O tichu

3. září 2014 v 22:23 | Radka |  Cesta k poznání

Život každého jede v cyklech. Někdy je dobře, když určitá etapa vypadne a nahradí ji jiná, příjemnější. V tom mém občas nastává období ticha. Potřebuji ho. Když to přijde, mlčím.
A těžko vysvětluji všem kolem, že mluvit nechci. Každé slovo navíc bolí.
Není to namířeno proti druhým. Potřebuji slyšet sebe. V tom hluku všech zkrátka neslyším hlas své duše. Špatně se dorozumíváme a já pak lehce přeslechnu její slova.


Už více než rok si slibuji ztišit se. Věnovat se především sobě, najít se, načerpat síly.
Nejde to. Pořád samé povinnosti, práce. A tolik lidí mě potřebuje, volá o radu, chce si jen popovídat. Dělám to ráda, ale vyčerpává to. Jedu na rezervu.
Možná jsou znamením i slova Karla Plíhala z filmu Rok ďábla, která poslední dobou často slyším v hlavě:
Co je těžký?"
"Těžké je mlčet… to jsem já nedokázal."
"Proč má člověk mlčet?"
"Aby slyšel melodie lidí kolem sebe."
"Zpívají melodie?"
"Ne, spíš… když chodíš mezi lidma, tak slyšíš jejich melodie. To z lidí stoupá jako… jako aroma. Když budeš mlčet, tak uslyšíš svoji vlastní melodii."
"Mlčet?"
"No..mlčet."

Když jsem se rozhodla vědomě pro ticho a přesto nepřicházelo, zaznělo v mé hlavě jediné slovo: Sige.
Před pár lety jsem si koupila karty bohyní. Dlouho jsem je neměla v ruce a rozhodně si nepamatuji jména všech v tom balíčku. Ale na Sige si pamatuji dobře. Je to Bohyně ticha.

Nechtělo se mi hledat ve skříni, když na netu najdu vše. První odkaz vedl k zasvěcení do ticha bohyně Sige. Měla jsem chuť ticho přerušit nadávkou. Dát někomu zasvěcení? Za peníze?
Abychom si rozuměli: jsem zastáncem toho, že buď je někomu něco dáno, protože je na to určitým způsobem připraven (dozrál k tomu) nebo není a pak to nedostane. Takže na žádné zasvěcení od lidí druhým lidem zkrátka nevěřím.

V dalším odkazu jsem se již našla:

Čas klidu
Najděte si jen pro sebe tichou chvilku klidu
zaměřenou na odpočinek, meditaci a přemýšlení.

Poselství Sige:Pssst, milovaní. Ztište svou mysl. Nadechněte se a ne­chejte odplynout slova, oba­vy a plány. Sáhněte hluboko do ticha ve vašem nitru, do spirály míru, kam nedosáh­ne vnější svět. Stáhněte se do ústraní. Je na čase stáhnout se do ústraní a strávit nějaký čas o samotě. Láskyplně vám pomohu omládnout a znovu se spojit s vaším středem. Nesnažte se nyní činit žádná rozhodnutí. Dopřejte své mysli odpoči­nek. Brzo poznáte, kdy je správný čas jednat. Proza­tím ale utište svou mysl a odpočiňte si






Mé největší období ticha trvalo tři měsíce. Úžasné období, hodně jsem se o sobě dozvěděla.
Neposledy jsem dokázala mlčet sotva pár dní.

Ani teď to nezvládnu déle. Tohle září je pro mě hektické a proto musím načerpat síly co nejdříve. Čekají mě věci hodně příjemné i pracovně vypjaté.
Tak vzhůru do ticha

A jak to máte vy? Dokážete mlčet a slyšet svou vlastní melodii?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gil Gil | Web | 3. září 2014 v 22:34 | Reagovat

Ano, tichý život jsme si vybrali♥

2 dáša dáša | E-mail | Web | 3. září 2014 v 23:40 | Reagovat

Právě tímto údobím procházím.
Radu, Ty mně rozumíš, že ?

3 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 4. září 2014 v 2:54 | Reagovat

Nie! Nedokazem a neustale blabocem nieco, prehlusujem seba a osatnych. Ale tusim aj tak, ze nieco pocujem. (Dufam len, ze to nie je ten "povestny 'moj vnutorny hlas mi hovori'" z toho znameho vtipu...

4 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 4. září 2014 v 16:41 | Reagovat

Bohužel, neumím vypnout mysl a tudíž ani meditovat, i když jsem se snažila sama i na některých seminářích, nejde to. Ale na druhou stranu se dokážu ponořit do krásy přírody, když v ní jsem, tam čerpám energii,i když mysl vypnutá na 100% není :-)

5 Helena Helena | Web | 4. září 2014 v 17:04 | Reagovat

Ticho miluji. :-)

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 4. září 2014 v 20:36 | Reagovat

Taky bych se potřebovala více ztišit, zklidnit. Nedaří se mi tak, jak bych si představovala. Ale zatím se učím zpomalovat, vypouštět, harmonizovat, to mi trochu jde.

7 Vendy Vendy | Web | 4. září 2014 v 22:11 | Reagovat

Ó, ne, nedokážu. Jednou jsem dokonce zkusila bobříka mlčení a nevydržela ani jeden jediný den (vím, tento článek je o něčem jiném, ale o mlčení tam šlo také).
Nedokážu být takto zklidněná. Potřebuji ruchy a vzruchy, stejně jako světlo. Ale zase, nepotřebuji těch ruchů a vzruchů moc, ono to pak odčerpává energii.
Myslím, že ta fáze zklidnění je pro tebe jako stvořená.
Prakticky vzato, možná abys načerpala sil pro hektický předvánoční čas, který tu bude cobydup. :-?  ;-)  :-)

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 5. září 2014 v 6:52 | Reagovat

Jsou okamžiky, kdy se potřebuji odsunout z dosahu lidí, do vlastního brlohu, kde jsem sám. Chodím ale do práce a tedy mezi lidi, do rušného prostředí. Nemám problém se uzavřít i v tomhle ruchu do svého prostoru a nevnímat okolí, ale jde to jen po omezený čas. Není to ale ono mlčení, o kterém píšeš, byť si myslím, že bych ho byl schopen. Nemám ale zatím tuhle potřebu.

9 Ježurka Ježurka | Web | 6. září 2014 v 16:59 | Reagovat

Radko, kdepak já a mlčet. To mi opravdu moc nejde. Nedávno mne něčím naštval manžel a já se neumím hněvat, ale také ne být potichu. Vydržela jsem nemluvit vůbec nic od rána do rána. Pak už ne. ;-)

10 pavel pavel | Web | 7. září 2014 v 3:08 | Reagovat

V Německu, když neprodávám, mám celé dny období ticha a docela si to užívám. V Praze to nějak nesvedu. :-D

11 Sugr Sugr | E-mail | Web | 8. září 2014 v 19:06 | Reagovat

Jo Raduš, ticho..., někdy je tak potřebné, tak žádané, po celodenním shonu v práci, mezi stovkami lidí, MHD,... miluju ho, ale mít ho pořád není také to pravé ořechové!

12 valin valin | Web | 25. září 2014 v 9:00 | Reagovat

Ticho léčí a já se ráda léčím. Ale zase na druhou stranu jsem ráda mezi lidmi, se kterými jsem dobrovolně. Dnes už si říkám, že jsem natolik stará, abych trávila svůj volný čas pouze s lidmi, se kterými chci a jsem šťastná, když oni chtějí být se mnou.. ;-)

13 Bev Bev | E-mail | Web | 26. září 2014 v 6:55 | Reagovat

Nad tím se musím zamyslet. Vydržím hodně dlouho sama se sebou aniž bych potřebovala společnost a nudila se, jen nevím jestli je to potřeba ticha, nebo něco sobeckého ve mně, ale není to o zlobě, tak si říkám, že je to nejspíš v pořádku. Ano, dokážu mlčet, s tou melodií si nejsem jistá.

Máš překrásný blog, který skutečně miluju.♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama