Prvomájová povídka

1. května 2013 v 15:08 | Radka |  Povídky

"Tak co, najde se zítra někdo nebo zůstaneš nepolíbená?" smály se kolegyně v práci před nadcházejícím prvním májem. Byla politováníhodná. Třicítka na krku, sotva se odstěhovala od rodičů, stále bez partnera.
Přezdívali ji česká Bridget Jonesová.


Je snad první máj jen lásky čas?
Rodiče ten den vždy vzpomínali na povinné prvomájové průvody. Znělo to pokaždé jako z blbého filmu. Brala by raději ten průvod, než se pořád někomu zpovídat za vlastní život.

Ráno prvního se probudila s tísnivým pocitem. Svátek. Člověk nemusí do práce, ale ať vyleze kam chce, všude se budou lidé objímat, líbat, radostně štěbetat. Na tolik lásky najednou neměla nervy.
Může snad za to, že většina matek špatně své syny vychovala? Ženu berou jako toho, kdo je má obskakovat, mít vždy dobrou náladu a oni si za všech okolností mohou dělat co chtějí? Oni, páni tvorstva, živitelé rodin?
A ten zbytek, co za něco stojí, je prostě rozebraný, uvědomovala si moc dobře.

Po dvou nevydařených vztazích měla jasno. Věděla co nechce, doufala, že snad pozná, co chce. Že až se objeví ten pravý, nebude pochybovat. Ale jak dlouho to bude ještě trvat?

Všichni její přátelé byli zadaní, měli své plány a tak se rozhodla přijmout pozvání rodičů na oběd. Potřebovala nějak zabít čas.

Říkal mi soused, že jejich syn se rozvádí," pronesl otec jen tak.
"Prosím tě, a ty se divíš?" reagovala matka.
No a teď mi ho začnou nabízet. Kdo by stál o chlapa, který je k ničemu, žena ho podváděla, tak ji vše nechal a vrátil se k rodičům?
"Ale je to hodný chlap. Nepije, nekouří, do hospody nechodí. Jeho táta říkal, že se mu líbíš," dodal otec.
"Co si ten chlap o sobě myslí, copak nemá doma zrcadlo?" začala se rozčilovat matka.

Nejde o zrcadlo, vzhled přece není důležitý. Copak vypadala tak zoufale, aby brala každého jelimana?
Rodiče si všimli jejího smutku a tak se raději uchýlili k jiným, neutrálnějším tématům.

Po návratu domů se jí nálada nezlepšila. V televizi samá romantika, raději si uvařila čaj a uvelebila se s knihou v křesle. Literatura faktu se zdála být nejlepším prostředkem na cestě ze smutku.

Skoro se stmívalo, když ji vyrušil mobil. Nevěřícně zírala na displej. Kamarád, vlastně víc než kamarád. Přítel, co vždy stál při ní. Láska jejího života, kterou nemohla mít. Zadaný.
"Ahoj, copak se děje?" pronesla jakoby nic.
"Máš chvilku?" zeptal se a nadšení z jeho hlasu nešlo přeslechnout.
"Jasně, povídej."
"Můžeš seběhnout dolů?"
"Děláš si srandu? Jsi u mě před domem?"
Běžela k oknu s mobilem na uchu. Stál tam, vedle svého auta.
"Tak přijdeš nebo si pro tebe musím dojít," znělo už jako oznámení.
"Vydrž, už letím."
Hodila na sebe mikinu, v zrcadle zkontrolovala svůj obličej a běžela dolů. Ani nečekala na výtah, raději to vzala po schodech.

Když vyšla ze dveří, skláněl se pro něco do auta.
Nemám ráda překvapení, pronesla v duchu.
Vytáhl krásnou větvičku plnou květů a vyrazil k ní.
"Říkal jsem si, že by se tady ve městě špatně sháněl celý strom, tak jsem si raději přivezl vlastní."
Překvapil ji. Začala tušit, proč asi přijel.
"Co ...? To je ....?" nebyla schpná ze sebe vysoukat pořádnou větu. Bavil se jejími rozpaky. Musela se zhluboka nadechnout a zkusit to znovu.

Je přece zadaný, křičel její rozum.
Miluji ho, volalo srdce.
"Proč to děláš?"
"Přece abys nezůstala nepolíbená. To by mohla být veliká škoda, kdybys nám uschla," řekl laškovně.
"Ale co tvoje přítelkyně?"
"Už nejsme spolu. Proto jsem přijel. Zachránit tě a říct ti to."

Nemohla už nic namítat. Před ní stál muž, o kterém poslední dva roky snila. Vysoký skoro dva metry, prostě chlap, který vypadal dobře v obleku i džínách. V jeho blízkosti se cítila zcela bezpečně.

Jedna jeho paže ji objala, druhá držela větvičku nad hlavami. Musel se k ní sklonit a ona stoupnout na špičky, aby se mohli políbit. Dokonalé zakončení dne.
První máj, na který nikdy nezapomene.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 domovina domovina | Web | 1. května 2013 v 16:34 | Reagovat

Až moc ideální, to nebude jen tak. Přemýšlím, jak to bude dál...

2 Radka Radka | E-mail | Web | 1. května 2013 v 16:43 | Reagovat

[1]: Jestli to nebude tím, že máš s povídkami zkušenosti ;-)

3 Lydie Lydie | 1. května 2013 v 17:06 | Reagovat

Tak to pěkně začíná.....jaký to bude mít asi konec? No, jsem opravdu moc zvědavá. :-)

4 Bára Bára | E-mail | Web | 1. května 2013 v 17:16 | Reagovat

Romantika... :-)
Snad raději ani nechci vědět jak to bude dál :-) Vysním si pro ně svatbu, tři děti, dům se zahradou a poklidné stáří ruku v ruce na zápraží před domem :-)

5 Radka Radka | E-mail | Web | 1. května 2013 v 17:24 | Reagovat

[3]: Tak to abych to nepokazila ;-)

[4]: mohu jen prozradit, že ten dům tam bude ;-)

6 Ježurka Ježurka | Web | 1. května 2013 v 17:31 | Reagovat

Hezké, já se přimlouvám za dobrý konec, když je ten máj, prosííííím! 8-O

7 Radka Radka | E-mail | Web | 1. května 2013 v 17:40 | Reagovat

[6]: Ale Libuško, tohle není časopis Chvilka pro Tebe :-D

8 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 1. května 2013 v 20:16 | Reagovat

Krásné

9 Helena Helena | E-mail | Web | 1. května 2013 v 21:09 | Reagovat

Téda to vypadá zamilovaně. :-) Romantický chlap si přivezl vlastní strom,to se jen tak nevidí. :-D Těším na příště. :-)

10 Intuice Intuice | E-mail | Web | 1. května 2013 v 21:31 | Reagovat

Pohádka s dobrým koncem? :-)

11 Radka Radka | E-mail | Web | 1. května 2013 v 22:23 | Reagovat

[8]: Děkuji :-)

[9]: Abys, Heli, nebyla zklamaná ;-)

[10]: Kdepak, pohádky já neumím a dobrý konec? To se nechte překvapit ;-)

12 annapos annapos | Web | 2. května 2013 v 0:08 | Reagovat

Já spíš věřím na začátek, nežli na dobré konce, ty jsou v nedohlednu, ale začít dobře, je moc fajn....Tak krásný máj té románové hrdince.

13 Amalkavila Amalkavila | Web | 2. května 2013 v 1:26 | Reagovat

Veľmi pekný začiatok, to sa číta  samo...Držím im teda palce a nechám sa prekvapiť. Dnes už málo kto verí na šťatné konce... Ja ešte stále verím... hoci často je to už len otázka šťastia a pohľadu na vec.
Niekedy aj nezdar môže byť šťastným koncom. ;)

14 valin valin | Web | 2. května 2013 v 9:49 | Reagovat

Tohle nebude jenom tak.. to jsem teda zvědavá na pokračování..i když zázraky se někdy dějou.. :-)

15 Radka Radka | E-mail | Web | 2. května 2013 v 19:04 | Reagovat

[12]: Někdy si říkám, jestli i v takových situacích platí: první vyhrání, z kapsy vyhání ;-)´

[13]: Máš pravdu, i zlé je pro něco dobré

[14]: Někdy ano, ale tentokrát...

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. května 2013 v 22:18 | Reagovat

Jdu na dokončení, beru to najednou... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama