Léčivé divadlo

3. prosince 2013 v 17:19 | Radka |  Sny a realita

Plní se vám přání? Mně ano a tohle bylo jedno z nich.

Začalo to před pár měsíci, když jsem zahlédla v televizi (na kterou jinak moc nekoukám), pořad o Gabriele Filippi. Mluvila o svém životě, radostech i strastech a také práci, které se začala před více než rokem věnovat. Divadlo duchovně zaměřené, kterým chce pomáhat lidem. Léčivé divadlo.

Moc mi to k ní nesedělo. Znám ji jako moderátorku, ale hrát jsem ji nikdy neviděla. Nicméně jsem vyslovila přání, že bych tohle jednou ráda viděla.

Divadlo jsem pustila z hlavy a žila svými obvyklými povinnostmi i nahodilostmi. Překvapení přišlo asi v polovině října, když kamarádka vyslovila otázku: "Nechtěla bys na Léčivé divadlo?"
Ještě než doputovala její věta k mému mozku a stačila se spojit s přáním, vyhrkla jsem: "Jasně že jo!"
Ona už věděla, že mi tím udělá radost, já si to musela v hlavě srovnat. Mělo to několik háčků, ale já si šla za svým.

Den před termínem jsem měla sen: Projížděla jsem nějakým vestibulem na elektrickém vozítku i s dcerou a nabízela dalším lidem svezení. Odmítli, byli svým vozem. Venku jsem sešla po pár schodech a dala se vlevo. Na stupíncích sedělo pět starších žen a jedna z nich ke mně promlouvala. Říkala toho více, ale mně utkvělo v paměti především: sedmkrát jsme se pokoušely
Po probuzení jsem byla ze snu zmatená. Žena, která na mě mluvila, připomínala babičku, kterou jsem znala pouze z fotek. Žila v emigraci a máma za ní nechtěla.
Na nic zásadního jsem nepřišla, jen se mi v hlavě uhnízdilo číslo sedm a mírná obava z cesty - jely jsme s dcerou a dvěma kamarádkami do 30 km vzdáleného města, kde jsem to neznala a měly jsme málo času.

Štěstí nám však bylo nakloněno, dojely jsme včas a našly i místo k zaparkování. Představení se odehrávalo v kině, kam se vcházelo po širokém schodišti o pěti schodech. Ve vestibulu jsme se propletly k tetě kamarádky, která zajišťovala vstupenky i pro nás. Seděla v hloučku s dalšími čtyřmi ženami a její vlasy mi připomínaly babičku.
Před vstupem do sálu hlásila: "Je nás sedm, máme pátou řadu a místa:šest až dvanáct."
"Takže i sedadlo sedm," usmála se na mě kamarádka, které jsem o snu řekla.

Překvapilo mě krásně opravené kino, kde z každé řady bylo skvěle vidět. A také jsem byla zaskočena muži v hledišti, u kterých jsem se obávala, že jim to nesedne.

Gabriela odehrála představení Chlapec, který viděl pravdu. Na kytaru ji doprovázela Milada Karez a dohromady jim to skvěle ladilo.
Po skončení mi dcera sdělila: "Nebylo tam nic, co bychom nevěděly."
Ta hra byla o chlapci, který viděl víc, ale ti, co neviděli, ho měli za blázna. Měl však štěstí, že dostal soukromého učitele, který měl pro jeho nemoc pochopení (hra vznikla podle skutečného příbehu).
Mezi nejhorší věci na světě patří žít mezi pokrytci.

Po přestávce si Gabriela Filippi vždy zve hosta z duchovní oblasti a mírně neformálně spolu rozmlouvají. Tentokrát pozvání přijal Ivo Fluksa, který mluvil o volných energiích.
První naše překvapení bylo, když po přestávce zmizelo z hlediště pár mužů. Druhé směřovalo k osobě hosta. Něco nám na něm nesedělo, ale těžko se to specifikovalo. Měly jsme s dcerou pocit, že se stále dívá našim směrem, což nám nebylo příjemné. Cítila jsem se jako pod rentgenem. Vyslovila jsem tedy přání, aby mezi nás a hosta byla postavena pomyslná zeď, která nás ochrání.

Gabriela mluvila velice příjemně. Její slova o snech, které si už dlouho zapisuje, mě povzbudila k pokračování v této aktivitě. Zmínila se také o svém manželovi a propojených snech, kdy ona vidí první polovinu, on druhou, a když si o tom povídají, dají dohromady příběh. Takové krásné souznění duší, které věří, že se znají už z minulých životů.
Když mluvila o hřbitovech a duších zemřelých, řekla něco v tom smyslu, že je úsměvné, jak mnohdy lidé pláčou u hrobu někoho blízkého a on už dávno může být někde okolo nich, již znovu narozený. Takhle věta se mi usadila v hlavě a nechtěla ven…

Na konci představení nás za příjemných tónů kytary provedla malou meditací. Cítila jsem se příjemně až do chvíle, kdy mě něco donutilo otevřít oči. A uviděla hosta Gabriely, jak s přimhouřenýma očima sleduje lidi v hledišti. Připadalo mi to, jako by se jim snažil číst myšlenky. Když došel na mě, překvapilo ho, že mám otevřené oči. Rychle uhnul pohledem a já se zase uvolnila.


Po skončení jsme se propletly mezi lidmi vestibulem a nabídli svezení další návštěvnici, ale prý je autem. Sešly jsme tedy po schodech, jedna část se vydala vlevo, osádka mého vozu vpravo.
A celou cestou domů jsme řešily jedno zásadní téma: proč nám ten Ivo Fluksa nesedl.

K čemu jsme došly a jak nás toto představení ovlivnilo - tak o tom v článku Léčivé divadlo - dodatek, budete-li mít zájem Mrkající
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | E-mail | Web | 3. prosince 2013 v 21:03 | Reagovat

No to teda budu mít zájem!!! Jsem napnutá, co odhalíte.

2 Lydie Lydie | 3. prosince 2013 v 21:32 | Reagovat

Jasně, to si piš, že mám zájem číst pokračování.Ty teda umíš "napínat" návštěvníky......ale je to fajn. :-)

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 3. prosince 2013 v 22:02 | Reagovat

Tak jsem zvědavá na pokračování.

4 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 4. prosince 2013 v 5:35 | Reagovat

Uz zvedavy! Rychlo napischaj, pardon, napis.

5 Helena Helena | Web | 4. prosince 2013 v 15:48 | Reagovat

Taky jsem zvědavá jak vás to ovlivnilo. :-)

6 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 4. prosince 2013 v 16:17 | Reagovat

Jejku, já jsem napnutá jak kšandy, honem , honem ,pokračování :-)

7 Ježurka Ježurka | E-mail | Web | 4. prosince 2013 v 17:15 | Reagovat

No, to je všechno tak zajímavé, vlastně taky vidíš víc, to, co všichni nevidí, že? Jsem zvědavá, jak to dopadne.

8 Ježurka Ježurka | E-mail | Web | 4. prosince 2013 v 17:15 | Reagovat

Je to možné? Komentář nikde, snad teď?

9 Radka Radka | E-mail | Web | 4. prosince 2013 v 20:13 | Reagovat

[7]: Spíš "cítím" víc, dalo by se říct. A jsem ráda, že když se o tom víc mluví otevřeně.

10 Radka Radka | E-mail | Web | 4. prosince 2013 v 20:14 | Reagovat

Moc všem děkuji za komentáře, protože jejich zobrazování zlobí, nevkládám jednotlivě. Děkuji za pochopení i přízeň

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama