Žít přítomným okamžikem

30. června 2014 v 21:45 | Radka |  Sny a realita
Přiznávám bez mučení, tohle mi nesedí: žít teď, nenimrat se v minulosti, nemyslet na budoucnost. Netuším, zda důvodem je moje neumětelství v oboru života v přítomnosti či jsem jen naladěna na jinou vlnu.


Vždy jsem snila o budoucnosti, měla přání a touhy, které jsem si v mysli plnila a přehrávala. Možná to byl útěk od reality, možná šlo o vědomé tvoření budoucnosti. Jenže pak mi pár lidí řeklo, že žít se má tady a teď a nemám myslet dopředu ani dozadu. Což o to, minulost jsem si vyřešila a vracela se jen pro ponaučení. Ovšem o budoucnost jsem mírnou obavu měla. Co když se nebude vyvíjet podle mých představ?
Ano, můžete namítat, že osud je předem daný a stejně mu neunikneme. Lze si jen oddálit určité body, přesto nás to podstatné nemine.
Nechala jsem tedy vše volně plynout a nestavěla se proti proudu. Užívala jsem si každého okamžiku a byla vděčná i za malou radost, kterou život přinesl.

Po nějaké době mě zneklidnily sny. Jak mnozí víte, zdají se mi každou noc a pečlivě si je zapisuji. Záznamy v sešitu posloužily k dohledání souvislostí. Za prvotní impulz považuji sen, ve kterém mě probudilo zvonění u dveří. Věděla jsem jistě, že to bylo jen v mé hlavě, protože dcera se nevzbudila. Po chvíli jsem usnula znovu.
V dalším snu jsem procházela opraveným bytem po mamince, všude byly nové omítky a já kontrolovala kvalitu práce. V jedné z místností byla postel a na ní spala maminka a strašně chrápala. Ten zvuk mě opět probudil.
Význam zvonění ani chrápání jsem zprvu nepochopila. Hrozilo snad, že něco zaspím? Možností bylo mnoho, ale nejsnadnější bylo najít pomoc ve snáři.
K heslu "chrápání" jsem se ve Snáři MEDO dočetla, že nevědomí upozorňuje na podvědomé, v drtivé většině pudové jednání, jež prozatím není ovlivnitelné vůlí snícího - život "na autopilota"*44.

A dále odkaz, který vše vysvětluje:
*44 - Život "na autopilota" je stavem, v němž myšlenky a pocity samovolně vystupují z nitra a určují téměř nezávisle na vůli člověka jeho životní běh. Když se člověk rozhodne žít svůj život vědomě, pak se snaží sledovat každou svou myšlenku, slovo a čin. Zpočátku je vědomý stav, kdy má pod kontrolou myšlenky, slova i činy pouze chvilkový, ale postupem času se vědomým žitím pokrývá většina denního života zejména v krizových situacích, kdy se stáhne do sebe a v okamžiku vědomě zvládne emoční a pudové tlaky stoupající z hlubin lidské přirozenosti. Je to konec žití na autopilota. Zvládne-li člověk cestu z žití na autopilota k vědomému žití, pak už jen s hořkým úsměvem může vzpomenout, jak jej nemilosrdný autopilot řízený pudy, emocemi a city vrhal do nešťastných - a většinou i nechtěných - vztahů. Žití vědomě nebo na autopilota je vlastně otázkou, zda chceme být příčinou svých zážitků, nebo jejich důsledkem. Většinu života člověk žije v důsledku svých zážitků a teprve při vědomém životě se stává jejich příčinou, a tím i nachází zázračný pramen k čerpání moudrosti.

Ta slova mi dávala smyl. Chtěla jsem mít svůj život pod kontrolou, což neznamená, že bych se nemohla chovat spontánně, bavit se, žít přítomným okamžikem. Rozhodně jsem se chtěla vyhnout emočním propadům, které život zkrátka přináší, ať chceme či nechceme.

V sobě jsem si nastavila, že chci vědomě řídit svůj život. Odmítala jsem se nechat vláčet osudem a přemýšlela, co ještě je třeba změnit. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem se vzdala snění za bílého dne. Dělala jsem to většinu života, stále se mi v hlavě něco odehrávalo a najednou nic! Žila jsem přítomným okamžikem a zapomněla tvořit budoucnost. Vzdala jsem se pohledů do blba, kdy tělo zůstávalo, ale mysl cestovala v čase a prostoru.

Bylo mi až líto, oč jsem se ochudila. Říká se, že co se odehraje v mysli, jako by se stalo. A najednou se toho tolik nestalo! Zastesklo se mi a proto přišlo rozhodnutí, že chci zase snít. A s ním pocit, že jsem opět našla sebe a také cestu ven. Protože zpětně musím přiznat, že za života v přítomnosti jsem se nikam nepohnula. Jako bych stála na místě, ačkoliv vše se kolem mě vyvíjelo.

Od snu s chrápáním uplynul více než měsíc. Přišlo mi zvláštní, že jsem od té noci viděla často číslici 44. Její četnost byla a je tak vysoká, že jsem odmítla věřit na náhodu. Spojitost se symbolem *44 Život na autopilota se mi vybavila až později. A dávala mi smysl.

Můžete namítat, že se v mnoha věcech zbytečně vrtám. Možná ano, možná ne. Každý jsme jiný a každý potřebujeme k životu něco jiného. Někdo se spokojí s plavbou po proudu, další si naplánuje malý ostrůvek a okružní plavbu kolem něj.

Nelze druhé odsuzovat a poučovat, pokud nedělá co my, když neznáme touhy jeho duše. Co jednoho uspokojí, může v druhém vyvolat trauma. Každý hledáme tu svou cestu a já ji opět našla. Začíná v mé hlavě a … zdaleka nekončí, jen je ve výstavbě a chvilku potrvá, než se dílo začne dařit.

Musím se totiž opět naučit snít za bílého dne, i když věřím, že tohle je jako s jízdou na kole - kdo to jednou uměl, nezapomene. A já si moc dobře vzpomínám na mnoho z toho, co jsem si vysnila a ono se to opravdu stalo. Náhoda? Ne, na ty já vůbec nevěřím. Zkrátka jsem si to vysnila

A co se mi snad podařilo, tak o tom zase příště. Přeji všem krásné prázdninové dny
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 30. června 2014 v 23:40 | Reagovat

Přítomný okamžik je pro mne důležitý. Z minulosti se snažím poučit, ale nechci něčeho v minulosti litovat, např. co bylo a není nebo proč se něco stalo tak a že to mohlo být jinak. Na budoucnost nahlížím rámcově, nějakou představu mám. Pokud se tak nestane, budu ráda, když se s tím vyrovnám a nezhroutím se z toho. Každou situaci vítám a vím, že všechno je důležité, i věci nemilé. Určitě má všechno svůj význam. Věřím, že jsem vždy byla ve správný čas a na správném místě.

2 Amelie Amelie | Web | 1. července 2014 v 0:31 | Reagovat

[1]: Intuice to nádherně napsala, nenapsala bych to lépe. Snažím se žít přítomným okamžikem a pevně doufám, že se mi to daří.

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 1. července 2014 v 5:25 | Reagovat

[2]: Amélie, děkuji. Já myslím, že zrovna Ty přítomným okamžikem žiješ. Nesnažíš se zbytečně ohlížet napravo, nalevo, ale děláš, jak to udělat nejlépe. Jak to cítíš svým srdcem. A to je správné. :-)

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 1. července 2014 v 7:16 | Reagovat

Při troše trpělivosti a přízni nebes se každá budoucnost jednou stane přítomností :-). Myslím, že je třeba spravedlivě a vyváženě podělit svou pozorností minulost, přítomnost i budoucnost, aby se nikdo necítil ošizen. A pokud jde o denní sny, určitě jsou dobré, pokud nás inspirují a posunují vpřed. Ostatně sám jich mám pořád plnou hlavu, tak se na ty noční poslední dobou skoro nedostává :-).

5 valin valin | Web | 1. července 2014 v 7:59 | Reagovat

Každý v životě něco hledá a každý jinak a něco jiného. Já na základě svých zkušeností už vím, že co se má ke člověku dostat, dostane se. A nechat věci plynout. Vždycky jsem se snažila nacpat všechno do jakýchsi mnou předem daných kolejí, abych to měla "pod kontrolou". Ale většinou to všechno stejně dopadlo jinak... :-D

6 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 1. července 2014 v 12:04 | Reagovat

Člověk přece musí snít a klidně i za bílého dne. Vracet se do minulosti smí jen při vzpomínce na ty, kteří tu s námi již pozemsky nejsou. Sny jsou přece tak krásné.

7 sugr sugr | Web | 1. července 2014 v 17:09 | Reagovat

Raduš, já tě obdivuji, obdivuji i to, že věříš, věříš v něco a to je základ pozitivní povahy. Ne, určitě nemáš život jako v bavlnce, to tady snad má jen jedna blogerka :-D  :-D, musíš si umět poradit s věcmi, se kterými si mnohdy neporadí ani chlapí, ale ty si hledáš zajímavé věci ve svém životě, které tě nádherně drží v radosti a naději. Držím palce, ať ti to vydrží ještě hodně, hodně dlouho! ;-)
Já už se bohužel ve svém okolí setkávám s lidmi, kteří žijí už jen v minulostí, anebo se bojí budoucnosti. Ono kol toho půlstoletí už přeci jenom je život trochu jiný... :-D  ;-)

8 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 2. července 2014 v 6:48 | Reagovat

"to tady snad má jen jedna blogerka" - ktora?

PS Mne sa nikdy nesplnilo, co som si do buducnosti naplanoval, kde tam vysnival!!! Pride ako pride, clovek zije ozaj len v pritomnosti.
PPS "Day dreams" je kvalifikovana a uznavna psychicka choroba...

9 karlaprazakova karlaprazakova | Web | 2. července 2014 v 8:10 | Reagovat

Chápu tě :-)
Já mám ráda vzpomínky, prožívám přítomnost a vysnívám si budoucnost.
Přijde mi to normální, ale každý to má jinak nastavené.
Pěkné letní dny :-)

10 Ježurka Ježurka | Web | 3. července 2014 v 13:54 | Reagovat

Já si myslím, že máš určitě zajímavé poznatky a jestli něčemu věříš a vychází to, tak klidně pokračuj bez ohledu na to, jestli si někdo myslí něco jiného. Já osobně taky nelituji ničeho, co se mi stalo. Ze špatného si myslím, že jsem se použila a na všem špatném je kousek něčeho dobrého. ;-)

11 Radka Radka | E-mail | Web | 3. července 2014 v 22:11 | Reagovat

[1]: Každý jsme originál a můžeme to mít jinak. To že si "sním svou budoucnost" neznamená, že nevnímám přítomnost. Důležité je, abychom byli šťastní :-)

12 Radka Radka | E-mail | Web | 3. července 2014 v 22:13 | Reagovat

[4]: Moc hezky napsané. A víš, že to mám teď stejně? Co jsem se vrátila ke snům ve dne, v noci už nic tak zásadního nechodí ???

13 Radka Radka | E-mail | Web | 3. července 2014 v 22:14 | Reagovat

[5]: Ano, také to chci mít pod kontrolou a jsem ráda, když to vyjde. Chápu, že pro mě mohou mít připravené něco lepšího, ale když mě těší, když dostanu co si přeji :-)

14 Radka Radka | E-mail | Web | 3. července 2014 v 22:15 | Reagovat

[6]: Pokud člověk před něčím neutíká, pak jsou sny krásné :-)

15 Radka Radka | E-mail | Web | 3. července 2014 v 22:18 | Reagovat

[7]: Děkuji za milá slova, ani jsem netušila, jak mohu na druhé působit :-)
No, souhlasím, že to kolem té půlky století není legrace, sama tam budu co by kamenem dohodil a pěšky došel ;-) A proto si hledám na budoucnosti to krásné, aby se mi i splanilo :-)

16 Radka Radka | E-mail | Web | 3. července 2014 v 22:22 | Reagovat

[8]: No, já se nebráním býti bláznem, neboť jak se říká: býti bláznem je klíčem k moudrosti :-)
Kdysi jsem opravdu moc chtěla studovat psychologii, ale také fakt, že se kdečeho dělá diagnóza, mě odradilo. O tom, jak nedokázali lékaři mé dceři pomoci (a jediné řešení bylo - zavřít na psychiatrii) ani nemluvě. Přitom trpěla poruchou spánku...

17 Radka Radka | E-mail | Web | 3. července 2014 v 22:23 | Reagovat

[9]: Souhlasím, jak už jsem psala výše - každý jsme originál :-)

18 Radka Radka | E-mail | Web | 3. července 2014 v 22:25 | Reagovat

[10]: Děkuji Libuško, jsem za plnění svých snů a přání opravdu moc vděčná :-)

19 pavel pavel | Web | 3. července 2014 v 23:04 | Reagovat

Asi to máme každý jinak podle toho jakou minulost sebou vláčíme a k jakému poznání jsme nakonec dospěli. Pro mne je minulost už jen vzpomínka, víc nic, jen si občas vybavím to dobré a minulost, ta je už tak nejistá, nevíš co se ti může stát zítra, že tu přítomnost, ten každý okamžik, s radostí vychutnávám... a jsem za něj moc rád. Tak dobře jako se mám teď, jsem snad měl jen v dětství. :-D

20 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. července 2014 v 20:25 | Reagovat

Co na to říci? Nevím, co bych si mohla ještě plánovat. Spíš takové krátkodobé plány mám. Minulost je už jen zdrojem určitých vzpomínek- přiznávám, že si vědomě vybírám jen ty ucházející, spíš příjemné. Také jsem vždy uměla snít i za bílého dne- koukala jsem do pitoma, jak říkávali naši. Dnes jsem zrovna před chvílí zjistila při tom koukání do pitoma, kdy jsem se zasnila, že sním vsedě doopravdy. Probudila jsem se asi po  hodině. Co už se mnou tedy??
P.s. nenabourávám vám zase vážné téma? Omlouvám se. ;-)

21 Radka Radka | E-mail | Web | 5. července 2014 v 22:16 | Reagovat

[19]: Také jsem ráda za příjemné v přítomném okamžiku a ještě víc si to užívám, pokud jde o splněné přání, které jsem si v minulosti vysnila coby budoucnost ;-)

22 Radka Radka | E-mail | Web | 5. července 2014 v 22:23 | Reagovat

[20]: I krátkodobé plány jsou budoucnost a člověk by se jich neměl vzdávat. Nejhorší je rezignace. A kdo říká, že žije jen tady a teď a nemyslí na budoucnost, tak trochu kecá, protože každý z nás myslíme na to, z čeho zaplatíme složenky, kam pojedeme na výlet apod.
Kdepak, nic jsi nám nenabourala, život se nedá brát jen šíleně vážně, to bychom z toho mohli zpitomět a to je lepší jen hledět do pitoma ;-)

23 Vendy Vendy | Web | 8. července 2014 v 13:01 | Reagovat

Nemyslím si, že každý umí ovlivňovat dokonale svůj život, plánovat každý krok a dokonce se mu to povede.
Pravda, je lepší žít v přítomnosti, neboť jen v přítomnosti žijeme, minulost už je pryč a je jen neaktivní součástí našich vzpomínek a budoucnost se ještě nestala.
Přesto, ignorovat minulost ani budoucnost nelze. Minulosti se nelze zbavit, nelze ji vygumovat, jen je dobré se v ní moc nevrtat, hlavně ve špatných vzpomínkách, protože ty opravdu jen podrážejí nohy a k ničemu to nevede. Trápit se pro minulost lze jen chvíli, jak už to trvá moc dlouho, je to mrhání časem a energií.
Ignorovat budoucnost se taky nedá, člověk musí mít nějaké sny, představy, plány, na něco se těšit.Že to vyjde nebo nevyjde, je jiná otázka, ale snů se nemůžeme vzdát.
A snění v přítomnosti? Ani to není mrhání časem. Občas potřebujeme prostě vypnout, někdo spí, někdo čte, jiný štrikuje a někdo pozoruje obláčky.
A sní.
Koneckonců, proč ne? :-)

24 Bev Bev | Web | 12. července 2014 v 16:00 | Reagovat

Krásný článek! Ani nevím jak to se mnou vlastně je, jsem za ty roky tak navyklá improvizovat, že už ani nevím jak jsem to vlastně chtěla a dokonce ani měla-li jsem nějaká skutečná přání. Prostě jdu stále dál a prožívám den po dni. Ale pokud říkáš, že co se odehraje v hlavě jako by se stalo, pak bych asi měla víc snít. :-) Krásné dny a sny i Tobě. ;-)

25 Radka Radka | E-mail | Web | 14. července 2014 v 23:34 | Reagovat

[24]: Děkuji :-)
Rozhodně mohu za sebe prohlásit, že se mi toho dost v hlavě odehrálo před tím, než se to skutečně stalo ;-)

26 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 11. srpna 2014 v 15:42 | Reagovat

Neboj se, je víc takových =) A ledaskdy šťastnějších. Úvodní tebou zminované moto je hloupé. Většinou ho slyšíš od přespříliš přechytralých lidí, kteří nemají právo radit

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama