Zrádný úsměv

24. července 2013 v 22:22 | Radka |  Cesta k poznání

Na včerejší den jsem si po práci naplánovala cestu do města, abych vyřídila pár záležitostí. Zaparkovala jsem kousek od centra a s příjemným pocitem, který ve mně přetrvává od pondělního úplňku, vyrazila.



Po pár krocích jsem zahlédla muže v obleku, který kráčel proti mně a zvláštně se usmíval. Na tom by nebylo nic divného, kdyby ten muž neměl kolem krku kolárek! Říkala jsem si: asi je mu fajn a já vyzařuji také pohodu…


Cestou zpět k autu mě zastavili dva mladíci v košili a černých oblekových kalhotách. Na zádech batoh, tak jsem usuzovala na studenty. Nebylo jim moc rozumět, asi to byli cizinci, ale vypadlo z nich, že jsou z Ježíšova společenství a jestli se mnou mohou mluvit. A stále se mile usmívali.
"Ne, děkuji, nemám zájem," odvětila jsem rázně a přidala gesto rukou, které mělo značit: NE.
"Vy jste s námi už mluvila?" zeptal se mladík.
"Ne, ale ani tak nemám zájem."

Nechápali. Tvářili se, jako bych odmítala skvělou nabídku, která se nemusí opakovat. Pár kroků od auta jsem si vzpomněla na muže s kolárkem. Aha, ten asi patřil k nim a úsměv měl nacvičený. Nebo možná neměl, protože všichni vypadali, že mají v hlavě vymeteno a nacpáno učení Ježíšovo. Proč ne, víra je krásná věc, ale ne když ji do vás ládují pod nátlakem a jako jediné možné řešení vašeho života.

Zajímalo by mě, kolik lidí se může nechat zlákat do jejich spolku takto na ulici. Neumím si představit, že bych k víře došla touto cestou. Připadá mi to jako lanaření do nějaké podvodné pyramidové hry.
Pokud mám o něco zájem, jdu si za tím. Nesnáším vnucování. A už vůbec ne, pokud někdo omílá stále to samé dokola. Otázka zní: Může víru šířit ten, kdo popírá sám sebe?

Nicméně, pro případy neustávajícího nátlaku mám raději připravené argumenty. Donutilo mě k tomu chování kamarádky, co se dala do křesťanského spolku a tam si nechala vymýt mozek. Její věty od té doby začínaly slovy: Nesmíš.. Musíš… když slyšela můj nesouhlas, opravila se. Samozřejmě, že je to na tobě, ale měla bys…

Mé poznání zní: Jak se může někdo prohlašovat za zástupce Boha na Zemi, když všichni jsme tvořeni Bohem a Bůh je tak součástí každého z nás? Pak nejsem o nic míň než ostatní.
Zástupci Boha na Zemi jsme proto všichni.
Z toho je také jasné, že nepotřebuji být součástí žádného spolku, kde mi budou vnucovat víru, protože já mám víru v sobě.
Nepotřebuji ani chodit do kostelů, kde jsem podle všeho Bohu blíž. Mám ráda ty krásné stavby, z jejichž zdí je cítit pot a úsilí jejich stavitelů.
Vadí mi církev, která káže vodu a pije víno. Která rozhoduje o tom, kdo má na víru právo a kdo ne. Která zakazuje a straší peklem. Přitom dokáže dát rozhřešení, pokud se jí to vyplatí. O jejich prohřešcích a pokrytectví nemluvě.

Mohla bych napsat mnohem více svých pocitů, ale vše by směřovalu k jednomu: jak je důležité zůstat za všech okolností sám sebou a dát na svůj vnitřní hlas, svědomí, zdravý rozum.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 25. července 2013 v 15:16 | Reagovat

Pěkně jsi to napsala, jak někdo z ničeho nic může na ulici zjistit, že v cosi věří. A ještě ty jejich řeči, úlisné úsměvy a nucení, naskakuje  my husí kůže.

2 pavel pavel | Web | 25. července 2013 v 16:24 | Reagovat

Moje slova. V Německu chodí taky. Už ty jejich obleky svědčí o nich. Není v nich volnost a radost ze života.
Sama víš o mých problémech s jednou sektou. Taky "boží matka" která o sobě říká, že má přímé spojení na Boha a snaží se na lidech ještě vydělávat. ;-)

3 Helena Helena | E-mail | Web | 25. července 2013 v 17:57 | Reagovat

No,a já se s nima setkala včera,seděli jsme u včeře,když někdo zvonil:"Půjdeš ty nebo mám jít já?"Nakonec jsem šla otevřít já.A za dveřma stáli dva chlapi v oblecích.S brožurkou v ruce.Brožurku jsem si vzala,možná ji proletím.Jeden znich mi doporučil,že mám kliknout na jejich stránky,které jsou na zadní straně brožurky,a že si to můžu přečíst v češtině.Já se na ně nezlobím,jsou na té úrovni,na které jsou. ;-)Ani nechtěli nějak povídat,asi měli naspěch.

Kdyby se zamysleli opravdu do hloubky nad hebrejským sloven elohim,muselo by jim dojít,že to byl jeden z bohů,koncovka -im v hebrejštině znamená množné číslo.Jahve elohim byl jeden z bohů - ale Bůh je přeci jen jeden.Mi to dává jen takové vysvětlení,že to byl jeden z bohů,které lidé kdysi uctívali.
A z toho vznikla víra.Tak jak mnoho jiných vír.

4 Radka Radka | E-mail | Web | 25. července 2013 v 18:08 | Reagovat

[1]: Děkuji, také se mi to příčí. Člověk z nich cítí šílenou maniluplaci

[2]: Slyšela jsem o jediné Boží matce a té se říká Matka Meera. U ní je prokázáno cosi "nadpozemského". A ti mladíci? Je mi jich svým způsobem líto. Ale každý máme svou cestu a oni si vybrali tuto.

[3]: Jsem ráda, že mě to potkalo na ulici. U dveří bývá horší se jich zbavit.
Chápu, že dřív lidé uctívali mnoho bohů. A každý po svém. Ale proč vznikají dnes další spolky? Aby někdo mohl vládnout dalším, jiný smysl v tom nevidím :-(

5 Katka Katka | Web | 26. července 2013 v 9:21 | Reagovat

Naprosto s tebou slouhlasím. Jen v jednom ne. S argumenty je zbytečné u nich začínat. Oni mají na všechno protiargument a zatáhnou tě do nekonečného omílání jejich pravdy. JEDNOU se mi to stalo, víckrát jsem se s nimi do řeči nepustila. Ne! A nemusím nikomu zdůvodňovat, proč ne. Strašili mě koncem světa a jak dopadne ten, kdo nevěří....stejně jako ty jsem odpověděla, že dobrý člověk mohu být i bez nich a nebojím se, že případný konec světa by pro mě byl jiný (horší) než pro ně.

6 pavel pavel | Web | 26. července 2013 v 9:59 | Reagovat

[4]: U té německé Mery jsem jednou se ženou byl, je původem Indka a asi nebude taková podvodnice, jako ta její česká kopie, které jde jen o vymývání mozku lidem a peníze. ;-)

7 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 26. července 2013 v 10:00 | Reagovat

[4]:Jsou to naučení a zblblí človíčkové, které nemají vlastní sílu a myslím, že ani nevěří, jen odříkávají co je kdo naučil. Prostě loutky, bez vlastního já.

8 Robka Robka | E-mail | Web | 26. července 2013 v 19:35 | Reagovat

Nemám ráda, když mi kdokoliv vnucuje cokoliv - ať už jde o levnější elektřinu, nebo víru v Boha. Přece mám právo se sama rozhodnout, co je pro mě dobré. Jehovisté mi občas zazvoní u dveří a už jsem se naučila je s úsměvem a vřelými díky vypoklonkovat. A taky je mi jich trochu líto. Když je vidím stát v podchodu s brožurkou Strážná věž, tak si někdy říkám, jestli by nebylo lepší, kdyby pro lidi dělali něco užitečnějšího. Ale je to jejich poslání, lanařit slabé lidi do sekty, která omezuje a zakazuje a dělá z lidí roboty bez vůle.

9 Radka Radka | E-mail | Web | 26. července 2013 v 20:11 | Reagovat

[5]: Máš pravdu, diskuze s argumenty až úplně nakonec, kdy není kam utéct ;-)

[6]: Věřím, že Matka Meera určitě není podvodnice. Ale každá kopie je už jen kopie, s tím nic nenaděláš

[7]: Bojím, že oni tomu věří, což je horší, kdyby nevěřili. Ale jinak s Tebou souhlasím.

[8]: A nejhorší na tom je, že oni věří, že je to to nejlepší, co pro lidi mohou udělat - protože víra je spasí! Vážně smutné.

10 pavel pavel | Web | 27. července 2013 v 22:43 | Reagovat

[9]: Mara mi říkala, že byla u Meery taky... tam snad byli všichni Němci. :-D

11 pavel pavel | Web | 27. července 2013 v 22:45 | Reagovat

Dokonce tam prodává svoji knihui i v českém jazyce.

12 Radka Radka | E-mail | Web | 27. července 2013 v 22:55 | Reagovat

[11]: Z Čech za ní jezdí hodně lidí. Babička Vlastička, co k ní jezdím (jen jsme si jako babičku s dcerou přisvojily), tam byla taky a zážitky měla úžasné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama