Zakázaná láska - 3.díl

20. července 2013 v 17:17 | Radka |  Téma týdne
Dokončení příběhu - Zakázaná láska - 1.díl a 2.díl

Martina měla pocit, že se jí zhroutil celý svět. Vše, co si doteď namlouvala, nebyla pravda. Lhal jí! Vlastně ne, jak sám trefně poznamenal: jen neřekl celou pravdu!
Odjížděla se slzami v očích, které naštěstí už neviděl. Netušila, že to bude tak moc bolet. Neodpověděla, ale sobě dala čas na rozmyšlenou.


Měla týden do dalšího setkání. V hlavě se střídaly myšlenky: proč? NE! Ale kdyby…
Kdyby jí to řekl hned, mohli zůstat přáteli, co občas zajdou na kafe a popovídají si. Tolik si rozumí, byla by škoda přijít o spřízněnou duši. Jenže on má přítelkyni! Určitě se k ní nestěhoval proto, že neměl kde bydlet. A co když ano? Po rozvodu nechal vše manželce a dětem.

Martina si začala dávat dohromady seznam otázek, na které potřebovala znát odpověď. Rozhodnutí muselo počkat.
První rozhovor od oné schůzky probíhal spíš jako výslech. Marek to chápal. Chtěl, aby také ona pochopila jeho. K přítelkyni odešel, protože se zamiloval. Možná by s manželkou vydržel trpět déle, kdyby ji nepotkal. Ale stalo se, jiskra přeskočila. Také děti si na ni zvykly.
"A jak do toho zapadám já?" zeptala se nechápavě.
"Když jsem tě uviděl poprvé, věděl jsem, že tě chci víc poznat. Máme tolik společného," jeho hlas zněl skoro dojemně.
"Souhlasím, ale jsou tady překážky."
"Vím, ale nemůžu si pomoct. Chtěl bych být občas s tebou."
"Promiň, ale tohle se mi nelíbí. Přece jen nejsi volný."
"To nejsem. Nechám to na tobě, rozhodni se sama."

Co si měla rozmýšlet? Jestli s ní Marek podvede svou přítelkyni? Nechtěla být ta, co odvádí chlapa od rodiny. Ale oni zas taková rodina nebyli…
To jeho přítelkyně odvedla muže od rodiny s dětmi, takže se nemůže divit, kdyby se nakonec Marek rozhodl od ní odejít a tím by se jí akorát vše vrátilo.
Ano, rýsovala se tady i možnost, že by se nakonec Marek rozhodl pro nový začátek. Sice se jí nelíbila možnost, že ona by byla důvodem rozchodu, ale vše bylo možné.
Opravdu? Vždyť nic nesliboval! varoval vnitřní hlas.
Ano, ale věnoval by jí tolik času, kdyby byl doma spokojený?

Před dalším setkáním měla jasno. Roky brala ohledy na druhé, na ni téměř nikdo. Zkrátka si to užije. Možná nakonec zjistí, že jim to po intimní stránce vůbec neklape. Pak zůstanou přáteli a nebude muset litovat.

Marek byl jejím rozhodnutím nadšený. Vše do detailu naplánoval. Sejdou se na místě odpoledne, vyzvedne klíče. Vchod k pokojům není z recepce vidět, může projít nepozorovaně. Večeři nechá donést na pokoj. Ráno po snídani odjedou.
Všiml si jejího pátravého pohledu, proto hned dodal: "Ne, nikdy jsem tam nebyl. Využil jsem kamarádovy zkušenosti."
Cítila se mizerně. Jedna věc je plánovat, druhá plán provést. Znejistěla. Dostavily se výčitky svědomí, které však odvála představa Markova úsměvu.

Na místo dojela podle mapy bez problému. Dokonalé pro schůzky těch, co nechtějí být vidět, pomyslela si. Se sevřeným žaludkem volala Markovi, který ji navigoval až do pokoje.
Pak už ji vše splynulo v jeden krásný pocit, který umocnila láhev šampaňského, na které později vše sváděla. Totálně mu propadla.
Ráno se probudila brzy. Pozorovala tiše oddechujícího muže vedle sebe a uvědomila si, že je v pasti. Tohle bude hodně těžké...

Snažila se nedávat najevo svůj vnitřní pocit, přesto věděla, že se ho nedokáže vzdát, i kdyby to byly jen občasné schůzky. Ještě několikrát se sešli v penzionu, poté už začal jezdit k ní domů. Nezůstával na noc, jen se stavil, když projížděl kolem. Na pokec u kávy přesto chodili dál, jen prodloužili intervaly.

Časem došla řeč i na možný vývoj jejich vztahu. Martina neopomenula poznamenat, že ví, že si nic neslíbili, přesto by ráda věděla, jak to momentálně cítí on.
"Jsem s tebou rád," řekl, jako by tohle mohlo stačit.
"Ale musíš mít nějakou představu o budoucnosti," tlačila na něj.
"Zatím nemám důvod nic měnit." Tušil, že přijde něco, čemu by se rád vyhnul.
"Mám tě rád, ale když změním partnerku, bývalá mi bude dělat problémy s dětmi a zdůvodní to tím, že jsem nespolehlivý, protože často měním partnerky. Také děti by si musely zvykat na novou tetu a nevím, jak by to braly."
Co mohla namítat? Děti přece byly na prvním místě. S těmi nebylo radno soupeřit.

Zvykla si, že je sice milovaná a svým způsobem obletovaná, ale na druhé koleji. Vlastně na třetí. Napřed děti, pak přítelkyně, teprve potom ona. Bylo to lepší než nic. Sice si opakovala, že kdyby potkala někoho zajímavého a nezadaného, nebude váhat a s Markem vše ukončí. Jenže nikdo takový na obzoru nebyl.


Po třech letech vzathu s Markem si uvědomila, jak moc se změnil v jejich očích. A jak moc se změnila ona. Coby muž pomalu ztrácel charisma, kterým ji tolik okouzlil. Přesto ho stále milovala a možná i více než na začátku. Jako člověka. Byli si stále více blízcí, dalo by se říci, že už neměli žádná tajemství.
Vybavila se jí vzpomínka, kdy si zašli na kávu a jen tak si povídali. K vedlejšímu stolu se posadil muž, kterému nevěnovali pozornost. Po chvíli si všimla, že je sleduje.
Díval se na ně se zvláštním zalíbením. Aby ne, řekla si pro sebe, když jsme tak sehraní a je nám stále do smíchu.
Ano, opravdu si moc rozuměli. Přesto jejich intimní život pomalu uvadal.

Další zlom nastal, když Marek dostal nabídku celého úvazku ve firmě. V tu dobu skončil jejich milenecký vztah úplně a zůstalo přátelství. Chtěla to tak. Bála se, že by je v práci někdo mohl odhalit.

Měla ho denně na očích a navíc sledovala při práci. Nikdy by ji nenapadlo, že by mohla mít výhrady.
Jeho práce se jí zdála občas neefektivní a přístup velice flegmatický. Bylo to zvláštní. Když jezdil na jeden den v týdnu, vypadalo jeho pracovní nasazení jinak. Nebo sis všímala něčeho jiného, ozval se hlas uvnitř.

Poslouchala námitky kolegů, které se začaly hromadit. Bylo jasné, že to tak nemůže nechat. Přece jen byli přáteli. Snažila se mu vše vysvětlit a také navrhla, co a jak zlepšit. Jeho vstřícnost ji překvapila, byla ráda, že pracuje na změně.

Jednou je vyrušila kolegyně, když Markovi vysvětlovala něco pracovního. Řekla, ať si to dořeší, že počká. Později zašla za Martinou do kanceláře a po chvíli váhání spustila: "Vy dva byste měli být spolu. Jste neskutečně spojeni."
Martina chvíli váhala, co říct. O této kolegyni se říkalo, že je čarodějnice a každého vidí jak pod rentgenem.
"Jestli se to k tobě nedostalo, je zadaný!"
"Jo, já vím. Ale patříte k sobě. Jste jak jedna duše a jedno tělo."
"Smůla, osud to chtěl jinak."
"Jak myslíš, ale já bych to nevzdávala," řekla kolegyně a odešla.

Martina zůstala jen se svými myšlenkami. Honilo se jí toho v hlavě stále více. Věděla, jak moc mají společného, ale do hry vstoupil další aspekt. Jak se mu snažila v práci pomáhat, začala se cítit jako jeho matka. Paradoxní, protože Marek byl o pár let starší. Přesto začala mít ochranitelský komplex, jaký mají mámy vůči svým dětem.
Z toho by už nikdo partnerský vztah nevykřesal, i kdyby byl Marek najednou volný.

Velice rychle využil Markova mírného flegmatismu jeden velmi snaživý kolega. I přes varování Martiny, že si má více hlídat svou pozici, neuhlídal. Nevěřil, že by ho někdo podrazil, protože sám by to nikdy neudělal. Ale stalo.
Snaživý kolega dostal Markovo místo a jemu bylo nabídnuto pracovat na nižší pozici. Odmítnul a raději odešel.

Na poslední schůzce měla jedinou otázku: "Proč jsi nikdy neopustil svou přítelkyni a dobrovolně bys neopustil ani mě?"
Podíval se nechápavě: "Mám ji rád a tebe taky. Jste pro mě obě důležité. Nedokázal jsem se rozhodnout, nejde volit mezi jednou nebo druhou."

Martina věděla, že neprohrála. Jen ta láska, kterou k sobě cítili, nebyla milenecká či partnerská.
Zřejmě mu chyběl právě ten druh citu, který mu dávala ona. Jen chvíli trvalo, než si to uvědomila.

Nicméně jí bylo jasné, že její role v jeho životě skončila. I když Marek namítal, byla rozhodnutá.
Musela zavřít tyto dveře, aby se jí otevřely další. Doufala, že v nich už bude stát ten pravý.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | Web | 20. července 2013 v 19:43 | Reagovat

Co dodat?Snad jen to,že to přebolí.Líbí se mi nakonec to zavírání dveří,taky tomu tak říkám.Jedny se zavřou a druhé se otevřou.U Marka to bylo ale vícero dveří.

2 Radka Radka | E-mail | Web | 20. července 2013 v 20:02 | Reagovat

[1]: Víš čemu věřím? Že si něco dlužili z minulých životů, nebo spíš ona jemu, a tak mu to tímto "splatila". Nikdy nevíme, co za tím je.

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. července 2013 v 20:05 | Reagovat

Nakonec to rozlouskla. Přátelství i pocity vůči němu docela chápu, ale povahu na to být ,,ta druhá" nemám. A rozbít vztah už vůbec ne. Mám takové heslo, či poznatek: Kdo zradí jednou, jemshcopen zradit zas. Pokud si ho ta druhá silou udrží- uhlídá, je on  nešťastný, to okouzlení opadá. Takoví muži jsou. Věční milenci se jim říká. Žena je také neklidná, jistotu nemá. To se stává i v případě, že manželku muž neopustí. Není to už nikdy tak dobré.

4 Radka Radka | E-mail | Web | 20. července 2013 v 20:35 | Reagovat

[3]: Zastávám stejné heslo. Ale tady šlo asi o víc, nicméně to nakonec dobře dopadlo.

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. července 2013 v 20:38 | Reagovat

[4]:Snad to ostatním zúčstněným neublížilo. Stejně je s podivem, že na to ta jeho přítelkyně nepřišla. Lidé bývají škodolibí a drbou... :-)

6 Radka Radka | E-mail | Web | 20. července 2013 v 20:41 | Reagovat

[5]: Nepřišla, ale podezření prý měla. On bydlel v jiném městě, tak se to dalo utajit. To víš, ti co pracují v manažerských pozicích, mají platy na to, aby mohli dojíždět do práce i kus cesty.

7 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. července 2013 v 20:47 | Reagovat

Možná to nechtěla raději vědět, nebyl její muž a zřejmě byl k ní hodný a to žena ráda uvěří. :-)

8 ultimate-phoebetonkin ultimate-phoebetonkin | 20. července 2013 v 22:08 | Reagovat

Prosím, pomoz mé kámošce vyhrát dárek pro svoji sestru. (dárky - autogramy) Má přezdívku Em. Hlasuj pro ní tady:http://ian-somerhalder.blog.cz/1307/autogram-seleny-gomez-hlasovani a tady:http://ian-somerhalder.blog.cz/1307/autogram-justina-biebera-hlasovani
Díky!

9 Lydie Lydie | 21. července 2013 v 10:24 | Reagovat

Ze vztahu "vycouvala" pozdě,ale přece..../to by pro mne nebylo...s někým se dělit../

10 Radka Radka | E-mail | Web | 21. července 2013 v 10:35 | Reagovat

[9]: Také bych se nechta dělit, proto jsme se svým ex poslední roky žili "vedle sebe" (měl potřebu hledat štěstí jinde).
Ale nikdy nevíme, co dotyčné k tomu vede. Naivní představa, že partnerku opustí nebo si neumí pomoci a musí s tím dotyčným být za každou cenu?

11 pavel pavel | Web | 21. července 2013 v 10:45 | Reagovat

Ten článek jako by byl o mně. Bohužel ženy nechápou, že chlap může milovat obě ženy a  žádná tím neztratí. V každé nachází něco jinak krásného a nechce žádnou pustit. Islám tohle vyřešil. Je to jako když matka má stejně ráda obě své děti. :-D

12 Radka Radka | E-mail | Web | 21. července 2013 v 11:04 | Reagovat

[11]: Tohle chápu, pokud Tvé ženy jsou o hodně mladší a vidíš v nich spíš ty děti ;-)

13 pavel pavel | Web | 21. července 2013 v 13:06 | Reagovat

[12]: Nemáš daleko ke slovu. :-D

14 Lydie Lydie | 21. července 2013 v 17:30 | Reagovat

[11]:Já chápu, že může mít obě dvě rád, ale mně by to vadilo..... ;-)

15 pavel pavel | Web | 21. července 2013 v 19:54 | Reagovat

[14]: Ženy jsou vlastnické a nechtějí se dělit. :D

16 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 21. července 2013 v 22:38 | Reagovat

Mělo se stát co se stalo.

17 Bev Bev | E-mail | Web | 22. července 2013 v 7:49 | Reagovat

Krásný příběh ze života. Martina i Marek jsou mi velmi sympatičtí. Myslí a jednají jako skuteční lidé a ne jako vymyšlené, idealizované postavy. I ten konec je takový hořkosladký a věrohodný. Moc pěkné, příjemné čtení. :-)

18 Radka Radka | E-mail | Web | 22. července 2013 v 18:32 | Reagovat

[17]: Těší mě, že sis početla. Ano, bylo to ze života, protože některé věci se vymyslet nedají ;-)

19 Ježurka Ježurka | Web | 24. července 2013 v 17:47 | Reagovat

Už jsem se těšila, tak jsem to dočetla najednou, když jsem tu nebyla. Moc zajímavé, ale já bych takový vztah mít nemohla. Ten pocit, že je jednou s tou a příště se mnou - to ne, na to já nemám povahu. Ale to je na každém, já vím a i pár takových jsem znala. 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama