Školní sraz - 2. část

8. června 2013 v 16:38 | Radka |  Příběhy mého života

Pokračování - 1.část zde

Kolem deváté večer, kdy nás bylo zruba o třetinu méně, se vytvořily tři skupinky. Jedna kuřácká, jejíž členové neustále odbíhali ven uspokojovat svou potřebu. Druhou tvořili výhradně muži, jejichž vzpomínky na prožité pařby z dob střední nikomu dalšímu nic neříkaly. Zbytek jsme tvořily čtyři ženské, co mimochodem spolu strávily i čtyři roky na stejné střední. Mužský prvek v naší skupině zastupoval Zdeněk.


V tuto dobu nečekaně dorazil Míša. Když zjistil, že Iva už začala s alkoholem, objednal si nealko a přidal se k mužské skupině.
Na rozmezí druhé a třetí skupiny seděl Karel, jehož pohledy mi nebyly moc příjemné. Ale přišla jsem se bavit a nehodlala jsem si dělat výčitky kvůli někomu, kdo má problém.
Když Karel zavedl rozhovor na téma vztahů a dost okatě do mě rýpnul, vysvětlila jsem svůj postoj vůči němu nahlas. Dotklo se ho to. To mě mrzelo, ale věděla jsem, že kdybych se snažila o vysvětlení či usmíření, skončila bych celý večer s ním. Vážně jsem neměla zájem. Poučena dvěma svými vztahy, co začaly vždy ze špatného důvodu, jsem raději přijala roli bezcitné potvory.

Odvrátila jsem se od Karla a přidala k tématům naší skupiny - společné zážitky ze střední, počet dětí, manželů, rodinný stav, místo bydliště. Poklid mírně narušila organizátorka srazu, členka kuřácké skupiny, která neustále odváděla našeho jediného mužského zástupce. Nám to bylo jedno, vystačily jsme si samy. Ale zvláštní bylo naléhání, které jsem z ní cítila.

Vysvětlení přišlo záhy. Byla pár desítek hodin rozvedená a nutně potřebovala útěchu. Ale proč zrovna u Zdeňka? Kvůli jeho údajné slabosti pro něžnější pohlaví? Vybavil se mi loňský sraz, ze kterého odcházel ověšen z každé strany mladičkou dívkou. Tak možná ten pocit mít mohla...
Dvakrát za ní ven šel, ale pokaždé se vrátil. Když se opět objevila a naznačila, že ho čeká venku, ale on stále seděl, mírně jsem znarvózněla. Když mu potřetí zazvonil mobil a on to pokaždé típnul, řekla jsem: "Asi máš problém. Neměl bys jít za ní?"
Mávl rukou a pronesl: "Já si dnes vybral. S tebou bude větší zábava."
"Myslíš? Tam bys to měl jisté. Tady taky - že nic nebude," usmála jsem se.
Raději vstal a odešel za ní. My se s holkama dál bavily a to velice dobře.

Když se nějakou dobu Zdeněk nevracel, vybavila se mi vzpomínka na sen a konflikt (poslední odstavec článku) který se v něm odehrál. Nechtěla jsme být příčinou nějakého problému. Proto jsem si definitivně zakázala být tady za hodnou, soucitnou, co vždy raději vyklidí pozice. Rozhodla se být sama sebou. Jako v práci, kde jsou zvyklí, že sice bývám hodně upřímná, ale také nezkazím žádnou legraci.

Po návratu Zdeněk moc veselý nebyl, ale nechtěl to probírat. Jen mi naznačil, že neodešla. Nechtěla pochopit.
Oproti tomu Karel pochopil, že se mu ten večer nebudu věnovat, rozloučil se a odešel. A nás napadlo, že se asi venku potkali. Dva, co mají stejný problém. Ona rozvdená, od před rozvodem.
"Můžou se navzájem utěšovat," ukončila jsme celou situaci a Zdeněk souhlasně přikývl.

Po chvíli odešli další spolužáci a zbyly skupinky dvě. Té mužské jsme trošku vadili, protože jsme se pořád smáli a oni se díky tomu moc neslyšeli. Ale byli jsme tak semknutí, že byl problém se k nám připojit. Měla jsem chvílemi pocit, že Radkovi se to moc nelíbí. Vždy byl nejočekávanějším návštěvníkem srazu, věnovalo se mu nejvíce pozornosti. Tentokrát byl sice označen sponzorem večera (pro jeho úspěšné podnikání), ale jinak byl nečekaně lehce ignorován.

Nám to bylo jedno. Hlavně mně a Zdeňkovi. Seděli jsme naporoti sobě, diskutovali o životě a vtipkovali. Nezastíral své překvapení. Pamatoval si mě ze školy, později i něco zaslechl, ale tohle nečekal. Byli jsme sehraná dvojka, bavili jsme sebe i další dvě spolužačky, které občas něco do diskuze přidaly.
V duchu jsem si říkala, že je jako mé zrcadlo. Tak podobného člověka jsem ještě nepotkala. Rozuměla jsem si s hodně lidmi, ale nikdy jsem neměla tento pocit. Je mi tak podobný, blesklo mi hlavou několikrát za večer.

Pracuje sice na manažerské pozici, ale půdovním povoláním je psycholog. Především pro své známé ve volných chvílích, jak jsem pochopila. Chodí se mu svěřovat a pár lidí mu už řeklo, že je zachránil.
"Tebe taky můžu zachránit," řekl mi se zvláštním úsměvem.
"Ale já nepotřebuji zachránit. Nebo máš pocit, že volám o pomoc?"
"Právě že ne. A to mě štve. Ty nic nepotřebuješ."
"Jedna dnes zachránit potřebovala a měla smůlu."
"Je vidět, že potřebuješ mezi lidi," snažil se utéct od tématu a najít další důvod.
"Lidí mám kolem sebe dost v práci. Chtěla bych bydlet na samotě u lesa."
"Kecáš. Potřebuješ společnost, bavit se. Vzal bych tě s naší partou na výlet na kole."
"Mezi lidi můžu kdy chci, opravdové kamarádky mám. A kolo nesnáším, padám z něho."
"Tak na vodu. Jezdíme každý rok."
"Jako malá jsem se topila, i když umím plavat. Nic z toho nebude."
"A co na lyže? Jezdíme na běžky."
"Běžky mě neberou, jezdím na sjezdovkách. Co máš dál?"
Zoufalstvím ukryl hlavu do dlaní, holky se smály až se zajíkaly, ale přesto se nevzdal.
"I na Velehrad jezdíme. Když je tam ta slavnost."
"Zapomeň, tolik věřících pohromadě by mě zničilo!"

Došlo mu, že taktika záchrany nikam nevede. Evidentně vymýšlel jinou taktiku. Po chvíli z něj nečekaně vypadla věta:
"Já bych si tě i vzal."
Znejistěla jsem, ale jen na okmažik.
"Máš pocit, že jsem k mání? Je někde na vývěsce moje jméno, že se jako nabízím?"
"Ne, ale je to škoda."
"Všechno je věcí nabídky a poptávky. Já se ani nepoptávala."
"Právě. Ale já jen kdyby ses chtěla zeptat, tak nemusíš. Už jsem ti odpověděl."
Mozek mi šrotoval, protože na tohle jsem nebyla připravená.
"Nejsi náhodou ženatý?"
"Já bych se i rozved."
"To po tobě nikdo nechce."
"To je taky škoda."

I když jsme přešli na jiná témata, v tomto duchu začal ještě dvakrát.
Nejsem sice psycholog jako on, ale psychologie je mým koníčkem. Zajímá mě, proč se lidé chvají tak či onak, co je k čemu vede. A tak jsem začala s mírným výslechem, abych pochopila, co mi vlastně chce říct.
Když z něj vypadla slova ve smyslu: už jsem ti to naznačoval kdysi, zbystřila jsem.
Netušila jsem, co to mohlo být. Hodně jsem toho z minulosti smazala a raději zapomněla, proto se mi vzpomínalo špatně.
"Kdy jsi mi to říkal?"
"Před pětatřiceti lety."
"To mi bylo skoro deset, co jsi mi tehdy mohl chtít?"
"Aha... Tak před třiceti!"
"To mi bylo čtrnáct a byla jsem už na střední!"
Byla zmatený a tak zoufale vykřikl: "Já už nevím, kdy to bylo!"
"Zkus říct, ve které třídě."
"Nevím, nepamatuji si. Ale bylo to v době, kdy ses začala..." ukončil náhle větu.
"Začala co?"
"Nic, nechme toho."
"Chci to slyšet. Dopověz to!"
Mávl jen rukou a už se k tomu nevracel.

Nicméně jsme se bavili skvěle až do půlnoci, kdy jsme začali všichni pociťovat únavu. Zaplatili jsme útratu a dál seděli. Otočila jsem se na Radka, který seděl tváří ke mně. "Na co čekáme?"
"Až někdo zavelí k odchodu," odpověděl.
Rozhlédla jsem se nalevo i napravo, ale nikdo se k tomu neměl.
"Aha, tak jo: jdeme." Zvedla jsem se a všichni mě s úlevou následovali.

Dokončení příště
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:14 | Reagovat

Chudák Zdeněk! Těším se na rozuzlení. :-)

2 Radka Radka | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:16 | Reagovat

[1]: Chudák? Kdepak, my se fakt skvěle bavili a já nakonec pochopila :-)

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:18 | Reagovat

[2]: No nevím, některé lásky přetrvávají desetiletí, než se projeví. :-P

4 Radka Radka | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:23 | Reagovat

[3]: Jo, to jsem si také namlouvala. Dokonce jsem cítila jeho náklonnost, ale má to pár much. Ta největší: je ženatý 8-)

5 Intuice Intuice | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:26 | Reagovat

[4]: Záleží na něm, jak se k tomu postaví. 8-)

6 Radka Radka | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:30 | Reagovat

[5]: A taky na mně. Vím, že má slabost pro ženy a alkohol. Spolu s manželkou - tři mínus 8-)

7 Intuice Intuice | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:33 | Reagovat

[6]: Hm, tak do toho bych nešla. 8-)

8 Radka Radka | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:35 | Reagovat

[7]: Ani já ne. Nicméně to bylo moc příjemné a jako kamarád určitě není k zahození :-)

9 Intuice Intuice | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:38 | Reagovat

[8]: Jako kamarád na švandy ano, jinak nic víc. Teď ještě co ten Radek. :-P

10 Radka Radka | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:48 | Reagovat

[9]: Jestli Ty nejsi nějaká vědma ;-)

11 Intuice Intuice | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:52 | Reagovat

[10]: Vědma jsem, to už jsem kolikrát slyšela. :-) No a jinak, maturovala jsem mimo jiné i z psychologie, za jedna! :-D

12 Radka Radka | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:55 | Reagovat

[11]: Já z ní nematurovala, ale sousedka po návštěve psycholožky prohlásila, že už k ní nejde. Neřekla jí nic jného než já a ještě jí musela platit. Už chodí jen ke mně a zadarmo :-(

13 Intuice Intuice | E-mail | Web | 8. června 2013 v 17:57 | Reagovat

[12]: Nejsem vyškolená psycholožka!!! Jsem jen průvodcem šťastným životem! :-P

14 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 8. června 2013 v 18:50 | Reagovat

Pane jo, tohle je zapeklité. Určitě je ženatý? To je ještě něco z dob školy, že by nemohl zapomenout, možná tě miloval už v té době. No , čekám na rozuzlení a kdy máte nějaké setkání na kafčo? :-)

15 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 8. června 2013 v 20:38 | Reagovat

Jsem napjatá=) Pokračováníííííííííííííííííííííííí......... =)

16 Radka Radka | E-mail | Web | 8. června 2013 v 21:29 | Reagovat

[14]: Kafčo zatím nebude. Nemáme na sebe kontakt a přes organizátorku srazu není radno si o něj říkat :D

[15]: Nemůžu to vychrlit najednou, to bych vás zahltila :D

17 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 9. června 2013 v 0:18 | Reagovat

[14]:Tak to bych si o něj asi taky neřekla i když, fotila jsi nebo něco, určitě má kontakty na všechny, chtěla bych je všechny :-)

18 domovina domovina | Web | 9. června 2013 v 9:54 | Reagovat

Napínavé a ze života. Jsem napjatá, co bude dál...

19 Radka Radka | E-mail | Web | 9. června 2013 v 10:37 | Reagovat

[17]: Fotil jen jeden spolužák a vyvěsí to pak někam na net, kde je to možné stáhnout.
Organizátorka rozesílá maily sice hromadně, ale asi na 2x, kontakt na něj jsem tam nenašla. Určitě bych ho mohla sehnat jinak, ale nebudu to dělat. Věřím, jestli se máme ještě potkat, stane se ;-)

[18]: Už to mám skoro sepsané, jen malé úpravy a půjde to ven :-)

20 Ježurka Ježurka | Web | 9. června 2013 v 13:38 | Reagovat

To tam muselo být navzdory všemu špatnému moc fajn! Přečetla jsem si najednou obě části a už se moc těším na rozuzlení, ale i když nejsem psycholožka, tak tuším, že se do ničeho "jen tak" nepustíš. Ale, uvidíme. :-D

21 Lydie Lydie | 9. června 2013 v 13:49 | Reagovat

Uffff...přečetla jsem najednou oba příspěvky....čekám co bude dál.Moc to prosím nezdržuj!!!!!!Jsem šíleně zvědavá!!!!! :-)  :-)  :-)

22 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 9. června 2013 v 14:51 | Reagovat

[19]: Nezapomeň, že i štěstí se musí někdy trošku pomoct. Ty jsi rozumná a vím, že se do ničeho bezhlavě nepoženeš, ale stále mám pocit, že ještě vše nebylo vyřčeno. :-)

23 Radka Radka | E-mail | Web | 9. června 2013 v 15:20 | Reagovat

[20]: Těší mě, že jsi se začetla :-)
Bylo fajn a rozuzlení je už dopsáno ;-)

[21]: Snažila jsem se vše urychlit, takže pokud tam budou chyby, omlouvám se ;-)

[22]: Správně, vše ještě nebylo vyřčeno ;-)

24 pavel pavel | Web | 9. června 2013 v 23:59 | Reagovat

Napínavé. Ženatý a hned by se rozváděl, když tě vidí pár hodin... přesto že se z dřívějška znáte. ;-)

25 Radka Radka | E-mail | Web | 10. června 2013 v 0:05 | Reagovat

[24]: Na tom není nic divného: sliboval cokoliv, aby uspěl a pak by stejně nesplnil :D

26 pavel pavel | Web | 10. června 2013 v 0:10 | Reagovat

[8]: Občas i jako trochu víc kamarád. :-D  :D

27 Radka Radka | E-mail | Web | 10. června 2013 v 20:39 | Reagovat

[26]: Kdepak, já mám silný pud sebezáchovy ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama