Založit oheň v dešti

30. listopadu 2014 v 19:55 | Radka |  Píseň v mé hlavě

Zkusili jste to někdy? Založit plamen za nepříznivého počasí a snažit se jej udržet, i když kolem létají hromy a blesky? Mám na mysli ten druh ohně, který drží duši při životě a nedovolí ji propadnout se do hlubin temnoty, z níž je návrat velmi, velmi těžký.


Poslední dny už mohu směle nazvat přežíváním. Připadám si jako robot a co je špatné - každá negace v mém okolí jako by mě utvrzovala v tom, že jinak to nejde. Musím jen vydržet. A když se to povede, bude příští rok lépe.
Až příští rok? chce se se mi křičet. Ano, někdy v únoru by se to mohlo usadit.

Moje mysl je však nastavena poněkud zvláštním způsobem. Pokaždé, když se blíží katastrofa, zapne se výstražné zařízení. Nejlépe to funguje s písněmi. Usadí se v hlavě a zní stále dokola. Zkoušeli jste vypnout hudbu v hlavě? Vážně to nejde.
A tak se poslední tři dny budím s písní Adele - Set Fire on the Rain (Zapálit oheň v dešti). Ozývá se i během dne, když se objeví mírný propad k pesimismu. Jako výstraha, že není čas otálet, neboť oheň nejspíš vyhasl.

Po mnoha zkušenostech vím, že důležité je uvědomění. Nemusíte se hned do všeho vrhat po hlavě, ale musíte si uvědomit, co je špatně. Poté zvažovat, která cesta ven je ta nejsprávnější. Zvažovala jsem, ale dnes při vaření se mi zatoulaly myšlenky na práci tak intenzivně, až jsem si přivodila mírný úraz. V zamyšlení jsem vytahovala kousek strouhanky z rozpálené pánve a nenapadlo mě nic lepšího, než si ji strčit do pusy. Puchýře od vidličky jsou nepříjemné, ale uklidnit dceru po pohledu do mých úst bylo daleko složitější. Ale mám ponaučení - i u vaření se má myslet, nejen přemýšlet. A že když je víkend, práce musí z hlavy ven!

Včera jsem v rádiu zaslechla píseň Team od Lorde a nebylo divu, že se mi v hlavě usadila, ačkoli jsem neznala text. Jen jsem si říkala, že bude asi trochu o mně, protože týmový hráč jsem.
Dnes jsem si dohledala překlad textu a zde je refrén:

Žijeme ve městech, která nikdy neuvidíš na obrazovce
Ne moc hezcí, ale zato víme, jak být volní
Žijeme v troskách paláce v mých snech
A ty víš, že patříme do týmu toho druhého

Tak si připadám. Obyčejná žena s obrovskou potřebou být svobodná, která se nechce vzdát svých snů. Dnes už vím, že za téměř žádnou cenu.

Dvě písně - dvě připomenutí: že život se má žít, nejen přežívat a že ve dvou (a více) se to lépe táhne.
Jeden za všechny, všichni za jednoho.
Aneb jak by řekla dcera: Jeden za všechny, všichni za nás!


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 30. listopadu 2014 v 22:40 | Reagovat

Život že se má žít, ne přežívat? Zatraceně nepříjemné si to doopravdy připustit.

2 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 6:48 | Reagovat

Sloboda veli. (Vsak bol general,nie?) Za "Befehlsverweigerung" - odopieranie rozkazu? - nasleduje trest. Tak poslusne prosim!

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 19:02 | Reagovat

Přežíváš?
Myslím že ne, tohle přeci není přežívání... :-( Ten únor, je zvláštní vědět, co člověka čeká... :-)

4 andorea andorea | 2. prosince 2014 v 18:25 | Reagovat

Zapnutí výstražného zařízení znám. Bohužel si to, že výstražné zařízení přímo řvalo, uvědomím až dodatečně... :-?

5 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 5. prosince 2014 v 9:07 | Reagovat

Což o to, výstražné zařízení funguje, jen to vždycky prošvihnu a průšvih se stejně dostaví. Jediná útěcha je, že špatné dny po čase vystřídají i ty dobré :-)

6 Meduňka Meduňka | Web | 5. prosince 2014 v 17:38 | Reagovat

Narozdíl od ohně třeba v kamnech (na což jsem úplně levá a furt se mi to zháší) :-D si myslím, že vykřesat plamínek optimismu v kdejakým marastu se mi zatím docela daří. A bude to asi tím, že si spoustu věcí nepřipouštím a výstražné zařízení mi nefunguje. :-)

7 Lydie Lydie | 6. prosince 2014 v 10:55 | Reagovat

Po přečtení nadpisu se mi vybavilo v hlavě, jak moc jsme rozdělávali ohně venku při pastvě dobytka i při práci na poli.Ani jsme nikdy nezapálili les,či úrodu....Asi ty plaménky ze šťastného dětství mám stále v sobě a hýřím optimismem a v každé situaci hledám to lepší. :-)

8 Radka Radka | E-mail | Web | 6. prosince 2014 v 21:58 | Reagovat

Děkuji za milé komentáře, které čtu poctivě, jen nestíhám průběžně odpovídat, za což se moc omlouvám.

9 Bev Bev | E-mail | Web | 10. prosince 2014 v 10:45 | Reagovat

Každý den se pokouším zažehnout oheň, někdy i navzdory dešti. Ne vždy se podaří, ale hlavní je ta jiskra, která v nás přetrvává. Pro mne s nemalým přičiněním Tvých pocitových, kouzelných článků. :-)

10 Radka Radka | E-mail | Web | 15. prosince 2014 v 23:11 | Reagovat

[9]: Ano, ta jiskra je důležitá. Velmi důležitá.
Moc děkuji :-)

11 pavel pavel | Web | 16. prosince 2014 v 3:42 | Reagovat

To záleží jen a jen na nás samotných. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama