Příběh zakázané cesty

16. července 2013 v 22:47 | Radka |  Téma týdne

Psal se rok 1995 a mladý pár s dítětem mohl koupit svůj vysněný dům. Pár let po něm marně toužili, stále však nebyl na prodej. Až toho roku na jaře majitel rozhodl, že nemá smysl nechat dům po rodičích déle chátrat. Přestal doufat, že se v něm zabydlí některé z jeho dospělých dětí.
Tou dobou byl dům prázdný více než deset let...


Po zaplacení a vyřízení všech formalit začala mladým lidem spousta práce s vyklízením a následně rekonstrukcí. V domě zůstal nábytek i pár osobních věcí. Nastalo probírání, třídění, pálení a vyhazování. Rodiče majitele evidentně milovali zásoby všeho druhu bez ohledu na datumy expirace.
Mezi tím vším našli lístek, který byl původně drážním formulářem. Na jeho rubu bylo rukou psáno: Jestli nepřestanete chodit přes koleje, neprodám Vám lístek.
A také datum, kdy vzkaz vznikl.

Onen dům stál u kolejí, kousek od něj se nacházel železniční přejezd, avšak opačným směrem než nádraží. Koho by tedy nelákala cesta přes koleje, byť zakázaná, avšak o dobrých dvě stě metrů kratší? Navíc pokud člověk spěchal na vlak a každá minuta se hodila?
Mezi dalšími bylo i parte. Oznamovalo tragický skon otce majitele, kterému byl určen vzkaz. Datováno pár dní po lístku se vzkazem.

V naší mysli má zakázané ovoce příchuť tajemna, vzrušení, naplnění.

Nastávají však situace, kdy je lépe osud nepokoušet a zakázané nechat zakázaným.

Dodatek: podle získaných informací pána smetl projíždějící vlak, který díky zhoršenému sluchu neslyšel...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 17. července 2013 v 0:33 | Reagovat

Zobral ho vlak, alebo sa hodil pod vlak?

2 Radka Radka | E-mail | Web | 17. července 2013 v 7:37 | Reagovat

[1]: Tehdy na přejezdu ještě nebyla zvuková signalizace, pán prý už hůř slyšel a vlak zřejmě přeslechl.
Podle vzkazu takto nejspíš riskoval často... :-(

3 Lydie Lydie | 17. července 2013 v 9:07 | Reagovat

Lidé jsou nepoučitelní.Kvůli pár krokům riskují....Pracovala jsem na železnici.Na našem nádraží byl podchod,ale lidi chodili přes koleje.Je to hlavní trať - vlaky jezdí rychl. 140km...Jednou tak šla učiteka s dětmi...jak já ji šíleně vynadala... :-D

4 domovina domovina | Web | 17. července 2013 v 9:41 | Reagovat

Tajemný příběh z reality. Většinou víme, že něco děláme špatně. Jen jsme moc unavení, nebo líní to změnit.
Taky přemýšlím, jak to skončilo.

5 Helena Helena | Web | 17. července 2013 v 10:39 | Reagovat

Jeden z mnoha takových příběhů. ;-) Kladu si otázku,zda to tak mělo být,nic není náhoda.

Jedna paní mi vyprávěla příběh:pořád se jí zdály špatné sny a její manžel měl vyjet na služební cestu.Prosila ho,at´ nikam nejezdí,že má zlé tušení.Zůstal doma,šel na marodku a po obědě si lehl na gauč,že si dá šlofíka.Velký obraz,který visel nad gaučem,na něho spadl a pán byl mrtvý.Tedˇ je otázka - stalo by se taky něco na služební cestě?

6 Ježurka Ježurka | Web | 17. července 2013 v 16:57 | Reagovat

Taky si pamatuji z mládí, jak u náš všichni chodili "přes trať", a tam bylo těch kolejí dost, je to na hlavní trase Brno - Břeclav - Bratislava. A nepoučili se a nepoučili. :-(

7 Radka Radka | E-mail | Web | 17. července 2013 v 17:02 | Reagovat

[3]: Chápu, když člověk riskuje svůj život, ale životy svěřených dětí?! To už je i na ránu! ;-)

[4]: A taky sázíme na nějaké to štěstí...
už jsem to dopsala do článku: pána smetl vlak, který neslyšel přijíždět :-(

[5]: Věřím, že někdy to odvrátit lze, jindy ne.
Pamatuji si na příběh, který kolegyně slyšela od vyhlášené léčitelky, ke které léta jezdila. Ta léčitelka pomohla muži s rakovinou. Prý ji to říkalo, že to nemá dělat, ale ona si nemohla pomoct. Dostal se z toho, i lékaři koukali. Snad do dvou měsíců pána srazilo auto, na místě mrtvý. A dokonce kousek od domu té léčitelky.
Tehdy prohlásila, že jsou situace, kdy je to zkrátka člověku dáno a tak odejde. Lhostejno jak :-(

8 Radka Radka | E-mail | Web | 17. července 2013 v 17:03 | Reagovat

[6]: jako by si mysleli, že zrovna jim se nic nestane. Ale jsou situace, kdy jsme si vážně všichni rovni...

9 Katka Katka | Web | 17. července 2013 v 21:56 | Reagovat

Nedaleko bydliště mé dcery je železniční přejezd, na kterém se často stane neštěstí. Trať je do daleka přehledná, řádně označená světly a přesto...DOkonce tam byla kamera a vyšlo najevo, že hrozně moc lidí světla nerespektuje.

10 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 18. července 2013 v 0:50 | Reagovat

Smutné, ale osud mu byl podle všeho tak dán

11 Bev Bev | E-mail | Web | 18. července 2013 v 8:20 | Reagovat

Pěkný, tajemný příběh a navíc skutečný. Život je tím nejnadanějším spisovatelem. Žasnu co všechno se může stát.

12 Radka Radka | E-mail | Web | 18. července 2013 v 17:20 | Reagovat

[9]: Chápu, že člověk může přehlédnout, ale úmyslně vstupovat na koleje, když výstraha bliká?!? Na to se mám moc ráda.

[10]: Ano, varování se mu dostalo, jeho škoda, že příležitost nevyužil

[11]: Ano, jsou situace, kkteré by ani v televizi nevymysleli ;-)

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. července 2013 v 17:26 | Reagovat

Mně se muž posmívá, že jsem bojácná na přechodech a podobně. Rád chodí rovnou bez ohledu na přechod. Stane se neštěstí i na přechodu, většinou něčí vinou, ale nevím proč bych měla riskovat. Mám čas...a hotovo. Vyjdu na odjezdy autobusu či vlaku natolik včas, abych nemusela riskovat. Je to u nás tak dokola ,,zaježděné" pořád něco jezdí, takže.

14 Vendy Vendy | Web | 20. července 2013 v 19:46 | Reagovat

Taky jsme chodívali přes trať, taky. Dokonce mám vytipované, když se objeví vlak na obzoru, že bych to stihla přejít (tu jednu kolej). Jenže, co kdyby se mi v ten moment zamotala hlava,nebo bych zakopla. Takže raději na to prdím a projdu si to klasicky podchodem.
I když byla doba, kdy jsem i z rozjetého vlaku skákala, (tedy když přibržďoval, ušetřili jsem si dobrý kilometr chůze - a nebyla jsem sama, skákalo nás víc) :-D
Nikdy se naštěstí nic nestalo, ti chytřejší vyskakovali směrem do polí, tedy mimo trať.
Ale jít s děckama, taky bych si to nelajzla, a té učitelce se vážně divím, kdyby se něco stalo, tak má výčitky až do smrti. 8-O

15 Radka Radka | E-mail | Web | 20. července 2013 v 20:43 | Reagovat

[14]: To Tvoje skákání z vlaku mi připomíná fil Slunce, seno, jahody :D
Nezastavujeme, náme zpoždění :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama