Nic není jak má být

22. března 2015 v 17:30 | Radka |  Co život dal
aneb Přála bych si to jinak
Dlouho jsem se neukázala tady ani jinde na blogu. Mrzí mě to, ale volného času se mi nedostává. V práci úkoly ubývají pomalu a první duben, kdy musí být vše nachystáno, se kvapem blíží. Tím pádem musí vše ostatní stranou. Bohuže, blog není výjimkou.


Aby toho nebylo málo, s narůstajícím tlakem jsem rozšířila svůj slovník. Přibyly vulgarismy. To mě vůbec netěší, ale s hrůzou jsem si uvědomila, že zdaleka nejsem sama. Asi je to ve vzduchu, neboť včera na krátké návštěvě u babičky mi bylo svěřeno, že poslední dobou nějak nehezky nadává. "To já znám, sama si připadám sprostá jak kanál!"
Babičku to rozesmálo a mě utvrdilo, že když i ta decentní žena utrousí nespisovný výraz, musí se dít něco divného.

Nicméně dnešek se náramně negativně vyvedl, od rána jsem se motala po bytě jak zmatená, uklízela, doháněla resty a snažila se zbavit stresu (rozbitá konvička na čaj moc mrzí). Stále jsem rekapitulovala úkoly a tajně snila o návštěvě kadeřnice, na kterou opět nezbývá čas, ale hýčkat bych se nechala moc ráda. Snad až za měsíc, až se vše mírně usadí, pak si nějakou radost opravdu dopřeji.

Zatím se musím spokojit s péčí mé dcery a vlastním ujišťováním, že tohle už jsem zažila a vím, do čeho jdu (jo, jenže to mi bylo o patnáct let méně a šestnáct hodin v práci několik dní za sebou se dalo zvládnout).

Děkuji za vaši přízeň a doufám, že se zase brzy budu moci začíst do vašich článků a naladit se přitom na příjemnější vlnu. Vaše případné komentáře si přečtu na mailu, ale z důvodu nedostatku času nebudu zatím stíhat odpovídat.

Přeji vám příjemné jarní dny plné slunce



Takto zapadá u nás - to jsou mé malé okamžiky radosti
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. března 2015 v 17:50 | Reagovat

Skutečně pohádkové loučení sluníčka. Pěkně jsi to vyfotila. Doufám, že se vše srovná. Prostě zkus vynechat nepříliš potřebnou práci, odlož něco. Naěše bábi říkávala- Co můžeš udělat dnes neodkládej na zítra, ale teta nakonec řekla: práce není zajíc, neuteče. Ta domácí určitě. Jenom se musí jíst...

2 Katka Katka | E-mail | Web | 22. března 2015 v 19:48 | Reagovat

No vidíš, a já proč jsem tak sprostá...ani u nás nejdou věci tak, jak by měly. Jenomže já vůbec netuším kdy a hlavně jak to skončí u nás. :-?

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. března 2015 v 20:04 | Reagovat

Vzpomněl jsem si na povídku Zdeňka Svěráka O slušném taxikáři, který když odpovídal na otázku, jak je možné, že pořád mluví tak spisovně, odpovídal: "Ale to já si někdy i zakleji. Například řeknu hršvec, herdek. Nebo do Prkvančic..." :-). Tak ať úkoly postupně ubývají, ať je možné si taky dopřát chvíli radost z dokončené práce.

4 Amelie Amelie | Web | 22. března 2015 v 22:01 | Reagovat

Krásné jarní dny i tobě.

5 Bev Bev | Web | 27. března 2015 v 9:52 | Reagovat

Přeji hodně energie na dokončení všech úkolů a těším se na další články. Krásné dny, Radí, ať se všechno daří. :-)

6 Radka Radka | E-mail | Web | 28. března 2015 v 16:15 | Reagovat

Děkuji za vaše komentáře, za přání a lepší náladu, kterou mi přinesly :-)

7 Van Vendy Van Vendy | Web | 29. března 2015 v 15:56 | Reagovat

Raduško, tobě přeji také zlepšení nálady, a hlavně zlepšení stavu v práci, protože v tom nadměrném napětí žiješ už několik měsíců a potřebovala bys taky trochu zpomalit.
A že sprostě nadáváš?
Já se tuhle přistihla, že za každým druhým slovem to jenom drnčí. Kanál hadra. Naštěstí však jenom doma, tam mě slyší maximálně Samet nebo andulák, a ten je sám tak uřvanej, že by nemohl nic namítat. ;-)  :-D
Dny blbcové se občas naskýtají. O to víc si pak můžeme užít těch dnů příjemných.
A příjemné dny ti moc přeju! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama