Hluboko ukryto

5. října 2014 v 12:23 | Radka |  Povídky
S každým novým nájemníkem přicházela do domu nová energie, vítr, který rozčeřil stojaté vody pomyslného rybníka. Pokud šlo o mladé lidi, neměla Michaela problém rychle se seznámit. U starší generace si držela více odstup. Avšak toho prvního jí bylo dopřáno vrchovatě.


Byt v nejvyšším patře měnil své nájemníky velmi často. Pozoruhodné bylo, že vždy šlo o mladé páry. A vždy to skončilo rozchodem.
Monika s Lukášem se nastěhovali krátce po rozchodu Petra a Lindy, druhým párem, který v tomto bytě ukončil svůj vztah. O tomto faktu neměli noví nájemníci ani páru. Také proč by je někdo předem zatěžoval statistikou? Mladí lidé, oba sotva pětadvacetiletí, zamilovaní až po uši. Nebo tak alespoň ze začátku působili.

Michaela obývala byt o dvě patra níže. S Monikou se seznámila velmi brzy. Milá mladá žena s plány na další den i daleko do budoucna. Mluvila o svém partnerovi tak krásně, že bylo nad slunce jasné, jak moc je zamilovaná. Ani na chvíli si nepřipouštěla, že její plány na svatbu a následně děti, by mohly zůstat jen v její mysli.

Časem se Michaela seznámila i s Lukášem. Nejprve to bylo jen pár slov v přítomnosti Moniky, ale později i o samotě. To když se vracel ze zahraničí, kam často služebně vyjížděl. Z jeho postoje cítila, že on až tak zamilovaný nebude a rozhodně neplánuje co nejdříve děti.
Co ji však zarazilo mnohem více, byl jeho pohled. Vždy ji sledoval s velmi podivným výrazem ve tváři.

Nejprve si to odmítala přiznat. Zdůvodnění hledala v jeho pracovním vytížení a myšlenkách jinde. Když však jednou přicházela k domu, před kterým on stál a čekal na Moniku, musela si to přiznat. Sjel ji pohledem od hlavy k patě, ale v jeho výrazu nebylo možné najít stopy chtíče ani jakéhokoli mužského zájmu. Mísilo se v něm pohrdání a určitou zvráceností.

Nechápala, kde se to v něm bere. Nikdy si neřekli křivé slovo, nezavdala mu příčinu k čemukoli. Snažila se vždy o přátelský tón ve vztahu k němu i Monice, vše v mezích slušnosti. A najednou něco takového!

Vysvětlení přišlo asi po měsíci. Večer, krátce po usnutí, se Michaela ve snu ocitla v hluboké minulosti. Měla na sobě tmavé šaty z hrubé látky a kolem sebe vmímala zmatek. Lidé pobíhali a také ona se snažila uniknout do bezpečí. Na chvíli se však zastavila, aby zhodnotila situaci. V tu chvíli uslyšela mužský smích a ostří meče, které ji zasáhlo krk. Tělo padlo na zem a hlava do vteřiny po něm. Její cesta do bezpečí rázem skončila.
Na okamžik jí bylo umožněno zahlédnout svého vraha. Když se mu podívala do očí, leknutím se probudila.

V tu chvíli si uvědomila, že od nastěhování posledního páru se budila v pozici s rukama nad hlavou, jako by si ji chránila před možným útokem. Také jí občas probleskl myslí obraz, kdy stála a za sebou vnímala muže s mečem. Teď už důvod znala.
Měla se vrátit do minulosti, aby pochopila souvislosti. Důvod, proč jí Lukáš měl přijít do cesty. Aby se znovu potkali a pochopili. Nebo alespoň ona pochopila.
Ty oči totiž patřily jemu.

Další dny už spala klidně, bez potřeby chránit si hlavu. Zdálo se, že energie se vyrovnaly. Už nebylo co řešit.

Krátce nato dostal vztah Moniky a Lukáše rychlý spád. Provalily se jeho nevěry, daňové úniky a především nechuť se usadit. Nejprve se odstěhovala Monika zpět k rodičům, později zmizel i Lukáš, jehož přítomnost v domě ještě nějakou dobu připomínaly nevyzvednuté soudní obsílky.

A Michaela? Ta netrpělivě očekávala další nájemníky a doufala, že pokud se bude mít vrátit opět do minulosti, její návrat již nebude tolik bolestný.

Dostalo se jí totiž poznámí, že pokud věříme na minulé životy a prožili jsme si v nich nějakou bolest, nese si ji naše duše dál do nových životů. Tato bolest může ovlivňovat naše chování, avšak netušíme důvod.
Naštěstí je tady i láska, která prochází totožnými cestami a může nás provázet dnes stejně jako v minulosti. Jen na ni nesmíme zapomínat.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. října 2014 v 12:56 | Reagovat

Dobrá povídka, napínavá. Copak  ale bylo příčinou, že v tom bytě se tak často lidé po nějaké době rozešli? Myslela jsem, že ten problém bude hlavní myšlenkou povídky.

2 Radka Radka | E-mail | Web | 5. října 2014 v 13:02 | Reagovat

[1]: Těžko říct, co bylo příčinou. To by bylo asi na další "výlet do minulosti" ;-)
Věřím na to, že lidé se potkávají z různých důvodů a nikdy na začátku nevíme, co nám setkání s nimi přinese.

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. října 2014 v 13:07 | Reagovat

[2]: No vidíš, tak pokračuj. Ta postava Moniky to spojí. Ona na to určitě přijde, proč to tak je, ne? ;-)

4 Ježurka Ježurka | Web | 5. října 2014 v 16:47 | Reagovat

Taky by mne zajímalo, jestli bylo a co v nějakém mém životě. Nikdy se mi nic podobného nezdálo, je to zajímavé. :-?

5 Radka Radka | E-mail | Web | 5. října 2014 v 20:44 | Reagovat

[4]: Někdy napoví jen to, když potkáš člověka a máš pocit, že se znáte už dlouho. Tohle se Ti už určitě stalo a kdo ví, možná se znáte z toho minula ;-)

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 5. října 2014 v 21:21 | Reagovat

Nezabývám se minulými životy. Ale věřím v ty budoucí :-).

7 Radka Radka | E-mail | Web | 5. října 2014 v 21:59 | Reagovat

[6]: ... které budou časem také minulými ;-)
Sigmund Freud sázel na kopance v dětství, ale někdy je třeba jít hlouběji. Ovšem šťastný ten, kdo se nemusí vracet :-)

8 pavel pavel | Web | 5. října 2014 v 23:09 | Reagovat

[2]: Ale to je právě to nejzajímavější, co mám každé seznámení přinese. :-)

9 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 6. října 2014 v 0:38 | Reagovat

Pěkná povídka

10 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 6. října 2014 v 2:14 | Reagovat

Putavo napisane. Minule zivoty - kedysi som na to veril tiez, teraz uz nie, teraz zacinam byt sam uz len minulost... ;-)

11 Sugr Sugr | E-mail | Web | 6. října 2014 v 17:36 | Reagovat

Moc hezky napsané, čtivé, zajímavé, díky Raduš! ;-)

12 Radka Radka | E-mail | Web | 6. října 2014 v 22:37 | Reagovat

[9]: Děkuji :-)

13 Radka Radka | E-mail | Web | 6. října 2014 v 22:38 | Reagovat

[10]: Děkuji. Někdy je velmi přínosné mít ve své blízkosti studnici pamětí ;-)

14 Radka Radka | E-mail | Web | 6. října 2014 v 22:39 | Reagovat

[11]: Děkuji, jsem ráda, že se líbí :-)

15 Vendy Vendy | Web | 8. října 2014 v 11:44 | Reagovat

To je hodně zvláštní povídka, a trochu strašidelná. Ale taky jsem myslela, prvně, že půjde o nějaké "prokletí" toho začarovaného pokoje, něco, co se stalo v minulosti.
Ale kdoví, třeba i tohle bude námět na další povídku.
U té dnešní cením dobrý nápad, opravdu působivé. :-)

16 Bev Bev | Web | 9. října 2014 v 6:42 | Reagovat

Další výborná povídka. Máš opravdu skvělé nápady a už teď se těším na další. :-)

17 Radka Radka | E-mail | Web | 10. října 2014 v 20:33 | Reagovat

[15]: Jéé, tak prokletí mě nenapadlo, ale děkuji za tip ;-)
Děkuji, jsem ráda, že povídka zaujala :-)

18 Radka Radka | E-mail | Web | 10. října 2014 v 20:34 | Reagovat

[16]: Moc děkuji a těším se, až budeš mít čas na své tvoření. I když nestíhám, něco od Tebe bych si s chutí přečetla :-)

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. října 2014 v 23:14 | Reagovat

[17]: Nechtěla jsem to vyslovit, ale ta myšlenka mne také napadla, napsala jsem jaká příčina...to mohlo být něco negativního v tom bytě. Však ty to vymyslíš, chtělo by to pokračování, ne? ;-)  :-)

20 dasatomaskova dasatomaskova | E-mail | Web | 24. října 2015 v 9:48 | Reagovat

Pěkná povídka :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama