Vyslyšené přání

12. května 2013 v 17:00 | Radka |  Příběhy mého života

Vracela se domů unavená z práce a jediná její touha byla zavřít za sebou dveře bytu zevnitř. Když zahlédla sousedku Alenu, jak na ni volá a mává, bylo jasné, že se ty dveře nezavřou tak rychle.


"Ahoj, víš co je nového?" spustila už kus před ní.
Počkala, až se víc přiblíží, nechtěla hulákat na celou ulici.
Vybavila se jí věta z filmu: Já když vám to neřeknu, tak neusnu. Tak nám to řekni a usneš. Tomuhle rozhovoru se nevyhne.

"Nemám zdání," odpověděla pravdivě.
"Mám rozbité auto."
"Proboha, co jsi dělala? Jela jsi sama nebo jsi někoho vezla?"
"Neboj, všechno je v pořádku, akorát můj Saxík má natlučený předek. Nedobrzdila jsem," protáhla koutek na důkaz opovržení nad sebou samotnou.
"Vlastně jsem si říkala, že jsem tvoje auto pár dní neviděla. Ale myslela jsem, že jsi třeba u rodičů."
"No, počkej, ale to není všechno."
Dala si ruce v bok, což začalo vypadat dost divoce.
"Představ si, že týden přede mnou rozbili svoje saxo i sousedi z vedlejšího vchodu."
"Děláš si srandu? Nějaký útok na malé citroeny?" Usmála se, protože jí to připadalo jako špatný vtip.
"Nevím, co si mám o tom myslet. Napadá tě něco," útočila Alena. Douflala nejspíš, že víc hlav, víc ví.

Ale ano, něco ji napadlo. Vzpomněla si na konflikt mezi Alenou a Terezou, která bydlí na konci bloku. Neví, zda šlo o nedorozumění, ale Tereza nabyla dojmu, že jí Alena leze za manželem.
I když nebyla přímým aktérem konfliktu těch tří, měla pocit, že zloba Terezy doputovala i k ní. Pokaždé, když potkala Terezu, udělalo se jí hodně slabo. Myslela si snad Tereza, že chování Aleny schvaluje? Kdo ví, jestli se jen Tereza domnívala, nebo jí to svěřil někdo jako drb, ale bylo jí z toho divně.
Raději se začala vyhýbat Aleně i ostatním sousedům. Neměla chuť nechat se zatahovat do cizích problémů. Vlastních měla i tak dost. Po nějakém čase vše naštěstí ustalo.
Ale co když za vším byla opravdu zloba Terezy?

"Hele, to vypadá, jako by si někdo přál nabourané saxo. Ale zapomněl říct, čí to auto má být."
"To mě nenapadlo. Víš, že je to možné?"
Alena vypadal zděšeně.
"Jo a buď pak ten někdo vylepšil přání a natloukla sis i ty, nebo už došla saxa v naší ulici."
"Saxo máme v ulici jen dva, takže obojí je možné."
"Pokud to tak bylo, jsi na řadě. Prostě si přej."

Její obličej byl bledý a původní bojovnost v nedohlednu. Nejspíš jí došlo, že něco takového se opravdu může dít a když šlo tentokrát o nabourané auto, co to může být příště?

Poznámka: tento příběh je napsán podle skutečnisti, jen jména a značky jsou změněné.

A pokud chcete vědět, jak se vše vyvíjelo dál, čtěte Vyslyšené přání - podruhé
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ivet Ivet | Web | 12. května 2013 v 17:21 | Reagovat

Příběhy, které zde na svém blogu píšeš jsou moc hezky napsané, poutavě, nelze je nedočíst..., jsi rozená spisovatelka, a to už není jen tak! ;-)
Skutečně se stávají, nebo čerpáš z minulosti? ;-)

2 Ivet Ivet | 12. května 2013 v 17:22 | Reagovat

...jo dočetla jsem že je příběh pravdivý, ale jestli je současný či minulý?

3 Radka Radka | E-mail | Web | 12. května 2013 v 18:02 | Reagovat

[2]: Je to příběh z doby nedávné. Začalo to před rokem a (zatím) skončil rozbitými auty na podzim.

4 Radka Radka | E-mail | Web | 12. května 2013 v 18:03 | Reagovat

[1]: Moc děkuji :-)

5 pavel pavel | Web | 12. května 2013 v 18:58 | Reagovat

Do třetice vždycky něco ještě je. :-D

6 Radka Radka | E-mail | Web | 12. května 2013 v 19:07 | Reagovat

[5]: zkusíme ukecat někoho z ulice, aby si koupil saxo :-D

7 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 12. května 2013 v 21:41 | Reagovat

To bylo tajemné :-)

8 alape alape | E-mail | Web | 12. května 2013 v 22:49 | Reagovat

Hm, tak to musely být hodně silné emoce ... Také znám několik případů z mého okolí, kdy se něco podobného stalo, naštěstí v tom nebyla taková razance ...

9 Dáša Dáša | E-mail | Web | 13. května 2013 v 11:58 | Reagovat

Takový příběh znám z naší rodiny, ale šlo jen malé pomsty. a pro zúčastněné to nebyla hra ani radost z provedené schválnosti, ale pro ostatní to bylo úsměvné :-)
Přeji Ti, Radu, krásné dny.

10 Ježurka Ježurka | Web | 13. května 2013 v 17:19 | Reagovat

No, já se nedivím, že sousedce došel nejen humor, ale i energie. Taky bych se bála.

11 Helena Helena | E-mail | Web | 13. května 2013 v 18:33 | Reagovat

Taky si myslím Raduš,že se dozvíš o třetím nabouraném saxu. 8-)

12 Radka Radka | E-mail | Web | 13. května 2013 v 19:30 | Reagovat

[7]: Ta nejistota ve dnech následujících příjemná nebyla :-(

[8]: Myslím, že ta razance odpovídala razanci, s jakou dotyčná Alena jedná s druhými. Jak se říká: na hrubý pytel, hrubá záplata.
Nepřeji nikomu nic zlého, al myslím, že ona si byla vědoma, proto ji to tak vzalo.

[9]: Pokud se to člověka netýká, bere to jako zajímavý příběh ;-)

[10]: Jak už jsem psala výše: asi věděla, za co to má. Nebylo to za toho chlapa (v tom byla nevinně), ale za to (asi), jak neustále nepřeje druhým nic dobrého a všechny odsuzuje.

[11]: Zatím si nikdo takové auto nepořídil ;-)
Věřím, že věci do třetice se dějí do půl roku. Tohle je už třičtvrtě, takže máme bod zlomu za sebou :-)

13 Vendy Vendy | Web | 13. května 2013 v 22:37 | Reagovat

Já bych jim spíš přála, aby se hodily do klidu a žádné bouračky se nekonaly. Ne všechno totiž může skončit pomačkanou kapotou. :-?

14 Radka Radka | E-mail | Web | 14. května 2013 v 18:37 | Reagovat

[13]: Naštěstí už se do klidu hodily :-)
Všechno chce čas

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama