O momentech jednoho dne

9. srpna 2014 v 10:55 | Radka |  Téma týdne
Článek k TT Kouzelná země
Kde se nachází? Pro mě jednoznačně tam, kde cítím svobodu a bezpečí.

Poslední dny poněkud více uvažuji nad běžným chováním lidí. Proč tolik bezohlednosti, sobectví, agresivity? Nejsme přece na světě sami a bez druhých bychom většinu věcí nezvládli. Přesto má mnoho lidí pocit, že jich se to netýká a oni mohou všechno.


Když včera cestou na nákup zablikala v autě konrolka benzínu, příliš jsem neotálela a zajela k čerpací stanici. Postavila jsem se ke stojanu a hlavou mi blesklo, že aut je nezvykle moc.
Cestou pro igelitovou rukavici mě zarazil pohled na zhruba čtrnáctiletého chlapce na druhé straně stojanu. Klidně chodil kolem auta s mobilem u ucha a živě rozprávěl, zatímco se jeho otec věnoval tankování. Několikrát jsem pohlédla na stojan s obrázkem přeškrtnutého mobilu, zda jsem pochopila správně. Zarazilo mě, že otci toho chlapce bylo jedno, že porušuje zákaz a dokonce ohrožuje všechny kolem.
Platit se vydali spolu a já v závěsu za nimi. Trochu jsem si oddechla, neboť má dcera zůstala v autě. Uvnitř stanice jsem doufala, že zaměstnankyně upozorní stále mobilujícího chlapce, ale nestalo se. Když odešli, oddechla jsem si.
"Jim snad nedochází, že ohrožují druhé," řekla jsme udiveně paní za pokladnou.
"Tohle až tak nevadí, ale nedávno tady pán tankoval s nastartovaným motorem."
"Cože?" bylo jediné slovo, na které jsem se zmohla.
"Zašla jsem za ním a žádala ho vypnutí motoru, ale on jen odpověděl, že by to pak nenastartoval. Tak jsem mu řekla, že to je jeho problém a ať udělá co má. Vysmál se mi."
"To snad není možné," vysoukala jsem ze sebe.
"Tak jsem se zeptala, jestli bude platit mým dětem, až to tady vybouchne a mě to zabije? Prý ne, to není jeho starost."

Co na to říct? Sama nevím, jestli je za takovým chováním špatná výchova, nedostatek vzdělání, empatie či úcty k životu obecně.

Celá věc mi vrtala hlavou ještě pozdě večer. Ignorantství lidí mi zkrátka nedalo spát. Venku byla tma, jen odkudsi z dáli bylo slyšet cvrčky, jejichž zvuky přerušil projíždějící vlak či mňoukání koček. Jako lechtání břitvou na holé kůži působilo vzlykání ženy někde tam venku, které se přibližovalo a nabíralo na intenzitě. Když zaznělo: "Nééé, pomóóć... pomozte mi... nééé!" zajela pomyslná břitva hluboko pod kůži.
Stála jsem rozechvělá u okna a nic neviděla, jen slyšela každé její slovo. Měla jsem potřebu vyběhnout ven a pomoci jí, ale než bych se k ní z nejvrchnějšího patra domu dostala, mohlo by být pozdě. A tak jsem jen v duchu prosila, aby se té ženě dostalo co nejrychleji pomoci odjinud. V tu chvíli se ozval hřmotný hlas nějakého muže z protějšího domu a nejspíš i někdo další z krajního vchodu přišel na pomoc.
Jestě chvíli jsem stála u okna, doslova paralyzovaná hrůzou. Bylo něco po jedenácté, tedy čas, kdy se občas vracívám domů z návštěv a i když jen od zaparkovaného auta, přesto musím potemnělou ulicí projít. To člověku na klidu nepřidá.
Po pár minutách přijelo auto policie, ze kterého vystoupili tři muži v uniformách a šli najisto k poslednímu vchodu. Zdrželi se asi deset minut a odjeli. Už jsem nesledovala, zda sami nebo odvezli i napadenou ženu, ale smutek a rozechvění bylo možné vnímat všudek kolem ještě nějaký čas.


Ke svému životu nepotřebuji kouzelnou zemi, kde je vše dokonalé, úžasné a jedinečné. I v nedokonalostech se ukrývá krása. Avšak v agresivitě, zlu, beznaději či zoufalství nic krásného najít nelze. Nebo se snad mýlím?
Pokud ano, je nejspíš něco špatně.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Meduňka Meduňka | Web | 9. srpna 2014 v 16:54 | Reagovat

Naprosto se nemýlíš. Byla jsem teď týden na dovolené v jedné chatové oblasti a v noci jsem zaslechla znepokojivé zvuky, mužský křik, pláč dětí... a byl to tísnivý pocit.

2 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 9. srpna 2014 v 23:53 | Reagovat

Smutný svět

3 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 10. srpna 2014 v 9:16 | Reagovat

Víš, mám podobné smýšlení. Někdy mě arogance, sobectví a bezohlednost lidí vadí tolik, že neudržím jazyk za zuby. Můj manžel mě občas musí i krotit :-) Říkává, že mám sice pravdu, ale že nemůžu doufat, že změním lidi kolem sebe a že je někdy lepší mlčet.

Vadí mě, když někdo upustí odpadky v obchodní galerii na zem, přestože kolem jsou koše na odpadky na každém kroku.
Vadí mě, že i přes cedule se zákazem na dveřích, vodí do galerie lidé psy (psy miluji, ale tohle nemá s láskou ke zvířeti nic společného)
Vadí mě, že na zastávce MHD, na našem sídlišti, do malého koše určeného na drobné smetí cestujících, strkají svůj domovní odpad lidé z paneláku, protože se jím nechce cestou na trolejbus odemykat boxy kontejnerů. Čímž je hned ráno koš plný a pak jsou nedopalky, jízdenky atd. pak na zemi :-(  Nejsem škarohlíd, ale je toho spousty, co bych si přála aby bylo jinak. Proč třeba v Rakousku mají lidé už roky čisto?!
No, tak jsem si tvého tématu zabrblala a  už zase nasadím raději úsměv. Chci vidět i ty hezké věci okolo ;-)

4 Ježurka Ježurka | Web | 10. srpna 2014 v 17:19 | Reagovat

Bohužel se nemýlíš. Je to někdy kruté a já tomu taky nerozumím a stále dokola se sama sebe ptám PROČ, proč jsou ti lidé takoví? Asi špatná výchova, nebo se chytili špatné party, co já vím, ale je to opravdu hrozné. Je zajímavé, že dřív jsme se tolik bát nemuseli. :-(

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 10. srpna 2014 v 18:31 | Reagovat

Tohle bude značný nezvyk, až se vrátím z Japanu, protože tady se jednoznačně ctí daná pravidla. Taky mám problém s arogancí a bezohledností a dostal jsem se už kvůli tomu párkrát paradoxně sám do potíží.

6 pavel pavel | Web | 10. srpna 2014 v 20:31 | Reagovat

Bohužel se vždy najdou bezohlední lidé. Nežijeme v Nebi a v Očistci. ;-)

7 Radka Radka | E-mail | Web | 10. srpna 2014 v 22:22 | Reagovat

[1]: Jako by něco děsivého bylo ve vzduchu :-(

8 Radka Radka | E-mail | Web | 10. srpna 2014 v 22:23 | Reagovat

[2]: Asi nezbude než si ho nadále dělat hezčí ;-)

9 Radka Radka | E-mail | Web | 10. srpna 2014 v 22:25 | Reagovat

[3]: Také nechápu, proč lidem nevadí bydlet na smetišti. Ale tipuji, že je to výchovou. Nás k tomu vždycky vedli a  nenapadlo by mě něco odhodit na zem či podobné věci.

10 Radka Radka | E-mail | Web | 10. srpna 2014 v 22:26 | Reagovat

[4]: Myslím, Libuško, že to bude hlavně ta výchova a pak i vliv prostředí. A věřím, že hodně dělá i ta nejistá doba :-?

11 Radka Radka | E-mail | Web | 10. srpna 2014 v 22:27 | Reagovat

[5]: Jo, nakonec to odskáče slušný člověk :-|

12 Radka Radka | E-mail | Web | 10. srpna 2014 v 22:27 | Reagovat

[6]: No tak to Ti pěkně děkuji :-? Já chtěla ráj na Zemi...

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. srpna 2014 v 11:24 | Reagovat

[10]: Doba se často používá jen jako alibi, protože si na ní těžko někdo něco vezme.

14 pavel pavel | Web | 12. srpna 2014 v 23:22 | Reagovat

[12]: Ten nikdy nebude. :D

15 Radka Radka | E-mail | Web | 12. srpna 2014 v 23:29 | Reagovat

[14]: Cítím z Tvých slov jistou škodolibost :-? :-D

16 Vendy Vendy | Web | 14. srpna 2014 v 15:08 | Reagovat

[6]: Přesto, v některých zemích to funguje, tak mi řekni, čím to je. Že nejsme v nebi ani v očistci (o čemž někdy pochybuji), neznamená, že se musí lidi chovat jak prasata, co jim odpadne od ruky, se bude válet, přestože o dva kroky dál je koš.
Proč je čisto v jiných zemích? (Neříkám že ve všech, ale v některých ano.)

17 Vendy Vendy | Web | 14. srpna 2014 v 15:11 | Reagovat

K článku samotnému - pěkně zpracované téma týdne. Taky je vidět, že máš dobrého pozorováka. Je až neuvěřitelné vidět, jakých zhovadilostí jsou lidi schopni, jakých činností, které ohrožují ostatní (ten pán, co cmrchtal, že to není jeho starost, ten kluk s mobilem, ale to nejsou jediní, stačí se podívat, co lidských hovat jezdí po silnicích).
Ráj na zemi nikdy nebude, Raduš, leda by vyhynulo lidstvo jako celek.
Ale aspoň příjemné místo k žití, to by se dalo. Jenže, pokud v tomhle nepotáhnou všichni za jeden provaz, nestane se.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama