Nejdražší

13. dubna 2013 v 11:54 | Radka |  Co život dal

Včera to vypadalo na jeden z klidnějších dní v práci. Vedoucí služebně pryč, kolegyně neřízená střela na školení. Těšila jsem se, že zavřu dveře své kanceláře a budu dělat jen svou práci.
Člověk míní, Bůh mění.


Kolem oběda dorazila kolegyně. V ruce obálku formátu A4: "Můžu se Vás na něco zeptat?"
Podala mi ji se slovy: "Kolik si myslíte, že ta obálka váží?"
Je mi to jedno, chtělo se mi odpovědět.
Okamžitě jsem hledala srovnání s něčím, o čem bezpečně vím kolik váží. Mám totiž mizerný odhad jak na vzdálenost, pojem času, tak i hmotnost.
Představila jsem si kilovku mouky a poté vyřkla závěr: "Půl kila?"
"No, a kolik si myslíte, že taková zásilka stojí na Slovensko?" Zjevně jsem v hmotnostním testu obstála.
"Padesát korun?" odpovídám jsem nejistě.
"Tak tolik stojí malá obálka. Ale tohle je doporučeně a podívejte, kolik je cena."
Otočila obálku, na které už byla cenovka.
"Sto-šedesát- dva-korun?" vyslovila jsem pomalu, leč zřetelně, aby to i mně došlo.
"Jo. Naše pošta je strašně drahá."
"To je fak dost."

"Máme nejdražší pošty, máme jedny z nejdražších dálničních známek v Evropě. Co my nemáme nejdražšího?" zeptala se rezignovaně.
Pohlédla jsem jí do očí a usmála se:
"Sami sobě nejsme nejdražší."
Její výraz byl naprosto zmatený.
"Nemáme rádi sami sebe, nejsme pro sebe těmi nejdražšími," dodala jsem na vysvětlenou.
"Tak to máte naprostou pravdu," řekla po chvíli.

Možná ji trvalo, než si proletěla svou minulost a uvědomila si, kolik dovolila svému muži. Ubližoval jí hodně a mně rvalo srdce vidět ji neustále v slzách.
Dnes je o kus dál a pochopila. Tehdy nepomáhalo říkat, že se má mít ráda a nedovolit nechat si ubližovat.
Musela jsem být na ni místy i zlá a říkat, že když dovolí páchat svému muži zlo, stává se spolupachatelem.
I tohle byl způsob, jak ji naučit mít se ráda.

Existuje jakási úměra, že když máme rádi sebe, dokážeme mít rádi i druhé. Máme z čeho dávat.
Tím nemyslím sobecký přístup, kdy mám rád jen sebe a druzí mě nezajímají. Prostě láska.

Napadla mě souvislost s článkem, který včera přišel mailem. Určitě hodně z vás ten mail také obdrželo.
Cituje slova Vitězslava Jandáka (zde volný výtah), který nechápe:
kde je ta krize, když kupříkladu ČEZ i banky mají miliardové zisky?
Neklesají ani ceny plynu, a to přesto, že Rusko zlevnilo plyn pro Evropu.
Na Slovenslu zlevnila elektřina, ale u nás se o tom nemluví.
Stejné je to s léky, které se vyrábějí dlouhá léta a patenty by již měly být dávno zaplaceny. Tak proč nejsou levnější?
Když v Bulharsku přišlo zdražení elektřinmy o 13%, tisíce lidí vyšly do ulic a dosáhly demise vlády.
U nás se zdražuje mnohem více a my neděláme nic. Jsme zticha.

Možná lidem stačí nadávat v hospodách a diskuzích pod články zpravodajských serverů. A dál platit.

Nabízí se srovnání: kdybychom se měli více rádi, byli sami sobě nejdražšími, nechali bychom si tohle všechno líbit?
Jaká škoda, že nás rodiče odmalička neučili více sebelásce, žili bychom dnes úplně jinak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 13. dubna 2013 v 13:00 | Reagovat

Je to pravda, že mít se sebe rád je základ lásky k druhým, ale musím přiznat, že toho Jandáka nesnáším už když jen slyším tu jeho rétoriku. A je to jeden z těch arogantních socanů. :-D

2 Radka Radka | E-mail | Web | 13. dubna 2013 v 13:04 | Reagovat

[1]: Taky ho nemusím, ale v hodně věcech má pravdu. Necháme si líbit strašně moc.

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 13. dubna 2013 v 18:52 | Reagovat

Je to pravda, ubližovat bychom si neměli nechat líbit, pak už není síly lásku rozdávat.

4 Katka Katka | Web | 13. dubna 2013 v 20:26 | Reagovat

Princip mít SE ráda jsem pochopila a vyplácí se.
Nicméně nevěřím, že má spojitost s tím dalším. Tam vládnou prachy a chamtivost. Jak se chceš bránit? Já spoléhám na "boží mlýny", ale obávám se, že to tentokrát bude nepěknej masakr, kterej odnesou zase ti co vždycky a bude jim houby platný, že SE mají rádi.

5 Radka Radka | E-mail | Web | 13. dubna 2013 v 21:50 | Reagovat

[4]: Mně je na tom divné jedno - že Bulhaři si to nenechali líbit a vyšlo to.
Kdybychom se i my nedali, vyšlo by to?
U nás ve firmě všichni nadávají, protože podmínky se opravdu denně přiostřují a u lidí z provozu se skoro dá mluvit o šikaně. Když jsem zkoušela přes odbory dát lidi dohromady, skončilo to fiaskem. Všichni se bojí o práci a nikdo nic nepodnikne.
"Boží mlýny" - také na ně spoléhám.

6 Robka Robka | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 9:39 | Reagovat

Sami sobě nejsme nejdražší... to je výstižné. Opravdu to tak je, člověk si už tak zvykl všechno přepočítávat na peníze, že si neuvědomí, že má i nějakou lidskou hrdost. A nechává po ní kolikrát šlapat, aniž by udělal něco zásadního.

7 terezka66 terezka66 | Web | 15. dubna 2013 v 11:54 | Reagovat

Dost výstižně napsané, když s něčím nesouhlasíme, každý na to nadáváme a povídáme si něco pro sebe, než abysme něco s tím skutečně udělali.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama