed lidí...

5 Radka Radka | E-mail | Web | 23. března 2013 v 23:50 | Reagovat

[4]: Když jsi odlišný, nic jiného nezbývá...

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. března 2013 v 23:51 | Reagovat

Víš, že se tak někdy , vlastně dost často, cítím? Kdybych ,,odešla", že bych nikomu nakonec nechyběla. Možná těm kočičkám. Ostatní mají své životy, tak to beru.

7 Radka Radka | E-mail | Web | 23. března 2013 v 23:55 | Reagovat

[6]: ONA by chyběla, neměli by na koho házet své problémy.
A Ty bys také chyběla. Minimálně na blogu hodně lidem. Patřím mezi ně, i když někdy moc času není, ráda k Tobě zajdu :-)

8 pavel pavel | Web | 24. března 2013 v 0:44 | Reagovat

[5]: Taky mám s tou odlišností problémy.

9 Katka Katka | Web | 24. března 2013 v 6:41 | Reagovat

[8]: A chtěl bys být "jako jiní" a zapadnout? Myslím, že ne. Ani já.

10 Robka Robka | E-mail | Web | 24. března 2013 v 7:06 | Reagovat

Někdy se taky tak cítím. Myslím, že tohle je tak trochu náš ženský problém. Jsme vychované k tomu, že tady musíme být pro ty druhé. Ale kdo tu má být pro nás? Je dobré někdy přestat řešit cizí problémy a zaměřit se na ty svoje. :-) Už jsem se to naučila. Ale trvalo to.

11 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 24. března 2013 v 8:42 | Reagovat

Moc krásné. Jen někdy neslyším ani ty hlasy. A jindy zase ano a to pak mám povznesené dny.

12 Radka Radka | E-mail | Web | 24. března 2013 v 11:51 | Reagovat

[10]: Důležité je, že to přišlo.
Ta výchova nás někdy poznamená až moc. I když to rodiče mysleli dobře

[11]: Děkuji. Mám to stejně. Někdy ať dělám co dělám, neslyším :-(
Ale když to příjde...  :-)

13 valin valin | Web | 24. března 2013 v 12:48 | Reagovat

Tak tu sedím a přemýšlím, co bych napsala, protože chci něco napsat, ale nějak mi došla slova úžasem, jaks vyjádřila asi nejen moje pocity, ale většiny žen. Chtěla bych taky slyšet ty hlásky a osvobodit se... :-)

14 Iri Iri | E-mail | Web | 24. března 2013 v 13:31 | Reagovat

Zajímavé ... každá strana má své výhody a nevýhody..záleží na úhlu pohledu.)

15 Radka Radka | E-mail | Web | 24. března 2013 v 14:05 | Reagovat

[13]: Děkuji.
A neboj, ten hlas můžeš slyšet, jen se ztišit, být sama se sebou a naslouchat ;-)
Vím, v dnešním uspěchaném světě problém :-(

[14]: Je důležité, abychom si každý vybrali to svoje, o tom život je. Hlavně neubližovat lidem kolem.

16 Ježurka Ježurka | Web | 24. března 2013 v 15:19 | Reagovat

Krásně vyjádřeno. I já si myslím, že je spousta takových lidí, kteří nakonec ty slabé hlásky uslyší a je jim zase dobře. :-)

17 Helena Helena | Web | 24. března 2013 v 15:48 | Reagovat

Krásně napsané. :-)Kéž by ty hlasy slyšeli všichni.Nikdy nejsme sami. :-)

18 Kate Kate | Web | 24. března 2013 v 18:35 | Reagovat

Výstižné, skvěle napsané :) Taky jsem to zažila, takže vím jak jí je. Závěr je moc hezký :)

19 domovina domovina | Web | 24. března 2013 v 19:50 | Reagovat

Je krásné, když člověk zjistí, že není sám a že by někomu chyběl. Je dobré zeptat se, když má člověk pochybnosti. A také bychom měli občas ocenit to, co je pro nás samozřejmé.

20 Radka Radka | E-mail | Web | 24. března 2013 v 21:49 | Reagovat

[16]: + [17]: + [18]: Moc děkuji.

[19]: To ocenění samozřejmostí čas od času neuškodí. Ba naopak. Správně podotknuto ;-)

21 pavel pavel | Web | 24. března 2013 v 22:02 | Reagovat

[9]: To víš že ne. :-)

22 Radka Radka | E-mail | Web | 24. března 2013 v 22:07 | Reagovat

[21]: Ani já ne ;-)

23 Bev Bev | E-mail | Web | 25. března 2013 v 7:28 | Reagovat

Velmi krásné zamyšlení. Cítím to stejně. Taky si někdy říkám, jestli tohle někdo dělá pro mě, jestli nade mnou taky někdo přemýšlí a věřím, že ano. I když někdy pochybuji.
Připomnělo mi to jeden citát:

..Starajíce se o štěstí jiných nacházíme své vlastní...Platón

24 Radka Radka | E-mail | Web | 25. března 2013 v 17:46 | Reagovat

[23]: Děkuji. Ten citát zdá se pravdivý, pokud přistupujeme ke štěstí druhých s láskou :-)

25 Rev Rev | 25. března 2013 v 22:05 | Reagovat

Pěkný článek,ale rád bych řekl k tomu svoje.
Většinu lidí nezajímají problémy druhých. Starají se o sebe a ostatní jsou jim ukradení. Samozřejmě ne všichni,ale hodně lidí.
Pak jim ovšem unikají některé podstatné věci.
Pravdou je,že na všechna důležitá rozhodnutí je člověk sám.
Dívka o které tu píšeš,může ovšem dojít časem k závěru,že tu byla pořád pro někoho,ale nikdy ne sama pro sebe.
Že se zasekla na místě,snad ze soucitu k druhým.
Že jí život proplul mezi prsty a ona přišla o to nejcenější co měla.
Čas.
Promrhala šanci,kterou nebude moc více zopakovat.
Je to jak kdyby byla strom,zaseknutá v čase uprostřed tohohle chaotického světa.
A přitom by mohla jít a konečně začít žít svůj život.
Nežít pro jiné,ale žít pro sebe.

26 Radka Radka | E-mail | Web | 25. března 2013 v 22:10 | Reagovat

[25]: To je moc hezky napsané.
Ale tahle dívka nakonec pochopila, že i tam, kde je, může žít svůj život a nemusí jezdit na všechny strany, aby štěstí našla. Jen musí přestat přebírat tu zátěž...
Nebo také jinak: co když je tady od toho, aby druhým pomáhala?

27 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. března 2013 v 22:23 | Reagovat

[7]: Možná ano, chyběla, ale nikdo není nenahraditelný. Možná to chce občas myslet i na sebe a umět říci, ne nejde to, teď mám něco jiného a nemít přitom výčitky svědomí.
Víš, že je dobrý pocit vědět, nebo si aspoň myslet, že na tebe někdo vzpomene, když tě dlouho nevidí, nepotká? Třeba i na tom blogu. Díky. :-Taky sem ráda chodím i na další blogy. Jsem bába zvědavá.) ;-)  :-)

28 Radka Radka | E-mail | Web | 25. března 2013 v 22:33 | Reagovat

[27]:Já si to uvědomila opět o víkendu, jak jsem to četla u Ježurky kdysi - pro člověka je důležité potkávat se s lidmi různých věkových kategorií. Dětmi i seniory. Dětí mám plný barák, vrstevníků dost v práci a okolí, ale seniorů moc ne, jen adoptovanou babičku. Tak si chodím nasát tu klidnou energii k vám, co už do práce nemusíte a k životu jinak přistupujete :-)

29 Amalkavila Amalkavila | Web | 25. března 2013 v 23:10 | Reagovat

JA sa prihovorím... ;-)
Mám pocit, že Ty sa svojim spôsobom prihováraš za mňa a za všetkých, čo čítajú tvoj blog, cítia sa odlišní a niekedy osamelí i keď obklopení ľuďmi.
Ďakujem Ti za to, že sa prihováraš aj za to, že v tom nie sme sami. :-)
Veľmi krásny a výstižný príbeh.

30 Radka Radka | E-mail | Web | 25. března 2013 v 23:12 | Reagovat

[29]: Děkuji za milá slova :-)

31 Amelie Amelie | Web | 26. března 2013 v 3:08 | Reagovat

Moc hezky napsané. Mluví mi to z duše.

32 Revl Revl | E-mail | Web | 26. března 2013 v 14:53 | Reagovat

Dobrá,ale z vlastní zkušenosti vím,že to takhle nefunguje.
Jo pomůžeš,ale kolikrát se to spíš otočí proti tobě.
Nebo ti to ublíží více než je ti milo.
A tobě zbyde pomyslný pocit,že jsi něco udělala dobře.
Nedostaneš za to medaily,nebo odměnu,zbyde jen pocit.
V dnešní době je dost utopické,žít pro pomoc druhým a být šťastní protože oni jsou šťastní.
Pochopitelně nemusíš nikam jezdit,štěstí je kolikrát blíž,než myslíš.
Dle mého je dobré vytyčit si cíle a jít za tím.
Brát ohledy na jiné je hezká věc,ale v dnešní době dost nepraktické.

33 Radka Radka | E-mail | Web | 26. března 2013 v 19:17 | Reagovat

[31]: Děkuji.

[32]: Souhlasím, že obětovat se pro druhé není smyslem života. Tohle bylo podáno tak, aby si v tom každý našel to svoje

34 dasatomaskova dasatomaskova | Web | 27. března 2013 v 10:56 | Reagovat

Radko, máš moc hezký blog a krásně píšeš. Budu k tobě chodit jak nejčastěji to půjde:-)))

35 Radka Radka | E-mail | Web | 27. března 2013 v 18:39 | Reagovat

[34]: Moc děkuji :-)

36 Radka Radka | E-mail | Web | 28. března 2013 v 7:34 | Reagovat

Ta dívka hledá svou vnitřní Svobodu být sama sebou, moci se vyjádřit. Dělala to, co od ní chtěli druzí, chtěla jim vyhovět, potěšit je, získat si je, zavázat si je. Bála se odmítnutí, opuštění, nepochopení, kritiky. Zapomínala na sebe, na povinnost sama k sobě, ve svém srdci cítila, že není svobodná, ale ještě nedokázala zahodit ty staré programy, které nám byly vštěpovány rodiči, učiteli, partnery, aby si nás přetvořili podle svých představ. První krok udělala, už ví, že chce něco změnit, Uvědomění je důležité.  Vykročila na cestu za Svobodou. Přestane se cítit jako oběť, bude milovat sama sebe a svůj život vezme do svých rukou.
Jak se cítíme, nesmí být závislé na tom, jak o nás smýšlejí druzí, zodpovídáme se jen sami sobě, svému svědomí a svému Bohu. Svoboda, pokud z nás vyzařuje, zabrání ostatním, aby nás využívali, zajistí nám respekt. Dáváme i bereme stejnou měrou, neporušujeme jeden z Vesmírných zákonů, zákon Rovnováhy a proto se cítíme spokojeně. Jsme pány svých životů vždy a za všech okolností, jen si to bojíme přiznat, bojíme se převzít zodpovědnost, ovládá nás Strach, který z nás dělá loutky v rukách ostatních. Svoboda není Sobectví, nebrání nám být soucitní a účastní, pomáhat ostatním, je v ní naše vůle, naše rozhodnutí a naše zodpovědnost.  Milá dívko, měj se víc ráda a okolí ti vrátí to stejné, nečekej, co pro tebe udělají druzí, udělej to sama, držím palce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama