Zážitek na celý život

6. srpna 2013 v 17:27 | Radka |  Téma týdne
Příběh z MHD ze začátku osmdesátých let…

Nástup na střední byl pro Renátu šok. Z malé třídy, kde bylo více kluků než holek, naskočila do obrovského babince. Jinak se tomu říkat nedalo. Třicet holek a tři kluci. Co také jiného na obchodce čekat?



Naštěstí nebyla jediná, kdo se pomalu rozkoukával. Holky z vesnice na tom byly podobně a tak si nepřipadala jako úplný odpadlík.
Prvák utekl jako voda. Více učení dávalo všem zabrat. Ve druháku o svém soukromí hovořily jen dívky, co byly starší díky přestupu z jiných škol. A ty odvážnější. Ve třetím ročníku nastala veliká změna. Většina spolužaček prožívala svou první lásku. Pak druhou, třetí…
A jak to prožívaly, měly potřebu svěřovat své zážitky, které pozbývaly na nevinnosti.

Renáta se mimo školu scházela s partou kluků a holek. Skvěle si rozuměli a drželi pohromadě.

Když se Jana, se kterou seděla už druhý rok v lavici, začala zvláštně usmívat a podivně chovat, vycítila Renáta, že by se měla zeptat.
"Že ty s někým chodíš?"
"No, někoho mám," odvětila Jana se spikleneckým výrazem.
"Někdo ze školy?" Janě se totiž jeden kluk ze třídy líbil, každý den spolu jezdili autobusem, jen on vystupoval o vesnici dřív.
"Ne," zakoulela Jana očima."
"Kde jsi ho poznala?"
"V buse."
"A na jakou školu chodí?"
"To je složité, já ti to vlastně nemůžu říct."
Renátu to zmátlo. Jana byla vždy sdílná a tohle ji k ní nesedělo.
Nicméně respektovala soukromí a nedivila se, když Jana byla myšlenkami občas mimo.

Po nějaké době začala Jana tajemně: "Slyšela jsi o Daně? Prý chodí s číšníkem."
"Kde k němu přišla?"
"Holky chodí do jedné vinárny a tam se poznali."
"Vždyť není plnoletá!"
"Ale její ségra je a protáhne ji tam. A ten číšník je ženatý."
No, pravda, Dana na svých šestnáct nevypadla. Ale i tak to Renátě připadalo zvláštní. Nicméně brzy ji mělo šokovat něco ještě o něco více.

"Nemáš dneska odpoledne čas?" zeptala se Jana.
"Na co?" Renáta byla domluvená s partou, ale kdyby Jana potřebovala něco důležitého, udělala by to pro ni.
"Že bys se mnou jela na konečnou busem a pak zpátky."
Renáta nechápala. Jana byla zvyklá jezdit MHD až k nim na vesnici a tak jí nedávalo smysl, proč by měla jezdit s ní.
A tak začala Jana vyprávět. Jak se jí líbí jeden řidič autobusu, ale chce si ho napřed prohlídnout a byla by raději, kdybych jela s ní. Kdyby jela na konečnou sama a odtud zase zpět, bylo by to podezřelé.
"A ve dvou ne?"
"Ne tak moc."
"A můžeš mi už říct, kdo byl ten první?" vzpomněla si Renáta. Možná byla ta pravá chvíle na pravdu.
"To byl taky řidič. Jezdil na naší lince a tak jsme se seznámili. Nastupovala jsem předními dveřmi a zůstávala stát u něho."
"Kolik mu bylo?"
"Třicet. To není moc."
"Svobodný?"
"Ne, ale s manželkou mu to neklapalo."
"Aha. A to jsi s ním jako .. i něco měla?"
"Jo," odpověděla Jana, jako by šlo o naprosto samozřejmou věc.
"Hele a kam jste chodili? To sis ho vodila domů?"
"Ne, my jsme se vlastně mimo autobus nescházeli. Když měl odpolední, tak jsem s ním jezdila, dokud se nesetmělo a pak, až jsme byli na konečné sami…"
Jo, tak to musela být opravdu veliká láska, pomyslela si Renáta.
"Tak pojedeš dneska se mnou?"
"Nezlob se, ale jsem domluvená s děckama z party. Jdeme dnes do kina a já musím předtím stihnout věci do školy."
"Hmm, tak já pojedu asi sama."
"Tobě nevadí, že jsou starší a ženatí? A že na tebe mají čas jenom v době své práce?"
"Oni jsou v práci skoro pořád. Já mám času dost, tak můžu za nimi."
Renáta si jen povzdechla. Na víc neměla sílu.
"Hele, nejsem jediná. Jitka taky chodí s autobusákem, dokonce Pavlu s Lenkou jsme viděla, jak si s jedním povídají. A další zase chodí s číšníkama, co jsou taky starší a ženatí."
A to si myslí, že ji to omlouvá? myslela si Renáta.
"Máš pravdu, je to tvoje věc. Já jen, že bych na to nebyla."

Za pár dní měla Jana zase ten zvláštní úsměv a občas byla duchem nepřítomná…

Na konci třeťáku se cosi krásně zvrtlo a Renátu začal před školou čekat její první kluk. Poznali se v partě, byl o pár let starší a výborně si rozuměli.
Ze školy vycházela společně s Janou. Renáta zamířila k Honzovi, Jana na autobusovou zastávku. Vždy podle toho, jakou linkou zrovna ten její jezdil.



I po těch letech se mi to příčí. A tak si říkám: není tohle důvod, proč nerada jezdím MHD?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Francesca Fox Francesca Fox | Web | 6. srpna 2013 v 17:37 | Reagovat

Zajimavý příběh! :) Renáta se mi jako hl. postava moc líbila

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. srpna 2013 v 17:45 | Reagovat

Je smutné, když svobodná děvčata honí ženáče. Pro mne byli prostě nepřijatelní- tabu.  Jen jeden se nějak nabízel, že bych se mu moc líbila. Prostě jsem ho odbyla, že má svoji ženu, ať si hledí jí. A to byl opravdu hezký chlap. Stejně se později rozvedl, jak jsem slyšela, a ne jednou- říkalo se mu okresní ženich. To bych si byla dala. ;-)

3 Radka Radka | E-mail | Web | 6. srpna 2013 v 17:50 | Reagovat

[1]: Děkuji, jsem opravdu ráda

[2]: Tehdy to byl snad nějaký trend - číšníci a šoféři. Jen nevím, jak je to dnes :-(
Jinak s Tebou Růženkou souhlasím.

4 Helena Helena | E-mail | Web | 6. srpna 2013 v 17:59 | Reagovat

Znám taky pár případů,kdy se holky zbláznily do šoféra autobusu,asi je to pro některé jako magnet.Nejhorší pak je,když ten dotyčný má děti a dojde k rozvodu.Ale že jsou to převážně ženáči? ;-)

5 Radka Radka | E-mail | Web | 6. srpna 2013 v 18:11 | Reagovat

[4]: Měla jsem dva kolegy, co v devadesátých letech odešli k MHD, aby uživili rodinu s dětmi. Asi to bylo dobře placené a ještě si pánové užili ;-)

6 Ellnesa Ellnesa | Web | 6. srpna 2013 v 19:13 | Reagovat

Ó, krása! Moc se Ti to povedlo. Takhle to krásně popsat bych nejspíš nedovedla.

7 Intuice Intuice | E-mail | Web | 6. srpna 2013 v 19:46 | Reagovat

O některé holky stejně staří kluci neškrtnou, jsou to kluci, co ještě tolik nemají zájem o holky. No a holky vezmou, co je volné, i ženáče. Ani jim nevadí, že mají na ně čas jen v pracovní době.

8 pavel pavel | Web | 6. srpna 2013 v 21:07 | Reagovat

Tento příběh znám skutečně ze života. Nechci ty holky tady jmenovat, protože tu chodí taky na blog, ale obě si začaly s ženatým autobusákem.
Už vím co chci v příštím životě dělat. :-D  :D

9 Vendy Vendy | Web | 6. srpna 2013 v 22:36 | Reagovat

To byla taková nenápadná povídka s jasným poselstvím. Každému přáno to, co chce. Jana se spokojila s málem, Renata si počkala... :-)
Pěkná povídka na téma Život. :-)

10 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 7. srpna 2013 v 0:39 | Reagovat

Nenapadlo by mě, že je něco takového natolik samozřejmé a možné... (Soudě dle poslední věty=) I mě se to příčí

11 pavel pavel | Web | 7. srpna 2013 v 8:48 | Reagovat

Pošťák je zase pro vdané paničky. :-D

12 Ježurka Ježurka | Web | 7. srpna 2013 v 17:19 | Reagovat

No prosím, třeba to má někdo jako hobby, ale pro mne je to také nepochopitelné a tabu, pokud je někdo zadaný. To já bych nemohla ani náhodou. :-(

13 Radka Radka | E-mail | Web | 7. srpna 2013 v 17:23 | Reagovat

[7]: Mám pocit, že to tehdy byl nějaký trend. Možná se cítily dospělejší, když se s nimi scházely.

[8]: To kecáš! On to někdo praktikuje ještě dnes???

[11]: Je to fér. Každé pohlaví má něco :-D

[9]: Děkuji :-)

[10]: Také mě to šokovalo a vadí mi to i dnes. Ale každý uznává jiné hodnoty, s tím nic nenaděláme.

14 pavel pavel | Web | 7. srpna 2013 v 21:02 | Reagovat

[13]: Nejnebezpečnější jsou dva autobusáci do Slaného, nepouštěj tam dceru. :-D

15 Radka Radka | E-mail | Web | 7. srpna 2013 v 21:35 | Reagovat

[14]: Ono se mi toho v životě dost nepovedlo, ale naštěstí je dcera hodně rozumná na to, aby si s někým takovým cokoliv začala.
A taky do Slaného to máme trochu z ruky ;-)

16 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 8. srpna 2013 v 7:24 | Reagovat

Příběhy ze života mám ráda. Ženáči i pro mě byli vždy tabu :-)
PS: Prohlédla jsem si blogsvet.blog.cz i tvůj web a vzhledem k tomu, že mě oba přijdou zajímavé, za odkaz na můj článek děkuji :-)

17 Radka Radka | E-mail | Web | 8. srpna 2013 v 21:36 | Reagovat

[16]: Jsem ráda, že se Ti na Blogosvětě i u mě líbí.
Také mám ráda příběhy ze života a proto u mě ve výběrech vítězí tyto blogy ;-)

18 Bev Bev | E-mail | Web | 9. srpna 2013 v 8:32 | Reagovat

Tak to asi opravdu musel být nějaký trend, protože mám hned dvě známé, které něco podobného provozovaly, když jsem končila střední školu a ony první rok chodily do práce. Byl z toho dokonce velký průšvih, protože se to provalilo a manželka řidiče si to přišla vyřídit k Nadi domů. [:tired:] A nakonec si paní T. s  manželem řidičem panem T. udělali ještě jedno dítě a jsou spolu dodnes. A Naďa je taky šťastně vdaná. Jóó, to jsou příběhy co píše sám život. :D Krásně jsem si u Tvé povedené povídky zavzpomínala.

19 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 9. srpna 2013 v 12:58 | Reagovat

Pane jo, koukám, že je to nějak trendy, ženatí, to pro mne bylo vždycky tabu a docela jsem to odsuzovala, ale holt doba je jiná a lidi jsou taky jiní. :-)

20 Radka Radka | E-mail | Web | 9. srpna 2013 v 17:09 | Reagovat

[18]: Tak koukám, že to fakt fungovalo v různých městech. Někdy se manželství zachránit dá, jindy ne. Měli štěstí :-)
Jsem ráda, že sis krásně zavzpomínala :-)

[19]: Maruško, tohle bylo a asi bude pořád. I když, četla jsem komentáře některých mladých typu: je ženatý? No a?!
Dřív to ty ženský neříkaly tak naplno.

21 eL Familia eL Familia | Web | 9. srpna 2013 v 19:53 | Reagovat

Moc pěkně napsaný příběh. Hezky se to čte.
Přiznám se, že já bych k těm holkám nebyla tak tvrdá. Puberťačky si hrajou na dospělé, nakonec na to většinou dojedou sami.

22 Radka Radka | E-mail | Web | 9. srpna 2013 v 20:06 | Reagovat

[21]: Děkuji.
Nevím, jestli jsem tvrdá, byla jsem vychovávaná dost konzervativně, ale hlavně jsem se v životě ocitla v roli, kdy o mého partnera byl dost zájem ze stran jiných žen a nevadilo jim, že je zadaný. To bylo hodně složité a jsem ráda, že je to za mnou.

23 domovina domovina | Web | 10. srpna 2013 v 8:54 | Reagovat

Ty holky bych neodsuzovala. Jsou ještě mladé a věří, že když si někdo vylívá srdce stylem má manželka mi nerozumí, je to pravdivé. Mají tendenci takovému člověku pomáhat, mají pocit, že tento člověk strašně trpí.
Vždy bych dávala vinu těm, co jsou zadaní, to oni mají zodpovědnosti i za svého partnera.

24 Radka Radka | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 18:00 | Reagovat

[23]: V tomto nesouhlasím. Naivita neomlouvá. Moje maminka tvrdila: Když fena nepodrží, pes nedostane.
Měla jsem hodně příležitostí, kdy si muži ani nestěžovali, ale prostě to zkoušeli. Kdybych kývla, ublížila bych hodně lidem. Věřím, že muži jsou od přírody slabší a je to na nás, ženách.
Jedna taková také věřila, že se partnerka nestará a tak ona se starala až moc. Tak jsem jí ho nechala a ona se nestačila divit, že všechno bylo jinak ;-)

25 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 19:53 | Reagovat

[20]:Jejku, to bych nemohla, ženatý, no né, to mi jde proti srsti. Když si představím jeho ženu, děti. To né O_O

26 Vendy Vendy | 11. srpna 2013 v 0:08 | Reagovat

[11]:U nás chodí pošťačka, tak ti nevim... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama