Víkend v tichém domě

28. října 2013 v 10:33 | Radka |  Téma týdne

Už páteční večer dává tušit plány většiny obyvatel našeho domu. Na zvonění téměř nikdo nereaguje, všude je klid. Pouze jediná majitelka podepisuje hlasovací listinu s dodatkem, že ráno odjíždí k mladým. A to chtěli někteří svolat domovní schůzi na víkend.


Pohled z okna vše potvrzuje. Tak prázdné parkoviště bývá jen v pracovní dny dopoledne. Volby nevolby, když počasí přeje, je škoda sedět doma. A tak kdo měl kam, odjel na lepší.

V sobotu mě vzbudí až naši ptáci. Chtějí doplnit zrní a čerstvé jablíčko. Většinou mě z postele dostane sousedův synek za zdí. Probouzí se kolem půl osmé, pak odběhne na snídani a vrací se do pokojíku přesouvat nábytek a také se hádat s hračkami. Nechtějte znát příběh, jak se k tomu dostal.
Jenže i tito sousedé odjeli.

Po odvolení kolem poledne se vracíme s dcerou do ztichlého domu. Je to zvláštní pocit. Tak prázdné ticho tady nepamatuji. To vše umocní výsledky voleb. V hlavě naskakuje asociace: jako klid před bouří.
Ne, to není přesné. Spíš ticho po katastrofě.

Měla bych si klidu užívat. Celých šest let v tomto bytě si ho přeji a najednou to nejde. Něco mi tady totiž nehraje. Nejde jen o klid v domě...

Až nedělní ráno přineslo úplné vysvětlení. Není slyšet hádky etnika!

Již někdolikrát jsem psala o společném soužití ve čtvrti, které se jinak neřekne než ta černá. Zvykli jsme si na sebe i sliby, že je vedení radnice přesune jinam, neboť dům, který obývali, je třeba opravit. Byl to jeden z nejlepších panelových domů v této oblasti.
Město nemělo zájem situaci jakkoliv řešit. Dokonce prý majitelce jednoho rodinného domu, který menšině promajímala, připláceli měsíčně za každého ubytovaného člena pětistovku, aby je udrželi v této lokalitě. Stížnosti sousedů na hluk a nepořádek byly ignorovány.

Jak se stalo, že to u nás ztichlo? Co urychlilo stěhování rodin s dekrety do nových bytů a ty bez dekretů na nově zrekonstruovanou ubytovnu za miliony? Byly vyslyšeny prosby obyvatel, kteří chtěli žít v klidu, pohodě a bezpečí?
Ne. To se může stávat jen v pohádkách a naivních příbězích z časopisů Chvilka pro Tebe.

Tady stačilo, aby si dům v naší čtvrti koupil městský zastupitel. A rázem jsou všichni nepřizpůsobiví pryč. Čtvrť ztichla, zničený panelový dům bude zrekonstruován a poté sloužit seniorům. Krásný počin. Nebýt toho, že tisíc hlasů obyčejných lidí neznamená nic, ale hlas jednoho muže z radnice rozhodne všechno.

Na jednu stranu jsem za klid vděčná. Mohu se cítit bezpečněji (i když oni se asi budou vracet do míst, kde to znají) a naše nemovitosti získají na ceně.

Přesto mi vadí, že když jsme si volili do zastupitelstva lidi, co budou pracovat pro nás, pracují především pro sebe. Ale tohle ve svém volebním programu určitě neměli.

Nemohu si odpustit na závěr jednu poznámku: nejčastěji bývají rasisty nazýváni lidé s vlastní (špatnou) zkušeností s etnikem. Ovšem těmi, kteří v jejich blízkosti nikdy žít nemuseli. A jak se ukazuje, ani nikdy žít nebudou.

Přeji všem klidné sváteční pondělí Usmívající se


Články o soužití s etnikem najdte pod názvem (H)romské zážitky díl 1., 2. a 3.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 28. října 2013 v 11:40 | Reagovat

To připomnělo kdysi v německých zprávách, když měl německej prezident v náručí cikánské dítě a řekl, co máte proti cikánům...
Kdyby mu tam do čtvrti nastěhovali cikánskou rodinu, tehdy jsem si říkal, asi by mluvil docela jinak. :-D

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 28. října 2013 v 11:52 | Reagovat

Jsou lidi a "lidi", s tím moc neuděláme.

3 Vendy Vendy | Web | 28. října 2013 v 12:19 | Reagovat

Máš naprostou pravdu. Nejvíc protirasistických řečí mají ti, kteří v přítomnosti těchto lidí nebydlí, nežijí, a kdyby se jim horda těchto ubohých diskriminovaných nastěhovala do sousedství, hnedle by mluvili jinak.
Jak se říká, z cizího krev neteče a sytý hladovému nevěří.
Jinak, prodloužený víkend je určitě hodně velké lákadlo pro mnohé, aby vypadli... :-)

4 Ježurka Ježurka | Web | 28. října 2013 v 17:49 | Reagovat

Pravda je, že tihle šikulové pracují hlavně pro sebe a ne pro nás, ale v tomto případě se to povedlo i tak, ne? Je jen škoda, že se to řešilo až v tomto případě. :-)

5 Helena Helena | E-mail | Web | 28. října 2013 v 18:15 | Reagovat

Nebudu to komentovat,těšte se z klidu. :-) Určitou dobu to trvá,než si člověk zvykne,že?

6 Koník Koník | E-mail | Web | 28. října 2013 v 19:04 | Reagovat

No, nakonec, kdybys měla tichem trpět, nepřemáhej se! Vždycky si můžeš udělat pěkný vzpomínkový výlet. Určitě je neodstěhovali příliš daleko ;-)

7 blažena blažena | Web | 29. října 2013 v 7:12 | Reagovat

U nás jsou totálně rozbité silnice snad od převratu se neopravovaly, protože bydlíme v městečku šestnáct let a už tehdy byly samý rygol. Od té doby se stav komunikací jen zhoršuje. My dokonce nemáme ani chodníky, protože město nemá peníze, ale protože náš starosta hrál rád golf, tak nám vyrostlo ze státních dotací golfové hřiště a můžeš hádat, k jakým domům vedou opravené pouliční komunikace. Holt na všechno je dvojí metr, tak se ani nedivím tomu, co jsi popsala....

8 Radka Radka | E-mail | Web | 29. října 2013 v 18:29 | Reagovat

[1]: Jo, předvádět se, to oni umí!

[3]: Ano, i já nakonec včera vypadla :-)

[4]: My na to čekali šest let a nic. Ale jsme za to rádi.

[5]: To ticho je zvláštní, ale spíš mi to připomíná ticho po záplavách. Takové tíživé... a nejsem jediná.

[6]: Tak to jsi trefil! Ale já si raději zvyknu :-)

[7]: Jo, to tak bývá. Každý si lobbuje za to své, ale jak jdou do voleb, naslibovali by i modré z nebe.

9 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 31. října 2013 v 23:55 | Reagovat

Tak teď jsem byla Tvům článkem "vhozena do studené vody". Nebo spíše přímo ledové...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama