S.O.S. v hlavě

19. prosince 2014 v 23:53 | Radka |  Píseň v mé hlavě
Mé pracovní nasazení posledních dní bylo úporné. S blížícím se koncem roku nesmělo polevit, ba naopak. Nedodělané práce ještě hodně a přidal se tlak na psychiku. "Tohle nemá cenu, není šance to zvládnout," zněla slova mnohých. Ale když nadřízení rozhodnou a vy jste malý pán, děláte co umíte.


A tak jsme pracovali přesčas, řešili jeden problém za druhým a měli radost, když se položky v seznamu podařilo zaškrtnout coby splněné. Přicházely i okamžiky, kdy člověku bylo smutno z těch, kteří místo aby své kolegy podrželi, čekali na jejich chybu. V tu chvíli málokdo nepropadne beznaději a smutku. Mně na pomoc přispěchala píseň Kylie Minogue - Into the Blue. Přeloženo znamená: Do modré.
Ano, poslení dny chodím celá v modré, od kalhot, svetru, přes kabát až po boty. Mám ji ráda a cítím se v ní dobře, bezpečně. Ale jak mi dcera vysvětlila, Angličané toto spojení používají, když se cítí mizerně, když jsou smutní.

Opravdu? Ta píseň mi přišla velmi svižná a po přečtení textu mi dodala sílu její slova:
Ale já jsem stále tady a držím se tak pevně
Kvůli všemu, co jsem tu nechala
Nezajímá mě jestli je svět můj
Protože tohle je všechno co vím
Když jsem zády ke zdi
Nepotřebuji nikoho, kdo mě zachrání

Jenže tlak nepolevoval a já se cítila být v pasti, ze které nebylo úniku. Co s tím? Kudy se vydat, abych našla správnou cestu? Na pomoc přišla píseň z filmu Footloose: tanec zakázán, který jsem shlédla v Tv před pár dny v otupělosti a neměla sílu to vypnout. Závěrečná píseň se mi tak vryla do paměti, že jsem ji ještě ten večer hledala na netu. Název filmu v českém jazyce zní: Osvobodit se.

Co se lehce řekne, nemusí jít lehce vykonat. Navíc, když má člověk málo síly, protože všechnu musí věnovat práci.
Losing My Religion. Ztratit víru. Když tato píseň od R.E.M. zazněla v mé hlavě, řekla jsem si, že to přece nemůžu vzdát. Věnovala jsem všemu tolik času a námahy! Ovšem, kde najít sílu, která člověka opět postaví na nohy a pomůže mu jít se vztyčenou hlavou dál?

Určitou naději mi dala píseň Chandelier, ve které má Sia tak úžasný hlas (díky Bev, že jsi mě na ni upozornila, je vážně skvělá). Dává mi pocit, že může být lépe. Že stačí věřit a čekat, že se to podaří.
A tak jsem doufala a nadále všechnu energii věnovala práci. Jen do okamžiku, kdy vládu v mé hlavě převzala Indila s písní S.O.S. Dva dny, stále dokola. Když jsem ve středu zaspala, protože jsem zapomněla nastavit budíka, měla jsem jasno. Mé tělo volalo o pomoc. Ve čtvrtek už nebyl ani mozek schopen podávat obvyklé výkony. A v hlavě stále Indila se svým S.O.S. v dokonalé francouzštině.

Na pátek jsem si nahlásila dovolenou. Už jen pocit, že nebudu muset ráno vstávat, mě posílil. Navíc jsem si na tři dny zakázala myslet na práci (ale to se mi moc nepovedlo).
Vstala jsem až před desátou a rozhlížela se po bytě, co vše jsem kvůli práci zanedbala. Úklid, pečení i dárky.
Do města jsem vyrazila po poledni a během dvou hodin pořídila dárky dceři. Taky něco sobě pro radost ve zdravé výživě. I když větší radost mi přinesl rozhovor s majitelkou obchodu i další zákaznicí, se kterými jsem se mohla podělit o zkušenosti se zásaditou směsí a poradit jim, kde ji levně seženou.

Domů jsem se vrátila hodně unavená, ale když se mi v hlavě rozezněla píseň We are young od Fun., věděla jsem, že jsem na správné cestě.
Teď už vím, že nejsem všechno, co máš.
A myslím, že já
já jenom uvažoval,
možná bychom mohli najít způsoby, jak se rozejít

Už nějakou dobu hledám způsoby, jak se nenechat v práci zneužívat. Odejít jinam a nechat to vše za sebou. Práci, kterou mám ráda, ale v níž si moje výsledky přivlastňují jiní. Když se ozvu, dočkám se určitého ocenění, ale také podrazu od člověka, který mi klidně do očí říká, že by mě nikdy nepodrazil.

Možná je opravdu ten správný čas najít způsob, jak se rozejít. Ještě nemám jasnou představu, ale život je plný překvapení. Nikdy nevíme, koho nebo co nám pošle do cesty. A když věříte jako já, že si svou budoucnost můžete naprogramovat (tedy vytvořit), neměl by vás výsledek zklamat.

Přeji všem klidný víkend a nepřehlédnutelná znamení, která nás nasměrují na správnou cestu
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. prosince 2014 v 0:17 | Reagovat

Radko, pokud máš kam, najdi si něco jiného.  Kolegové v práci případně jiné vlivy, které ti práci znechucují, nejsou dobré. Jinak nebudeš dobře spát, budeš stále rozčilená, roztěkaná, otrávená. U mne něco prostě cvaklo a přestože jsem určitou práci zvládala, prostě jsem nemohla zůstat a téměř ze dne na den jsem odešla. I když mne přemlouvali, abych zůstala. To jsem udělala čtyřikrát za život, než jsem našla zaměstnání, které mne uspokojovalo a byla jsem svou vlastní paní. Nemohu říci, že se s lidmi nesnáším, spíš když se setkám s podrazem, vyříkám si to s dotyčným, ale raději jdu. Zdá se to zbaběleé, ale moje zdraví- myslím si -  bylo důležitější pro děti, pro rodinu.

2 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 20. prosince 2014 v 2:16 | Reagovat

Drzim palce  ale poradit momentalne neviem. Len prianie, aby Ti vsetko dobre dopadlo...

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 20. prosince 2014 v 8:18 | Reagovat

Taky mám svou zkušenost s prací, která sice přinášela uspokojení, ale zároveň byla permanentním stresem. Má to své výhody, ale nejde to dělat donekonečna. Dnes jsem rád, že jsem situaci změnil.

4 eva0134 eva0134 | E-mail | 20. prosince 2014 v 9:10 | Reagovat

Moc držím palce, nemá cenu se trápit pro bl...t druhých.
Můžu poprosit o informace k zásadité směsi? Díky předem

5 dáša dáša | E-mail | Web | 20. prosince 2014 v 13:55 | Reagovat

Milá Radu, tomuto se říká syndrom vyhoření nebo střední deprese z přepracování, zneužívání Tebe nadřízenými a nekomunikace a podrazy spolupracovníků. V takovém prostředí se nedá pracovat. Zažila jsem to v posledním zaměstnání a dohnalo mě to na dno. Teď jsem samostatná a spokojená.
Když jsem dřív měnila zaměstnání, protože mi bylo jasné, že už mi to nestačí, tak jsem si říkala : "najde se pro mě ta správná cesta k zajímavému zaměstnání" a věříš, že vždy to bylo vyřízeno nějakým náhodným podnětem do týdne ? :-) Zdraví je pro každého člověka to nejdůležitější. Každý má právo na odpočinek, na těšení se do práce a radost ze života. Kolektiv v práci a empatiční vedoucí pracovníků dělají ve firmě zázraky a spokojenost a dobré vztahy navzájem.Důležitá je možnost spolehnout na kolegy a navzájem si pomáhat a důvěra mezi všemi, ne závist, pomluvy a znehodnocování práce
jiných a využívání práce lidí pro svůj prospěch.
Vím, je to těžká cesta a člověku lítají v mozku všelijaké myšlenky, které
Ti způsobují úzkost a strach. Teď o Vánocích to všechno hoď za hlavu, požádej o vedení a ochranu a pomoc. Uklidni se. Možná potkáš někoho, který Ti dá tip nebo uvidíš někde, že někdo hledá zaměstnance na práci, která by Tě bavila. A dej na intuici a na dojem a pocit z práce a z vedoucích i zaměstnanců.Buď klidná v duši.
Přeji Ti, aby ta správná nabídka na Tebe spadla jako blesk z nebe :-)
Přeji Ti hodně štěstí, radosti a pohody
v poslední adventní dny a Slunce v duši :-)  :-)  :-)

6 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 20. prosince 2014 v 14:02 | Reagovat

Krásný poslední adventní víkend.

7 Ajka Ajka | Web | 20. prosince 2014 v 14:58 | Reagovat

Pěkný víkend i Tobě :-)

8 Van Vendy Van Vendy | Web | 20. prosince 2014 v 17:30 | Reagovat

Raduško, jak jsem to četla, bylo mí čím dál víc ouzko. Víc a víc práce, víc a víc odpovědnosti a pořád víc. Vím, jak jsi byla unavená a nebralo to konce?
Dobřes udělala, že sis vzala dovolenou. A zřejmě dobře uděláš, když se s touhle prací rozloučíš. Všechno jako by k tomu směřovalo - totální kolaps a znechucení. Vyhoření. Tohle nemáš zapotřebí před vánoci, a vlastně vůbec...
Možná ti přijde do cesty někdo, kdo ti dá dobrý tip a najdeš si práci, ve které se budeš cítit normálně a ne pod věčným tlakem. Jestli vedení zkouší, co pracovníci vydrží, tak by měli brzy zjistit, kdy jim takový pracovník řekne - dost.
Pěkné vánoce, Raduško, odpočni si a mysli na sebe a ty nejbližší. Modrá je dobrá!
(Líbil se mi ten výběr písniček, někdy opravdu přichází jak na zavolanou...)

9 eva eva | Web | 21. prosince 2014 v 12:08 | Reagovat

Všechno jsi napsala po pravdě tak to v životě je já z toho mám vždy stres a každý rok říkám že vše změním Přeji ti krásné svátky i celé rodině Měj se :-)  :-)

10 Radka Radka | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 21:00 | Reagovat

[1]: Mám to stejně, Růženko. Kdeco překousnu, ale podrazy jen tak přejít nemůžu. Takže čas nazrál pro změnu.

11 Radka Radka | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 21:02 | Reagovat

[2]: Děkuji, věřím, že to nějak dopadne, když ne dobře, tak špatně určitě ;-)
A když špatně už bylo, tak to bude určitě dobré :-)

12 Radka Radka | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 21:05 | Reagovat

[3]: Když přijde změna, adaptuji se rychle, ale trvá mi dlouho, než ten krok udělám. Obávám se, že teď ho udělat budu muset. Už je totiž "kdo s koho".

13 Radka Radka | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 21:08 | Reagovat

[4]: Děkuji, je to tak - život je krátký a má se žít.
O zásadité směsi chystám článek včetně zkušeností s odkyselením i jinými přípravky, nejpozději zítra bude.

14 Radka Radka | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 21:11 | Reagovat

[5]: Dáši, moc děkuji za Tvá slova. Snažím se vnímat znamení, která by mě navedla na správnou cestu, ale vyčerpání je tak veliké, že možná přehlížím. Nicméně věřím, že to vyhrocení situace není náhoda a něco se změnit musí. Už jsem se rozhodla, že hned v lednu to budu radikálně řešit, zatím si chci ponechat klid přes Vánoce.
I Tobě hodně štěstí, zdraví a pohody :-)

15 Radka Radka | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 21:12 | Reagovat

[6]: Děkuji, i Tobě příjemné sváteční dny :-)

16 Radka Radka | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 21:13 | Reagovat

[7]: Víkend se povedl, takže moc děkuji :-) Krásné dny i Tobě :-)

17 Radka Radka | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 21:15 | Reagovat

[8]: Když člověk padne na dno, má to výhodu - můžeš se pořádně odrazit ode dna. Tak snad to platí i pro mě a brzy se nadechnu nad hladinou :-)
Děkuji a příjemné sváteční dny i Tobě.
Pokud jde o hudbu - ráda bych poznala toho "dýdžeje", co mi ji pouští v hlavě :D

18 Radka Radka | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 21:17 | Reagovat

[9]: Také jsem řešení odkládala, ale dál už to nejde. Teď už musím.
Děkuji za přání, příjemné svátky i Tobě a Tvým blízkým přeji :-)

19 dáša dáša | E-mail | Web | 22. prosince 2014 v 14:57 | Reagovat

[14]:Radu, musíš být klidná a na nic netlačit a znamení se objeví nenadále v pravý čas pro tebe :-)
Znamení nebo hledání správné cesty nelze popostrčit. Takže KLÍD :-)  :-)  :-)
Měj se moc prima :-)  :-)  :-)

20 Dáša Dáša | 22. prosince 2014 v 15:08 | Reagovat

Ještě přidávám.
Radunko, nedělej žádná zásadní rozhodnutí v tomto rozpoložení.
Musíš se opravdu přivést do klidu a vyrovnání.
Já si vždycky řeknu, že jsem vlastně šťastná, že se vůbec ráno probudím, myslím na své nejmilejší a říkám si, že když se nedějí závažné a katastrofické změny, je všechno v pořádku. Pa :-)

21 pavel pavel | Web | 22. prosince 2014 v 18:37 | Reagovat

Modrá je barava naděje, ale doporučuje se na svatební šaty. :-)

22 Radka Radka | E-mail | Web | 23. prosince 2014 v 11:18 | Reagovat

[20]: Dáši, moc děkuji. Poslední události mi, Bohužel, vzaly trochu vítr z plachet (nechci podrazit ty, kteří mě ještě pár měsíců budou nutně potřebovat), ale mantinely nastavit musím.
Máš pravdu, chce to klid a nedělat ukvapená rozhodnutí.
Přeji Ti příjemné svátky :-)

23 dáša dáša | 23. prosince 2014 v 11:43 | Reagovat

[22]:Mysli sama na sebe! Neuhýbej!
Kdo z nich Ti pomohl?

Radu, přeji Ti klidné a radostné prožití
nejkrásnějších dnů v roce :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama