Ze života matky

8. května 2014 v 23:01 | Radka |  Co život dal
Dějí se v životě člověka různé věci. V tom mém se toho děje poslední dobou málo. Ne, že bych se nudila, to ani náhodou. V práci toho mám hodně, domů se dostávám k večeru unavená a jsem ráda, když zvládnu nakoupit, uvařit, něco málo uklidit. Neustále se opakující kolotoč.


O to víc mi jsou milé okamžiky, kdy si s dcerou na sebe najdeme čas. Jako včera večer. Byla jsem už v posteli, když dostala chuť si popovídat. Dlouho jsme si tohle nedopřály a moc mi to chybělo.
Zavrtala se ke mně pod peřinu a střídavě jsme se smály a hluboce zamýšlely nad životem.
Takovou souhru už nezažíváme často. Ona je vyčerpaná studiem, já prací a často se naše hovory smrsknou do pár slov. Přesto vím, že jako matka bych se mohla více snažit, když máme jen jedna druhou.

V práci mi kolegyně přinesla z novin ofocené fórky ke dni matek. Prý je bere i své třicetileté dceři, neb jde o velmi výstižná slova.
Zatím jsem to dceři neukázala, ale je v tom kus pravdy. Posuďte sami:

Ve 4 letech: Máma ví všechno!
V 8 letech: Máma ví hodně!
V 10 letech: Máma neví všechno!
Ve 12 letech: Máma neví nic!
Ve 14 letech: Máma je nula!
V 16 letech: Máma je z jiné doby!
Ve 25 letech: Máma to možná ví!
Ve 35 letech: Než se rozhodneme, zeptáme se mámy!
Ve 45 letech: Ptám se sama sebe, co by si o tom máma myslela!
V 75 letech: Jak ráda bych se na to zeptala mámy!
(zaslal Alois Salák, Kutná Hora)

Věkově patřím na předposlední řádek, ale musím si odpovědět poslední větou. Někdy je to prázdno nesnesitelné, ale jen chvíli. Než si uvědomím, že se má dobře.

Ke dni matek měli ode dneška také speciální akce v mém oblíbeném obchodě s čaji a kávou. Jedna mě zaujala - lisovaný zelený čaj s květy růží ve tvaru srdce. Krásný dárek, ale pro koho?
Lítost naštěstí velice rychle vystřídalo zjištění, že mám přece babičku Vlastičku! (sice není naše pravá babička, ale my si s dcerou tak nějak adoptovaly). A zelený čaj ona ráda.
Maminka dostane květiny, stejně jako předchozí roky a srdíčko zavezeme babičce.

Blížící se svátek mi opět připomněl, že být matkou není jednoduché. Často si vyčítám, kolik jsem nasekala chyb. Ale to nesmím nahlas, protože pak od dcery slyším: "Mami, vykašli se na to! Stejně bych jinou nechtěla."

Nebudu tedy své nedostatky ventilovat nahlas a rovnou si odpovím sama. Protože co kdyby tentokrát chtěla říct něco jiného?

Do neděle ještě chvilku zbývá, přesto si dovolím s předstihem popřát všem příjemně strávený Den matek s kruhu nejblížších
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 adamová adamová | Web | 9. května 2014 v 6:45 | Reagovat

Krásný, dojemný článek. Jojo, co bych za to dala, kdybych se maminky mohla zeptat aspoň na pár věcí.

Ráďo díky, i za tenhle článek..., taky přeju příjemný den matek a musím se přiznat, že to poležení s dcerou závidím. I my jsme mívaly s dcerou k sobě blízko, teď se to v posledních letech jaksi vytrácí.
Možná až děti povyrostou, bude to zase jiné..

2 Katka Katka | 9. května 2014 v 9:46 | Reagovat

Netrap se tím, JAKÁ jsi matka. Jsem přesvědčená, že jsi vždycky dělala nejlíp, jak jsi V TĚ CHVÍLI MOHLA A UMĚLA.
Mně se taky stýská a taky si myslím, že jsme s mámou měly být víc, ale ona se té doby, kdy to šlo, kdy jsme na to byli připraveni, nedožila.
Aniž bych někoho za něco kritizovala, se svými dcerami se cítím daleko bližší v tom, že svůj vzájemný vztah daleko víc dáváme najevo. Mnohem častěji se dotýkáme, objímáme.....Nevím proč, nějakou příčinu to určitě mělo, ale moje máma byla co do vnějších projevů dost chladná.

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 9. května 2014 v 9:54 | Reagovat

Myslím, že právě chyby jsou to, co dělá člověka člověkem.

4 Jana Jana | E-mail | Web | 9. května 2014 v 10:18 | Reagovat

Krásně se to četlo,protože se mi vybavily podobné chvilky z mého života.Nejsme sice sami dvě,ale tak nějak to je,že ona je mi nejbližší.Taky už je těch chvilek pomálu a proto je jak jen to jde vyhledávám.Už se těším na neděli až mi zas přijede domů a možná pro ni tentokrát i dojedu aby se nemusela dvě hodiny trmácet vlakem.

5 Intuice Intuice | E-mail | Web | 9. května 2014 v 11:40 | Reagovat

Pěkně napsáno. Každá matka dělá chyby. I ta nejlepší. Tak to tak neřeš.

6 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 9. května 2014 v 13:57 | Reagovat

I máma je člověk, takže chybovat je lidské. Když byl syn malý tak jsem se snažila mu vštípit to, co mne učila moje maminka. Pak šel do školy a vše se změnilo. S odstupem času si taky říkám, mělo jsem to udělat jinak, ale...po tom přetěžkém období jsme k sobě našli cestu a já vidím, že se v něm ukázalo to dobré jádro, které jsem mu dala. Musel prostě jenom klopýtnout a sám pochopit, kde je ten správný směr a kudy dál v životě jít. Jsem ráda, že si vybral tu správnou cestu.

7 Vendy Vendy | Web | 9. května 2014 v 16:53 | Reagovat

To bylo moc pěkné povídání a výstižná tabulka, myslím, že docela věrná skutečnosti. Věkově jsem sice v předposlední tabulce, ale platily by pro mě dvě poslední odpovědi.
Moc pěkně jsi popsala, jak bys ráda dala mamce květiny (a vlastně jí je dáváš). Ale ten nápad s babičkou Vlastičkou je nádherný, koneckonců, proč nepotěšit a neudělat radost člověku, kterého známe a který ještě žije.
K tvým pochybnostem - čím dál víc mám pocit, že neexistuje dokonalá máma ani patent na to, jak vychovávat dítě. Každá ženská se zřejmě musí snažit podle své nejlepší vůle. Horší je, když na to začne kašlat a nechá dítě růst bez dohledu a omezení s odůvodněním, že má svobodu projevovat se. Myslím, že jsi dobrá máma a co víc, myslí si to i tvá dcera. :-)

8 pavel pavel | 9. května 2014 v 23:21 | Reagovat

Tento týden mám taky hroznej kolotoč, od rána až do večera... a o to horší, že jsem se celou zimu flákal.
Jo, matky mají v neděli svátek, ale otec přijde zkrátka. O_O

9 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 10. května 2014 v 8:46 | Reagovat

Já už se také nikdy nezeptám, co by si o tom máma myslela. Vzala mě ji před pár lety nemoc. Ale máme ještě manželovu maminku :-) Také se občas vracím v myšlenkách k chybám vůči svým dětem, ale není to dobrý nápad. Už nic nemůžeme vrátit.  "Nenápadnými" otázkami, jsem si tedy "testla",  jaké má dcera na ty z mého pohledu "hrozné" okamžiky vzpomínky, řekla jsem jí, čeho lituji. Mile mě překvapilo, že ona to tak dramaticky vůbec nevidí. Stačila jedna její věta : "tedy mami, ty se trápíš takovýma blbostma! "
No a hned je mě lépe :-P U syna se raději neptám, je to přece "chlap " a o takových věcech se "nehodlá" bavit :-D

10 Radka Radka | E-mail | Web | 10. května 2014 v 10:39 | Reagovat

[1]: [2]: [3]: [4]: [5]: [6]: [7]: [8]: [9]::
Moc všem děkuji za milé komentáře a jen dodávám: je škoda, že musíme tolik pracovat a nemůžeme se více věnovat těm, které milujeme :-)

11 Lydie Lydie | 10. května 2014 v 12:19 | Reagovat

Moc pěkný článek.
Nikdo není dokonalý - čili ani matka nemůže být taková. V minulosti "co by kdyby" se raději moc nenimrám...
No a v té tabulce patřím spíše už k té poslední skupině....

[10]: Možná, kdybychom se více věnovali blízkým, tak by nás mohla přepadnout "ponorková nemoc"......kdo to ví,že? :-)

12 pavel pavel | Web | 11. května 2014 v 14:28 | Reagovat

[10]: Moje řeč. :-D

13 Radka Radka | E-mail | Web | 11. května 2014 v 16:20 | Reagovat

[11]: Děkuji. Také se snažím nenimrat, jen mi je občas líto, že není víc času s nejbližšími více pobýt.

14 mengano mengano | E-mail | Web | 12. května 2014 v 8:23 | Reagovat

Být matkou je poněkud nevděčný úkol, jak je ostatně krásně vidět v přiloženém výčtu. Obzvlášť pokud jsou děti zrovna v pubertě. Sama jsem bývala dítě velmi spratkovité, takže mě Jezinka celkem ničím nemohla překvapit. Ale užily jsme si náležitě :-) Teď už jsme ve fázi klidu a pohody a obě napjatě čekáme, jak se vybarví naše Cibulka ;-) No a jelikož sova nemůže mít kanárky, má se Jezinka na co těšit.

15 domovina domovina | Web | 12. května 2014 v 20:16 | Reagovat

Myslím, že by děti měli vidět i chyby rodičů a vědět tak, že i oni jsou lidi :)
Měla bych být v kategorii  Než se rozhodneme, zeptáme se mámy! Ale spíše na mě funguje Máma to možná ví!
No jo já byla vždy pozadu :)

16 Bev Bev | E-mail | Web | 14. května 2014 v 9:52 | Reagovat

Taky spadám do předposlední kategorie. Až si mě dojala krásnou svého článku. I já si mockrát říkám, co všechno jsem udělala špatně, jenže už to tak je a s tím se nedá nic dělat, a kdyby nebylo těchto chyb, byly by nejspíš zas jiné. :-)

17 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 11. srpna 2014 v 15:22 | Reagovat

Má Tě ráda,.. její odpověď se nezmění

18 Radka Radka | E-mail | Web | 12. srpna 2014 v 18:12 | Reagovat

[17]: A těm slovům se snažím věřit, když zrovna nemá svůj den, trpí nedostatkem spánku a je protivná jako chlap ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama