Vařila jsem rizoto

4. června 2014 v 20:55 | Radka |  Co život dal
Přiznávám bez mučení - jsem zachtivec, proto sobotní návštěva kamarádky nemohla zůstat bez následků. Její italské rizoto mi tolik zachutnalo, že jsem se rozhodla doma vyzkoušet, ačkoliv ve mně z kdysi zhlédnutého pořadu o vaření zůstával pocit, že tohle je příliš složité a škoda ničit suroviny mým mizerným výkonem u plotny. Ovšem chuťové pohárky volaly po lepivé rýži a v uších mi zněla slova kamarádky: je to jednoduché, vaříme v obměnách často.

Kolik jídel jsem už za stálého míchání při prvním pokusu spláchla do záchodu? ptala jsem se sama sebe. No, začátky mívám divoké, ale učím se rychle.

Jako první krok ke splnění přání jsem našla na netu recept. Hmm, tak rýže arborio či carnaroli se v mé spíži rozhodně nenacházela. Dokoce špenát v mém mrazáku chyběl. Zbytek surovin už problém nebyl, ale vaření se odkládalo na jindy.

V pondělí jsem k veliké radosti sehnala rýži arborio, zbytek jsem koupit zapomněla. V úterý přibyl špenát a nic nebránilo začít s vařením. Snad jen únava, kdy jsem se po jedenácti hodinách v práci a rychlém nákupu došourala domů. Zadělala jsem těsto na chleba a nahlídla do receptu na rizoto

Jako první jsem řešila víno. Šla jsem najisto do spíže, kde úplně dole stojí několik lahví různých barev. Měla jsem v úmyslu popadnout první bílé a pustit se do vaření.
No, to jsem si naběhla. První láhev nesla označení pozdní sběr a to mi přišlo trošku líto. Druhá byla něco podobného, třetí bylo červené... nakonec padla volba na Sauvignon z Templářskýc sklepů, neb nenesl žádný zvláštní dovětek.

Nanosila jsem suroviny do kuchyně, rozvrhla si práci a chystala se otevřít láhev. Z pokoje dcery se linula píseň Mireille Mathieu a veškerá únava ze mě opadla. Správně kdysi poučena, zavrtala jsem vývrtku do korku, nejprve zatlačila a poté zkusila vytáhnout. Cítila jsem, jak mé slabé ruce zátkou ani nepohnuly. Zatlačila jsem tedy znovu, aby se opravdu namočila, pořádně zabrala a korek s typickým zvukem vyjel z lahve jako namydlený blesk. Během okamžiku vyběhla natěšená dcera z pokoje se slovy: "Budeme pít?"
Sice jsme téměř abstinentky, přesto jsme si přiťukly na zdraví a zdárně sepsané testy. Jenže nezvyklá na alkohol, první várku cibulky na másle jsem v návalu euforie spálila. Za stálého míchání letěla do záchodu. Z vína jsem raději vyrobila střik a začala znovu.

Dcera dorazila opět do kuchyně v okamžiku, kdy jsem vmíchávala špenát do rýže. Sledovala mě pozorně a po chvíli řekla: "Zajímavé. Vaříš tři jídla a nakonec je smícháš do jednoho."
Možná mé snažení mohlo vzdáleně připomínat dort pejska a kočičky, ale tohle se coby první pokus docela vydařilo. Jen toho bylo na můj vkus málo a příště raději zdvojnásobím dávku. I když nežiju proto, abych jedla, tohle rizoto mi moc chutnalo a mít navařeno i na další den není k zahození.

Má to však jeden háček: jestli budu vařit tohle rizoto častěji, musím se rozloučit s nálepkou abstinent
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. června 2014 v 21:07 | Reagovat

Je večer a zase se dělají chutě. Mohla bych to vyzkoušet, rizoto máme docela rádi ve všech možných kombinacích. :-)

2 pavel pavel | Web | 4. června 2014 v 21:58 | Reagovat

Zatímco čtu tvůj článek zrovna hlídám taky cibulku, ale nespálil jsem ji. :-D
Rizoto se špenátem vidím poprvé, já většinou s hráškem a další zeleninou. :-)

3 Radka Radka | E-mail | Web | 4. června 2014 v 22:01 | Reagovat

[1]: Je to změna a kdo má rád rýži, tak příjemná :-)

4 Radka Radka | E-mail | Web | 4. června 2014 v 22:02 | Reagovat

[2]: Také mě ta kombinace zaskočila, ale opravdu chutnalo báječně. Jen je třeba uvést, že to s naším českým rizotem nemá nic společného.

5 Vendy Vendy | Web | 4. června 2014 v 22:31 | Reagovat

Rizoto se špenátem zní neobvykle!
Brácha si rizoto zjednodušil na minimum. Dá osmažit cibulku, kousek masa nebo uzeninu, přisype trochu  mražené zeleniny a přidá rýži. Celé to zalije vodou, osolí a nechá vydusit. Všechno v jednom hrnci... a libuje si. :-D
Rizoto se špenátem asi vyzkouším, ale chce to zřejmě listový špenát, aby to mělo nějaký šmrnc.
Zalít rizoto vínem, to by mě nenapadlo... tak jste si aspoň udělaly príma večer! ;-)  :-D

6 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 4. června 2014 v 22:46 | Reagovat

Nádherně jsi popsala svoje vaření a výsledek byl mňamka. :-)

7 adamová adamová | Web | 5. června 2014 v 6:36 | Reagovat

Tak já jsem taky záchtivec, jen to čtu, sbíhají se mi sliny...,
italské risoto jsem ještě nikdy nejedla a musím ho tedy vyzkoušet, až pobereme důchod.... ;-)

8 mad Med. mad Med. | Web | 5. června 2014 v 20:51 | Reagovat

Poutavé čtení, občas se pouštím do vaření  podle nevšedních a mně neznámých receptů a  výsledek někdy nedopadne... :-D jako třeba zrovna nedávno též rizoto, z mořskými plody :-).

9 Radka Radka | E-mail | Web | 5. června 2014 v 20:57 | Reagovat

[5]: To italské je speciální tím, že se zalévá vínem a pak vývarem a dusí se. A nakonec se lepí. A ten špenát je v tom naprosto přirozený :-)

10 Radka Radka | E-mail | Web | 5. června 2014 v 20:58 | Reagovat

[6]: Děkuji, byla to mňamka a byla jsem ráda, že mi trochu zbylo i do práce druhý den :-)

11 Radka Radka | E-mail | Web | 5. června 2014 v 20:59 | Reagovat

[7]: Díky kamarádce jsem ho jedla poprvé a když mi zbyla ta otevřená lahev bílého, určitě ne naposledy ;-)

12 Radka Radka | E-mail | Web | 5. června 2014 v 21:01 | Reagovat

[8]: Z vaření z mořských plodů mám obavu. Není to moje parketa a určitě by to skončilo za stálého míchání... :D

13 dáša dáša | E-mail | Web | 7. června 2014 v 22:47 | Reagovat

Radu, rizoto mám na každý způsob strašně ráda :-) Ve školní jídelně jsem ho nesnášela a teprve v Itálii v 90. letech jsem poznala jak může být dobré :-P  :-) Jsem ráda, když mi zbyde, mám ho ráda i po studenu,mňam :-)
Dobrou noc Radu a zítra pohodovou neděli Ti přeji :-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama