Zakázaná láska - 1.díl

18. července 2013 v 17:45 | Radka |  Téma týdne

Poslední nevydařený vztah vzal Martině sílu cokoliv do budoucna plánovat. Nařídila si pauzu, i když na muže nezanevřela. Jen se potřebovala zbavit zbytečných emocí, mírného pesimismu a srovnávání.
Soustředila se více na práci, která ji přinášela určité uspokojení v každé době. Vedení s ní bylo spokojeno, mezi kolegy se těšila oblibě. Co víc si přát?
Soukromý život, dodávala pro sebe.


Ale vše potřebuje čas a ani nedávno překročená třicítka na tom nic nezměnila.

Měsíce ubíhaly, podzim byl v plném proudu a zdálo se, že Martina našla ztracenou rovnováhu. Avšak jen do okamžiku, kdy v práci spatřila na chodbě neznámého muže. Působil téměř démonicky. Vysoká statná postava, tmavé husté vlasy. Pod černým kabátem, který za ním téměř vlál, černý oblek i košile.

Srdce se jí rozbušilo. Nával vzrušení nedokázala ovládnout, proto raději rychle zmizela ve své kanceláři. Po chvíli dostala odvahu nakouknout na chodbu.
Byl pryč. Skoro jako přízrak, který se objevil a ve chvíli zmizel. Nevěděla, do kterých dveří, protože kanceláří bylo vedle sebe několik.

Snažila se zapomenout, ale nedařilo se. Ač nerada, musela přiznat, že tohle je přesně typ muže, který se jí líbí. Cítila charisma, inteligenci, sílu. Měl zkrátka úroveň.
Jestli si ho moc neidealizuješ, uslyšela svůj vnitřní hlas.
Asi ano, přiznala si po chvíli. Ale stejně se jí líbil. A to hodně.

Po pár dnech se tajemný muž ve firmě objevil znovu. Tentokrát nic neponechala náhodě a od kolegyní zjistila dostupné informace. Šlo o externího zaměstnance, do firmy bude dojíždět pravidelně jednou týdně.
Znělo to povzbudivě. I když si nedělala plané naděje, byla ráda, že má šanci časem zjistit více.

Během měsíce se jí od kolegy, se kterým onen muž spolupracoval, dostalo dalších detailů: Jmenuje se Marek a právě se rozvádí.
"To bys mohla mít šanci," neodpustil si kolega.
"Dej pokoj, copak nevíš, že co je v domě, není pro mě?" odbyla ho, ale sama přemýšlela, jestli by se tím opravdu řídila, pokud by nastala šance.

S nástupem zimy přišla i nečekaná spolupráce s Markem. Potřeboval ke své práci informace, které mohla poskytnout jedině Martina.
Od okamžiku, kdy vstoupil do její kanceláře, cítila chvění po celém těle. Jako by jí tělo říkalo: tohle je ten pravý.
Ale rozum hlásil: přece se neposadíš na zadek z prvního chlapa, který se ti opravdu líbí.

Byla ráda, že se jí podařilo celou situaci ustát a nedat najevo svůj vnitřní zmatek. Když se však Marek neměl k odchodu, ačkoliv měl vše potřebné ke své práci, znervózněla.
"Asi bych měl jít. Zdržuji Vás od práce," pronesl a jí bylo jasné, že čeká její nesouhlas.
" Nemám na práci nic, co by zrovna hořelo."
Kromě mých tváří a kdoví čeho ještě, pomyslela si.
"Říkal jsem si, jestli byste nešla někdy na zmrzlinu, kdybych Vás pozval."
"V zimě si na ní moc nepochutnám," odpověděla popravdě.
"Máte pravdu, to nebyl moc dobrý nápad. A na něco jiného byste zašla?"
"Možná..." Záměrně ponechala větu nedokončenou. Nechtěla vypadat jako puberťačka, co kývne na první nabídku.
"Tak příští týden? Mohli bychom vyrazit po práci?"
"Předběžně ano, ale sraz si dáme až na místě."
Všimla si jeho rozpaků a proto dodala: "Nechci, aby nás někdo viděl spolu odjíždět a také bych se nerada vracela pro své auto."
"Jistě, to chápu. Tak jsme domluveni. Nashle za týden."
Usmáli se na sebe a poté hned zmizel. Pak už jen vnímala nevtíravou vůni, která po něm v místnosti ještě chvíli zůstala.


Celý týden do schůzky přemýšlela, zda mu nabídnout tykání hned, nebo raději počkat. Přehrávala si v hlavě různé scénáře, jak setkání bude probíhat, co mu na sebe prozradí a co by chtěla vědět o něm.
Že je nezadaný, odpověděla si velice rychle.
Hlavně vše udržet v tajnosti, i když o nic nejde. Nestála o narážky kolegů a také nerada porušovala pravidla. Co je v domě, není pro mě, opakovala si stále dokola.
Ale on není tak docela v domě. Dá se externista považovat za kolegu?
Mávla nad tím rukou. Nevěděla o něm nic a plánovala tohle. Raději vše odsunula a vrhla se do práce.

Přesto její mysl stále odbíhala k Markovi. Její představy dostávaly nádech něčeho hodně zakázaného...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ježurka Ježurka | Web | 18. července 2013 v 18:07 | Reagovat

Krásně to začalo, tak zajímavě. Budu se těšit na pokračování, jsem napnutá jak struna. :-D

2 Radka Radka | E-mail | Web | 18. července 2013 v 18:21 | Reagovat

[1]: To mě těší, druhý díl zítra ;-)

3 Helena Helena | Web | 18. července 2013 v 18:28 | Reagovat

Takže externista,a pak je internista? :D
Taky se těším,co z toho vyplyne. :-)

4 Radka Radka | E-mail | Web | 18. července 2013 v 18:46 | Reagovat

[3]: No, my jim v práci říkáme: ti zvenčí :-D , ale to by do článku moc nezapadlo ;-)

5 Bára Bára | E-mail | Web | 18. července 2013 v 19:41 | Reagovat

Hmm, to jsem se pěkně začetla. Nemůžu se dočkat pokračování!
Krásně vystupňované napětí :-)

6 Lydie Lydie | 18. července 2013 v 21:31 | Reagovat

Také jsem zvědavá,co se z toho vyklube. :-P

7 Robka Robka | E-mail | Web | 19. července 2013 v 10:21 | Reagovat

Co je v domě, není pro mě... Většinou to platí. Jsem zvědavá, jak to dopadne. :-)

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. července 2013 v 17:20 | Reagovat

le v práci se dá víc zjistit, přestože je externista. ;-)

9 Radka Radka | E-mail | Web | 20. července 2013 v 10:32 | Reagovat

[8]: Růženko, zrovna včera dorazil nový pán z externí firmy, co se nám stará o jeden systém. Nahradil sympaťáka, co chodil pravidelně dělat údržbu a sedával u mě kanceláři. Hezky jsme si vždy povídali a opravdu jsem o něm věděla hodně. Holt povýšil, což mu přeji, ale s vedoucím jsme se dohodli, že tento nový pán bude sedávat jinde ;-)

10 Bev Bev | E-mail | Web | 22. července 2013 v 7:28 | Reagovat

Hezky řečené...ti zvenčí... :D zatím jsem četla toto pojmenování jen v hororech Stephena Kinga a označoval jím vetřelce z jiné dimenze. :-D
Ale to přesně vlastně externí kolegové jsou... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama