Skutečné příběhy převtělování

27. února 2015 v 13:13 | Radka |  Knihy co zaujaly
Jsou knihy, které vás zaujmou od prvního okamžiku a vy je musíte mít. Hltáte každé slovo a bojíte se konce knihy, kdy skončí vaše společné chvíle. Pak jsou díla, které vám někdo doporučí, ale vám se do nich nechce. Přesto se pokušíte začíst a při každém otočení listu si nadáváte, že bylo chybou dát slib, že to přečtete.

Kniha Ivany Nádvorníkové a PhDr. Milady Nowakové byla tím druhým případem. Avšak jen do určité chvíle. Než skončila část novinářky Ivany a začalo povídání psycholožky Milly, jak ji Ivana Nádvorníková v knize oslovuje.



V tu dobu jsem měla přečteny knihy psychiatra Briana L. Weisse o léčení psychiky pomocí návratů do minulých životů (o jedné z nich jsem psala). Poměrně zmlsaná stylem jeho vyprávění a celkovým formátem knih jsem měla problém s vyprávěním českých autorek. Co však chybělo ve vyprávění amerického psychiatra, na to mi poskytla odpovědi ve své knize především lékařka Milly (po přečtení knihy mi byla natolik blízká, že jsem si dovolila převzít toto oslovení).

Anotace: neexistuje. Jen krátká charakteristika, kterou jsem si vypůjčila zde:
Skutečné příběhy z minulých životů a pojednání o regresní terapii. Kniha, která v sobě spojuje jednak konkrétní popis procesu vracení se k minulým životům a také velmi čtivou formou líčí příběhy lidí, kteří se nebáli...

Kniha začíná (hned po úvodu) vyprávěním Ivany Nádvorníkové o svých vlastních regresích a účincích, jak je postupně sledovala. Popisuje příběhy vlastní a také zážitky ze seminářů PhDr. Milady Nowakové, které navštěvovala, aby o nich mohla informovat další.

Druhá část obsahuje vyprávění lékařky Milly, která ji nazvala Zábavná teorie. Formou otázek a odpovědí podrobně vysvětluje, k čemu je regrese dobrá, co nám může vyjevit, jaké šrámy si můžeme nést z minulosti. Ale také velice zajímavé povídání o duši. O naší nedílné součásti, bez které bychom to nebyli my. A často nejsme. To když ji od sebe odháníme, protože např. sami sebe příliš příkře soudíme. Popisuje také okamžiky, kdy se duše dostává do těla, kdy je to ještě plod a kdy už člověk. Velmi užitečné čtení pro každého, kdo často tápe.

Zajímavá je také část o zbloudilých duších, zásvětí a smrti. Pro mne byla velmi přínosná část o "přidružených" duších. Milly věřila, že tyto duše mohou způsobovat psychické potíže lidem, na které se připojí. Jen řekněte: odkud mohou pocházet hlasy v hlavě člověka, které slyší jen on? A jak se může stát, že člověk, který se chvíli jeví jako naprosto normální, může být za okamžik někým zcela jiným? Jménem, povahou, vzpomínkami?

Tato kniha však vykazuje několik zvláštností:
Když si ji budete chtít najít na netu, narazíte na dvě věci. Jednak je vyprodaná, takže buď shánět v antikvariátech nebo knihovnách. Za druhé - na mnoha místech jsou špatně uvedené autorky. Neumím si představit, jak tato chyba vznikla, vzhledem k připojenému fotu knihy, na které jsou jména skutečných autorek dobře čitelná.

Kniha neobsahuje anotaci, jen na zadní straně kus příběhu z jedné regrese. Nedokončený. Celý ho najdete v knize.

Po svém vzniku (v roce 1996) byla odložena a vydána až v r. 2003. Tehdy, v době psaní, se stala zvláštní věc: po sepsání kapitoly "Smrt" PhDr. Milada Nowaková zemřela. Kdysi jsem zaslechla, že nečekaně upadla do kómatu, ze kterého se již neprobrala, ale jde o neověřenou zprávu. Faktem zůstává, že než stačila udělat korekce, své fyzické tělo opustila.

Když jsem se snažila najít nějaké údaje o PhDr. Miladě Nowakové na netu, nenašla jsem nic. Jen psycholožku Miladu Novákovou, která (stejně jako autorka Milly) měla třicetileté zkušenosti se vými pacienty. Tato žena léčila v Motole a když si to vše spočtete, je jasné, že takto léčila již za totality. Za to má můj neskonalý obdiv, protože nevěřím, že by taková metoda byla oficiálně posvěcená.

A nakonec: něco jako recenzi jsem chtěla napsat už dávno. Ale pokaždé, když jsem chtěla usednout k počítači, mi do toho něco vlezlo. Pak jsem konečně usedla a začala psát. A začaly problémy. Článek se mi vymazal, tak jsem musela hledat v rozepsaných a dopisovat. Při hledání knihy na netu najednou chyběly odkazy, které ještě před pár dny existovaly. Během psaní jsem byla často až nesmyslně vyrušována.

Pro mě tato kniha odhaluje až příliš tajemna, které může být pro spoustu lidí užitečné. Stačí jen pozorně číst. Avšak může být také nebezpečná, protože pomocí rad můžete najít sami sebe, uzdravit se a na mnohé potíže nebudete potřebovat cizí pomoc, tedy ani lékaře.

V každém případě je to kniha, ke které se vracím. Koupila jsem si ji před pěti lety a poté uložila mezi přečtené. Před pár měsíci jsem cítila silnou potřebu vytáhnout ji a náhodně otevřít. Na té stránce začínal regresní příběh Řekyně Zely, která až za dlouho pochopila dobro, které jí přinesl sňatek z donucení se starším mužem.
O jeho přínosu pro mne zase příště.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bára Bára | E-mail | Web | 27. února 2015 v 19:13 | Reagovat

Úplně mi při čtení posledních odstavců běhal po zádech mráz...
Po knížce se určitě podívám v knihovně.
Děkuju za tip :-)

2 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 28. února 2015 v 7:50 | Reagovat

Môj proces prevtelovania ešte nie je ukončený, ale v pomalom progrese sa menim-prevtelujem na tela. Telátko budem zakrátko.

Vážne: %Clovek to musí brať s rezervou. Regresívne prípady sa príliš často podobajú, ako keby sa liečitelia dohodli.

3 andorea andorea | 1. března 2015 v 13:23 | Reagovat

Běhal mi mráz po zádech hlavně v té části, kde píšeš, že tě něco od psaní pořád vyrušovalo. O_O

4 Radka Radka | E-mail | Web | 1. března 2015 v 22:10 | Reagovat

[1]: Takže na tom něco bude... díky za názor, snad se Ti bude líbit :-)

5 Radka Radka | E-mail | Web | 1. března 2015 v 22:13 | Reagovat

[2]: Jenže tahle kniha vychází ze zkušeností psycholožky, co pracovala v Motole. Nicméně souhlasím, že některé příběhy zní podivně a váhám, co je pravda, co fantazie a kam až může sahat kolektivní vědomí. Ale pro mě je důležitý výsledek, tedy že to dotyčným pomohlo. A pokud neuškodilo, pak není důvod to zatracovat.

6 Radka Radka | E-mail | Web | 1. března 2015 v 22:16 | Reagovat

[3]: Děkuji za potvrzení, raději už knihu otevřu jen na "bezpečných" stranách ;-)

7 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 2. března 2015 v 0:37 | Reagovat

[5]: Dost vela a najprv s nadsenim som o tom citaval, az som to zacal povazovat za humbug, cim viac som sa o veci informoval, tak neviem. Ja som skor za "klasiku" ;-)

8 Bev Bev | Web | 10. března 2015 v 10:27 | Reagovat

Zaujalo mě to, ukládám si do paměti. Děkuji za tip. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama