O jednom dni

29. října 2014 v 21:27 | Radka |  Co život dal
S velikým hrnkem vařeného kakaa usedám na pohovku a rekapituluji. Náročný den. Přinesl dobré i méně dobré. Nenastartovala jsem auto. Baterie v sobě nenašla dostatek sil na rozběhnutí motoru. Musela jsem se rozběhnout já, abych stihla souseda, který právě odvážel dceru do školy. Odvezl i mě do práce. Hodný to muž. Vůbec nechápu, proč ho jeho žena občas tluče.


Domů jsem se vydala pěšky a spěchala jsem, abych došla za světla. Potřebovala jsem prohlédnout indikátor baterie v autě. Nevhodně oblečená i obuta pro pěší čtyřicetiminutovku, jsem neustále sledovala hodinky. Ještě pár minut a bude se stmívat, opakovala jsem si. Tři sta metrů od cíle jsem se míjela s matkou vezoucí kočárek a jejím zhruba sedmiletým synem. Asi na padesát metrů si mě prohlížel, natočil se k matce a něco jí povídal, pak se díval na mě, opět se otočil k matce. Toto opakovat čtyřikrát do okamžiku, kdy jsme se míjeli. V tu chvíli se mi podíval do očí se zvláštním úsměvem, namířil plastovou zbraň a vydal zvuk výstřelu. Vůbec mu nevadil můj přísný pohled. Byl spokojený, ve své mysli "mě zastřelil".
Zbytek cesty domů jsem litovala, že jsem tolik spěchala a nezeptala se matky: "Vám nevadí, co to dítě dělá?" Takže až zase někde budu číst, že mladý člověk zastřelil několk lidí jen tak, budu vědět, kde se to v nich bere. Nikdo jim totiž neřekl, že je to špatné a nedělá se to.

Ještě za světla jsem zkusila nastartovat. Totální nezdar. Zvedla jsem kapotu a mrkla na kontrolku.
Stav: dobrý. Tak ulhanou baterii jsem ještě neviděla! Zkoušela jsem najít datum výroby, ale také marnost. Volala jsem tedy mechanika a ten mi v klidu řekl, ať si na druhý den připravím patnáct stovek, přiveze mi novou.
"Cože?? Posledně jsem platila třináct set a to byla do diesla!" bránila jsem svou peněženku.
"To už bylo hodně dávno, že?" zeptal se mechanik.
"Ne, sotva tři roky."
"Jo, ale tehdy jsi k tomu přidala bábovku, že?"
"Mám to těžký, když teď máš ženskou, která ti peče, že?"
Zasmál se a mně bylo jasné, že cenu neukecám. Zvláště poté, co jsem se u něj rok rok neukázala, protože auto (díky Bohu) jezdilo, dokonce i po menší havárii.
Je to těžké, když vím, za kolik on - coby servis - ty baterie nakupuje. Jenže rozvod, který se dost táhne, ho asi stojí hodně peněz, k tomu si založil další rodinu...
No, stejně u něj brzy musím auto odstavit, nevypadá ten "mírně podkopnutý čumák" vábně.

S dopitým kakaem se mi pomalu přivírají oči. Pěkně jsem se dnes prošla a ráno si musím přivstat, abych stihla bus, jinak poťapu pěšky a přijdu do práce slitá potem. Nic lákavého.
Ale než se zavrtám do peřin, mám ještě dotaz na pěstitelky i milovnice orchidejí: na šlahounu jedné rostliny mi vyrazil květ i s lístkem:



Co myslíte - vytvoří se nová rostlinka nebo to po odkvětu celé opadne?

Děkuji za vaše rady a názory a přeji krásné dny, pokud možno zalité sluncem
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 eva eva | Web | 29. října 2014 v 21:33 | Reagovat

Je to dost zajímavé ale že by měla listy dál nahoru tak teda nevim může to být obnož vypadá to tak Měj se

2 Radka Radka | E-mail | Web | 29. října 2014 v 21:36 | Reagovat

[1]: Asi nezbude než počkat, co se z toho vyvrbí ;-)
Hezký večer přeji

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. října 2014 v 21:53 | Reagovat

Nemám z toho dobrý pocit. Z jednání toho kluka a hlavně z jeho matky, ani z toho, jak odírá potřebnou známý.
Přeji zlepšení a ať je to na orchideji odnož. Měla bys novou. :-)

4 JJJ JJJ | 29. října 2014 v 22:36 | Reagovat

Ruža: to máš ťažké. V chalanoch tie "strielačky" proste sú. Vidím to na mojom, 4r a posadnutý zbraňami. Doma to nevidí, ale aj tak si pištolu spraví z čohokoľvek. A napomínania, zabavovania ani nič podobné nepomáha...

PS: Radko... 20.8. č. 3: Lukáš. Už má vypapane líčka, vyše 6 kíl a má sa hodne k svetu...

5 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 30. října 2014 v 6:44 | Reagovat

Asi ten "hodný muž2, ktorého jeho žena "tluče" sa málo v rannom detstve venoval kurzom streľby a zbrojárskmu priemyslu.
My zakazujem všetko, čo by s témou mohlo len vzdialene súvisieť a napriek tomu vnuk behá s imaginárnymi pištolami a ohrozuje všetko, čo sa hýbe. je to, ako píše vyššie JJJ skutočne v chlapoch, "ranni ptáče dál doskáčeˇ" a "čo sa v mladi naučiš..." - takých tie manželky neubijú...
PS Ma otec učil od malička: "Ženu ani kvetinou neudreš!", preto nemám v dome žiadne orchidee! :-D

6 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 31. října 2014 v 13:40 | Reagovat

Nj, naši plechoví miláčci nám pěkně lezou do peněz. Co se orchidejí týče, mám na ně smůlu.  Prostě mě v bytě "nejdou".  Měla jsem postupně tři! Ani jedna nevydržela.  Tak mám v bytě jen africké fialky a kaktusy. :-) Ale určitě se tu najde někdo, kdo má lepší zkušenosti a  poradí ;-)

7 Radka Radka | E-mail | Web | 1. listopadu 2014 v 13:25 | Reagovat

[3]: Děkuji, auto už jezdí a přibyly i další pozitivní zážitky :-)

8 Radka Radka | E-mail | Web | 1. listopadu 2014 v 13:28 | Reagovat

[4]: To je úžasná zpráva! Zrovna den předtím jsem si říkala, jestli se ještě scházíte na Jindřišce... Tedy, předpokládám, že jsi nepodlehl módnímu trendu a matkou je opět Xena ;-)
A k tomu střílení: když to udělá malý kluk, dá se to pochopit, ale v sedmi, kdy se Ti dívá do očí a připojí výraz, který mluví za vše... to vyděsí.

9 Radka Radka | E-mail | Web | 1. listopadu 2014 v 13:30 | Reagovat

[5]: Musím souhlasit, muže s dobrou průpravou v dětství, ženy v dospělosti netlučou. Tento spíš zopakoval vzorec chování rodičů a vzal si stejně ráznou ženu jakou je jeho matka.

10 Radka Radka | E-mail | Web | 1. listopadu 2014 v 13:32 | Reagovat

[6]: Mně orchideje nešly, dokud jsem jim věnovala hodně péče a dávala je dál od okna. Dnes je sotva zaleju a když jsou na okně nebo v jeho blízkosti (nezáleží na světové straně), kvetou jako zběsilé.
Ovšem s fialkami to zase neumím já :-(

11 Bev Bev | E-mail | Web | 4. listopadu 2014 v 6:53 | Reagovat

S orchidejemi velkou zkušenost nemám, ale četla jsem, že se může vytvořit nová rostlinka, která se pak dá oddělit a samostatně zasadit. A přesně tak ta tvoje vypadá, takže možná jo. :D
O chlapci a jeho matce po pravdě nevím, co si myslet. Ale určitě ho měla aspoň napomenout.

12 Radka Radka | E-mail | Web | 9. listopadu 2014 v 23:56 | Reagovat

[11]: Zatím ten oplégr žije, tak budu doufat, že to nevzdá :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama