Povánoční postřehy

27. prosince 2014 v 22:14 | Radka |  Co život dal
Předvánoční šílenství šlo zcela mimo mě. Prožívala jsem šílenství pracovní a byla ráda, že neskončilo kolapsem mého stárnoucího těla. Vrcholem štědrovečerního snažení byla večeře a dárek pro dceru. Na víc mi nezbyly síly. Žádný stromek, žádné cukroví. Ale někde jsem četla (autor promine mou zapomětlivost), že když už nemáte nazdobeno a uklizeno, mělo by to alespoň vonět.


Nemaje zeleného porostu, jež by domácnost provoněl, sáhla jsem v onen slavnostní den po aromalampě s vůní Vánoc na přilákání Ježíška. Při chystání večeře mi velice brzy došlo, že to nebyl dobrý nápad. Poté, co houbová polévka nebyla cítit po houbách a vánoční šimrání v nose už se nedalo snést (stejně jako zesilující vřískot ptáků), změnila voňavá lampa své místo. Z police v jídelně putovala do koupleny.

Stůl jsme si s dcerou prostřely skromně a přidaly talíř navíc. Pro mou maminku. Poslední léta jsme večeřely v této sestavě a nechtěly jsme to měnit. U jídla jsme vzpomínaly, smály se, ale chvílemi nás až mrazilo. To když jsme "v hlavě slyšely" stejné odpovědi na vyřčené otázky. Jako od maminky.

Magický večer pokračoval dárky. Dcera sice počítala s tím, že jsem "nic nestihla", ale já trošku mlžila. Na nový foťák se těšila už dva roky, nemohla jsem ji proto zklamat. Sice žádný zázrak, ale potěšil. Ani si ho nestačila pořádně osahat, když zavolal otec, že stojí před domem.
Vrátila se za doprovodu cinkání lahví, což znamenalo jediné - zase jsme dostaly víno. Jako každý rok. Skvělý dárek pro abstinetky, které z něj maximálně vaří.

Zalehla jsem k televizi a zjistila, že mě nebaví pohádky ani romantika. Chtěla jsem jen spát. S malými přestávkymi jsem pospávala tři dny a tři noci. Za tu dobu jsem se podívala na jedinou pohádku: Anděl Páně. Mám ji sice na DVD, ale nikdy jsem ji neviděla. Jenže znáte to - nic není náhoda a tak jsem ji shlédla v pravou chvíli. Abych si uvědomila známou pravdu: Když vám jde o dobro druhých, stojí při vás všichni svatí.

Abych ulevila svému svědomí, upekla jsem na druhý svátek vanilkové rohlíčky. Honila mě mlsná a chyběla vůně vanilky. Ovšem zapomněla jsem při obalování na pravidlo bezlepkových výtvorů: pozor křehké! A tak by si na mém výsledku více smlsli matematici či archeologové, protože místo rohlíčků to byly samé zlomky a úlomky. Chuti to naštěstí neubralo, což mi dnes dokázal i nejmladší z agapornisů, který se do jednoho zlomku pustil. Lichotilo mi to, ale nebyla jsem si jistá, zda papoušíci cukr smějí. V tom spoléhám na moudrost přírody, že zvíře pozná, co mu dělá dobře.

Dnes jsem konečně opustila bezpečí domova a vydala se na malý nákup. Taky za kamarádkou, kde došlo na rekapitulaci posledních dní.
"Co dostala Adél od Ježíška?" zeptala se.
"Mobil, táta se praštil přes kapsu a asi i přes hlavu."
"Jéé, to mmusela mít radost."
To měla. Pištěla jako šílená, když krabičku, co našla v igelitce s vínem, rozbalila. Ale vím moc dobře, že radost by jí udělala i kniha za pár stovek, která by byla z jejího seznamu. Zkrátka cokoli, s čím by si otec dal práci a pokusil se trefit jí do vkusu.

Doma jsem dceři udělala přednášku o obalech na mobil, které měli v obchodě (ty dnešní placky nejde hodit do kabelky jen tak) a povzdechla si, že člověk sice dostane dárek, ale ten pak vyžaduje další investice: paměťovou kartu, obal a kdoví co ještě. A přitom jsme došly k závěru, že poslední "normální" dárek od otce, ze kterého měla radost, dostala před pěti lety. Tehdy byli nakupovat spolu a ona si mohla vybrat. Řetízek z bílého zlata se srdíčkem.
"Když vydržíš pět let, možná zase něco zajímavého dostaneš," utahovala jsem si z ní.
"Ale před deseti lety to nebylo nic extra. Ani jindy. Lyže, brašna na kolo, koš na basket, ..."
"Jo, není dobré se ohlížet, člověk má hledět dopředu. Počkej a uvidíš!"

Rekapitulovala jsem pak ještě o samotě a uvědomila si, že letošní Vánoce byly v mnohém výjimečné. Nebylo to výzdobou ani množstvím dárků. Šlo o splněná přání. O věci, které jsme si s dcerou dlouho přály a buď je nemohly sehnat nebo na ně nebyly peníze. O situace, které nastaly a nám přinesly radost.
Zkrátka - kouzelné Vánoce
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 0:22 | Reagovat

Já jsem to vyřešila po svém- muž měl hlavní dárek nový satelit (byl v akci) s balíčkem programů, já barvy do tiskárny-oba pak hole Walmax na delší pochůzky. Muž  měkkou deku s polštářem červenobílou, já to mám  celé ve smetanově bílé, od rodin synů : kniha, pražská šunka, sada paštik, pití různé, sklenici ořechů již vylouskaných, sklenici hub, sklenici karamelůů- vše s deklíky, takže pak můžeme použít na něco jiného. Čaje, kávu. Myslím, že toho bylo až moc. To jsme si říkali, že se dárky moc dávat nebudou. Rozhodně ne tisícové. No, já jsem to také nedodržela, ale myslím, že vše bylo přijato dobře. Kniha tam také byla, kosmetika, bižuterie, cukrovinky-bonboniery-čokoláda, medvídky, pití k svátku a penízky studujícím. Modely motocyklů vnukovi.I kočičky dostaly mlsky, prolézačku. Ale hlavně - byli jsme spolu. :-)

2 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 3:36 | Reagovat

Podobnú nevianočnú náladu som zažíval tento rok aj ja. Jediná pevná myšlienka bola - fuj! - aby som to mal už za sebou.
Prvý raz žiadny strom, len takú malú spomienku na strom, nechcel som sa ani rýpať s dárkami. Ale nakoniec boli aj dárky, bolo všetko vlastne ako vždy, ale tá nálada neprišla. Ale ono to už aj prešlo...Budú to však "pamätné Vianoce", pretože boli síce ako vždy, ale boli úplne jedinečné a iné než doteraz. (Len na ten dvanásty prázdny tanier sme úplne zabudli, radi, že sme sa ako fotbalová jedenástka vôbec nacpali k stolu...)

3 Katka Katka | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 7:06 | Reagovat

Radko, mně přišly letošní vánoce taky divné. Nebýt toho, že holky (velký 19,29,31) se na ně těšily stejně jako dřív a připravě domu a jeho okolí věnovaly tolik pozornosti, neměli jsme ani stromeček. Prostě já tu náladu neměla a nevím ani, proč. Nebo možná vím, ale nechci se v tom pitvat. A tím pádem se potvrdilo, že když něco neděleáš s radostí, nedaří se. Cukroví jsem poctivě napéct chtěla a taky napekla, ale jaké? Vánočka mě potrápila nadvakrát a stejně byla pokažená....Chlapi onemocněli a tak se neuskutečnily plánované zábavy (společné hraní ping-pongu). Alespoň že jsme byli každý den na procházce se psy - ti na tom vydělali. A mně se nejvíc líbil včerejší den, kdy jsme nejprve s E a pak se dvěma chlapy opravovali koňské ohrady. Byl mráz, trochu sněhu a já si uvědomovala, jak pěkná je společná práce a jak jsou ty děti šikovné, i když se tak často netváří ;-)
Veškerá pohoda nebo nepohoda je v nás. Jak se my dovedeme naladit nebo srovnat. V tom nám nikdo nepomůže. Tak ať to v tom novém roce sami se sebou umíme :-)

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 12:07 | Reagovat

Tak to já s nedokážu představit stresy kolem Vánoc... Protože mám taky volno ve škole, tak všechno stíhám :D

Ale nakonec to bylo krásné :) Taky jsem měla radost, když jsem darovala a když jsem dostala :)

5 Radka Radka | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 12:35 | Reagovat

[1]: Nakonec jste měli bohaté Vánoce :-)
Na dárky i pocity, a tak by to mělo být. Není třeba utratit hodně peněz, ale udělat radost :-)

6 Radka Radka | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 12:40 | Reagovat

[2]: Měla jsem jedinou myšlenku: odpočinout si a neonemocnět. Mám to tak - jedu dlouho na plný plyn a když se zastavím, smlsne si na mě nemoc (a myslím, že nejsem jediná). Zatím se mi daří tělo ukecávat, možná proto, že zítra už musím zase do práce.
Ale ta podivná nálada musela být ve vzduchu, protože jak to čtu a poslouchám kolem sebe - jen málo lidem se podařilo být v pohodě a vše si vychutnat.
Ovšem jedenáct lidí u stolu je krásný počet, v tak velkém kruhu rodinném jsem ještě nikdy nezasedala ;-)

7 Radka Radka | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 12:44 | Reagovat

[3]: Mladí mají víc elánu a je to dobře. Jenže muselo to být ve vzduchu, protože ta nechuť vládla široko daleko.
Prožívala jsem Vánoce jako dny odpočinku a podařilo se. Kdybych měla kolem sebe víc lidí, asi bychom i něco podnikali, ale nemám zatím sílu za rodinou těch sto kiláků jezdit. Nicméně má to být i o soudržnosti a jestli vládne u her, práce nebo jen společných hovorů po telefonu, všechno se počítá. Důležitý je zkrátka ten pocit :-)

8 Radka Radka | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 12:46 | Reagovat

[4]: Je dobře, že vy mladí máte ještě hodně elánu a umíte nás "nakazit". Kde bychom bez vás byli? ;-)

9 Ježurka Ježurka | Web | 28. prosince 2014 v 14:58 | Reagovat

Důležité je, jak jste se s dcerou na ty vaše Vánoce cítily, ale jestli jsem to četla správně, tak určitě dobře i tak. Odpočinek je také moc důležitý a ty sis ho také užila, tak proč ne kouzelné Vánoce? :-?

10 Intuice Intuice | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 18:39 | Reagovat

[6]: To znám, postresový úpadek do nemoci. Nejlepší je se těm stresům preventivně vyhnout. Taky znám, když toho mám moc, že bych stále jen spala.

11 DK DK | Web | 30. prosince 2014 v 20:36 | Reagovat

Někdy se člověk musí s úsměvem poznést na to, že ne všechno bude vždy ideální. Ty to umíš a to se mi líbí. Nehledě na "trefné dárky" jako je víno a mobil. Mám v mnohém stejný pocit, letošní vánoce byly kouzelné... My zas místo stromku zdobili bonsai. :D

12 Van Vendy Van Vendy | Web | 31. prosince 2014 v 16:25 | Reagovat

Někdy se to prostě stihnout nedá a tys měla tak šílené předvánoční období, že tě obdivuji, žes to vůbec dala.
Však tři dny spánku o něčem svědčí!
Pohádka Anděl páně je opravdu kouzelná, dovede naladit.
A ač bez stromku, přece jen šlo o to, být spolu a něčím se obdarovat. Myslím,že dárky byly prima - a ten mobil pro dceru, určitě se hodí. Je fakt, že potřebuje ještě pár investicí, obal, simka, ale udělá jí dobré služby.
Víno? No, jestli ne do sklenic na vypití, tak třeba na svařák, nebo do vaření. A koneckonců, vinné cukroví se také dělá!
K bezlepkovým - jo to znám, letos jsem si dělala várku bezlepkového (jen pro sebe) a už jsem tam preventivně dala o dva žloutky víc než je doporučeno. Něco jsem vyválela na klasická lepená kolečka (jen silnější) a zbytek z odřezků jsem znovu promačkala a natlačila do formiček, pak jen obalila v cukru. Ty formičkový se mi nerozbily, a vykrajovaná kolečka taky ne (i když byla silnější, pravda...)
Raduško, do nového roku všeho lepšího, méně starostí a více radostí. :-)

13 Radka Radka | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 17:40 | Reagovat

[9]: Letos to bylo jiné, ale užily jsme si to. Kdo ví, co bude za rok, třeba to bude tradičnější :-)

14 Radka Radka | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 17:40 | Reagovat

[10]: Jo, už se o mě pokouší rýma, ale já se nedám! ;-)

15 Radka Radka | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 17:42 | Reagovat

[11]: Děkuji, snažím se povznášet, jen si musím dát pozor, abych časem nelítala jako holubice :D
Věřím, že pro Tebe byly kouzelné a doufám, že to kouzlo bude postupně ještě nabírat na intenzitě :-)

16 Radka Radka | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 17:45 | Reagovat

[12]: No, mohla jsem stihnout víc, ale proč? Tohle nám ke štěstí stačilo.
Víno je skvělý dárek, některé kusy si nechám do archivu a zbytek rozdám. Čeká mě kolaudace u kamarádky a návštěva rodiny, takže aspoň ušetřím a jim přijde vhod.
Loni se mi cukroví povedlo, ale letos jsem změnila mouku a to jsem evidentně neměla dělat. Nevadí, i ponaučení je důležité :-)
Děkuji Vendy za přání, i Tobě jen to nejlepší do nového roku, štěstí zdraví a hojnost všeho dobrého :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama