Neviditelný zápisník

22. dubna 2013 v 19:19 | Radka |  Cesta k poznání

Páteční deštivé odpoledne, konečně z práce doma a ... hladová.
Nechtělo se mi už ohřívat zbytky vařeného z lednice a tak jsem se zasnila nad čerstvě uvařeným jídlem. Že by pizza? Ale na tu chyběly některé suroviny. Tuňákové rizoto? No, budiž..


Vešla jsem do pokoje dcery a zeptala se, co by si ona dala k jídlu.
"Tuňák s rýží?" navrhla.
"Může být," souhlasila jsem.
"Ale já vlastně nemám na rýži chuť. A co pizza?" dodala s úsměvem.
Skvělé, jak se shodneme. Jen to znamenalo zajít do obchodu, což tak nevadilo. Je totiž sotva sto metrů od domu.

"Mám vzít něco i tobě?" volala jsem ještě na dceru.
"Nevím, něco bych si dala, ale nic čokoládového."
"Že bych pak něco upekla?" snažila jsem ji povzbudit v přemýšlení.
"Ne, nic pečeného. Něco vymysli," ukončila námahu svého mozku.
Tak to mám ráda. Něco vymysli a pak: Tys mi nic nekoupila?

Bylo to jako hádanka. Žádná čokoláda, nic pečeného, hlavně bezlepkové a bez laktózy. Měla jsem šanci v naší malé sámošce jejímu požadavku vyhovět?
Sama jsem si na to netroufla a tak jsem vyslala požadavek, aby mi ti nahoře pomohli něco vybrat. Potřebovala jsem inspiraci.

Ještě u dveří mi dcera připomněla, že jsem chtěla cestou přibrat brambory, co jsem v autě zapomněla. A tak jsem i je přidala na seznam svým neviditelným pomocníkům. Jsem totiž schopná na pár metrech zapomenout.

Vzala jsem deštník a vyrazila na cestu. Hned před domem jsem zahlédla maminku a vedle ní malou holčičku, co v jedné ruce držela deštníček a ve druhé nanuk. Nanuk!
Děkuji za inspiraci, chtělo se mi zavolat na to malé dítě. Jahodového mrože dcera ráda, to by ji mohlo potěšit. Poděkovala jsem těm nahoře a pokračovala v cestě do obchodu.

Při návratu jsem zamířila rovnou ke vchodu. Pousmála jsem se, když jsem opět zahlédla onu maminku s holčičkou. Motají se tam pěkně dlouho, pomyslela jsem si. V tom jsem zbystřila, protože maminka něco vytahovala z kufru auta. Brambory! málem jsem vykřikla nahlas. A tak jsem své kroky rychle stočila doprava, kde asi o třicet metrů dál stálo mé zaparkované auto.

Měla jsem chuť té mamince, i její sotva tříleté holčičce, poděkovat za pomoc, které si ani nebyly vědomy. Ale pochopily by, co se jim snažím říct? Dá se něco takového rozumně vysvětlit, aniž by člověk druhého nevylekal?
Myslím, že ne. Tohle se prostě musí zažít.

A tak jsem jim aspoň poslala pomyslný úsměv a poděkování, stejně jako svým pomocníkům.

Když dcera zahlédla nanuk, hned se do něj pustila. A já zase do přípravy žampionové pizzy. Mám skvělý recept na bezlepkové těsto. Rychlý, jednoduchý a přitom velice chutný.
(kelímek pomazánkového másla a stejné množství bezlepkové mouky)
Tímto děkuji všem dobrým lidem, co se rádi na netu podělí o své zkušenosti s přípravou jídla pro další, co také musí žít s dietou.

Teď už víte, jak vypadá můj úkolovník. Nic do něj nezapisuji, přesto mám zaznamenáno.
A nápověda přichází vždy v pravý čas...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. dubna 2013 v 19:44 | Reagovat

To je dobré. Ty máš neviditelný zápisník, já si v duchu opakuji kam zajdu, co tam koupím a co naposledy, abych to neměla třeba těžké. Ale u mne to nehrozí, přece jen důchodcovský režim dne je poněkud jiný. Přeji ti ještě nadále ty pomocníky nahoře. Vše, co člověku pomáhá je dobré. :-)

2 Radka Radka | E-mail | Web | 22. dubna 2013 v 20:59 | Reagovat

[1]: Já si můžu opakovat co chci, protože za chvílu je z toho v mé hlavě úplně něco jiného :-D
Děkuji Růženko, doufám, že se mnou neztratí trpělivost :-)

3 Bára Bára | E-mail | Web | 22. dubna 2013 v 23:42 | Reagovat

Tvoje povídání mi vykouzlilo úsměv na tváři, díky! :-)
Taky ráda komunikuju s "těmi nahoře" a je pravda, že radost ze znamení a nenadálých souvislostí je asi nesdělitelná :-)

4 Vendy Vendy | Web | 22. dubna 2013 v 23:48 | Reagovat

Asi tam nebyly jen tak... inspirovaly tě!
Bezlepková dieta? To je šílený, i když dá se zvládnout, ale určitě to leze šíleně do peněz, holky od mý kamošky ji taky mají, takže jsem si něco nastudovala, ohledně receptů.
To bezlepkové těsto vypadá sympaticky a asi je i rychlé.
Nechceš zkusit bramborovou pizzu?
Někde mám asi recept, ale zkusím si vzpomenout z hlavy - nastrouháš brambory a dáš je na pánev (nebo plíšek) krátce osmažit nebo zapéct. Jo, ty bramobry posolíš a okořeníš, třeba pepř. Pak přidáš cibuli na proužky nebo kolečka, šunku a dáš zase na pár minut zapéct, nakonec dáš rajčata nebo kečup a posypeš sýrem a dáš dopéct. Je to možná trochu pracnější, musí se to hlídat, ale zase... ta chuť. ;-)  :-)
Počítám, že po té tvé pizze se jen zaprášilo... :-)

5 Helena Helena | E-mail | Web | 23. dubna 2013 v 10:30 | Reagovat

:-) Někdy přicházejí inspirace jak na zavolanou. :-)Dám Ti jednu otázku:Kdo si myslíš,že ti nahoře jsou?  
V každém případě máš dobrou anténu Raduš. :-)Zaznamenala jsi už nějaké pozitivní výsledky u bezlepkové diety nebo to chce delší čas? :-)

6 Radka Radka | E-mail | Web | 23. dubna 2013 v 17:15 | Reagovat

[3]: Ten úsměv mě těší ;-)
Jak píšeš: je to nesdělitelné a já říkám: i nepřenositelné :-)

[4]: Ano, ta dieta leze do peněz, ale když jde o zdraví...
Děkuji za recept, každá změna dobrá. Určitě vyzkouším. :-)
Máš pravdu, po pizze se jen zaprášilo ;-)

[5]: Heli, jsou dny, kdy nevidím, neslyším. O to úžasnější je, když se toho sejde víc najednou :-)
V přípdě "znamení" sázím na své anděly strážné, ale jinak věřím, že těch, co rádi pomáhají, je kolem hodně. Jen si o tu pomoc říct.
Ohledně bezlepku: dceři se dost zlepšila imunita a také věřím, že jsme se trochu posunuly s depresemi. Nevadí ji slunce, klidně si ho pouští do pokoje, dřív stahovala žaluzie. Více komunikuje s lidmi, i když zatím přes počítač. Ale nedělní nákupy oblečení ustála lépe než já ;-)

7 Helena Helena | E-mail | Web | 23. dubna 2013 v 21:57 | Reagovat

[6]: Pěkně napsané.Ohledně toho lepku - jsem ráda,že se úspěchy dostavily. :-)

8 Katka Katka | Web | 23. dubna 2013 v 22:00 | Reagovat

Když člověk chce, vždycky najde souvislosti :-)
Pomazánkové máslo a mouka a je to???

9 Radka Radka | E-mail | Web | 23. dubna 2013 v 22:07 | Reagovat

[7]: Děkuji, také jsem ráda :-)

[8]: Hlavně, když pochopím nápovědy, neboť lístky s poznámkami jsem stále zapomínala ;-)
Jo, tak jednoduchý recept to je. Bránila jsem se vyzkoušet, ale po "gumovém" těstu z prášku jsem to riskla a nelituji :-)
Upečeno za 13min na 180°C

10 pavel pavel | Web | 23. dubna 2013 v 22:49 | Reagovat

Byli to převlečení andílci. :-D

11 Radka Radka | E-mail | Web | 24. dubna 2013 v 19:20 | Reagovat

[10]: Ta malá tak skoro vypadala ;-)

12 Ivet Ivet | Web | 24. dubna 2013 v 19:25 | Reagovat

Raduš jahodového mrože miluju taky! Ona to všechno byla taková náhoda, déšť, holčička, nanuk a nápad...
Je fajn, že to všechno dopadlo k vaší obé spokojenosti a věřím, že pomyslný úsměv je to nejkrásnější na světě! :-)

13 Ježurka Ježurka | Web | 25. dubna 2013 v 13:59 | Reagovat

No to je krása! Máš to dobře zařízené a stále Tě obdivuji, jak Ti to funguje. :-)

14 Radka Radka | Web | 25. dubna 2013 v 18:00 | Reagovat

[12]: O "náhody" si moc ráda říkám ;-)

[13]: Děkuji, Tobě může také :-)

15 Pukína Pukína | E-mail | Web | 15. května 2013 v 18:30 | Reagovat

Krásné náhody. Ale mě by nejspíš musely pořádně praštit, abych si jich všimla :-D

16 Radka Radka | E-mail | Web | 15. května 2013 v 21:04 | Reagovat

[15]: Musela jsem hodně trénovat, abych pochopila ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama