Známé pravdy znovu objevené

26. dubna 2015 v 14:00 | Radka |  Co život dal
... a snad i pochopené

Může za to skleróza? Nedostatek času? Možná obojí, ale co naděláme, tohle nějak k dnešní době patří - moc nepřemýšlet a brát věci tak jak přicházejí.

Jenže pokud je člověk zvyklý alespoň občas přemýšlet a v genech má zakódováno "být tak trochu rebel", neumí vše přijímat jen tak. Musí vědět "proč" a případně si i to špatné zdůvodnit nebo zkrátka změnit co se dá. Od úplných maličkostí, které umí člověka otrávit stejně jako ty zásadní věci.


Dnes bych se ráda zmínila o pár maličkostech, které mě potkaly v poslední době (a které jsem stačila navzdory spěchu vnímat).

O lepku
Před pár dny mi kolegyně přinesla čerstvou meduňku ze zahrádky, abych prý klidněji spala. A když zahlédla na mém stole doma upečený bezlepkový chléb, který jsem si chystala ke svačině, starostlivě pronesla: "Raduško, neměla byste to s tou dietou přehánět. V televizi říkali, že když je v rodině člověk s alergií na lepek, tak se mu zbytek rodiny přizpůsobí, ale to není dobře."
Málem jsem vyletěla z kůže. Jednak mi bezlepkovou dietu doporučil můj lékař, neboť mé zažívací orgány jsou slabší než u "normálně zdravého člověka", ale hlavně mám svůj rozum a zkušenosti.
Že dnešní potraviny obsahují více lepku než kdysi, to je známo. Přestala se mlet celá zrna i s obalem (který obsahuje to vše zdravé), protože to zkracuje trvanlivost mouky a tak se zrna očišťují a obsah lepku dosahuje až 80% u pšenice. Více si můžete přečíst např. zde.
A že naši předkové obecně jedli méně pečiva, to je také známo. Chléb se konzumoval sice denně, ale jak jsem zmínila - s nižším obsahem lepku, sladké pečivo se na stole objevovalo snad jen o víkendech a svátcích. Dnes si na chuť dopřejeme oplatek, koláček, koblížek... to je lepku víc než je zdrávo.
Mám dny, kdy nestíhám péct bezlepkový chléb a jsem odkázaná na pečivo s lepkem. Následky poznám na svém těle brzy. Nejen, že je mi po jídle těžko, ale také přibírám na váze. Další důsledek - klouby. Jak se střeva "zalepí" lepkem, vše se v nich pohybuje déle a škodliviny pronikají do těla. V mém případě do kloubů. A když to nespláchnu větším množstvím vody, škodliviny se neodplaví a tuhnou mi klouby. Účinek lepku poznám i na vlasech. Dříve jsem lepek konzumovala a vlasy jsem si musela mýt každý třetí, max čtvrtý den, jelikož byly mastné. Bez lepku bych nemusela ani po týdnu (ale raději to udělám ).
Každý to máme nastavené jinak, každý jsme originál. A hlavně bychom měli poslouchat své tělo. Protože to, čím nás "krmí" v televizi, nemusí být vždy dobré pro každého z nás.

O cestování
Minulý týden jsme měli s kolegou zajímavou debatu o mladých lidech. Pochvaloval si, jak to bylo skvělé, že se dočkal revoluce a po ní mohl cestovat a užívat si, dokud se neusadil a nezaložil rodinu. Od té doby sice počítá každou korunu, ale má dům na hypotéku a děti nemusí sedět doma, ale mohou běhat po zahradě. Jen nechápe ty dnešní mladé, že více necestují, když můžou. To přece my (myslel nás, co jsme byli mladí za komunistů) nikam nemohli, tak proč si to neužijí?
"Protože na to nemají!" zvedla jsem na něj hlas.
"To nechápu, každý si přece může našetřit, dokud žije sám."
Jo, jenže on žil u rodičů, kteří ho živili a mohl si tak dovolit letět s kamarády do Thajska, Tunisu, Bulharska a nevím kam ještě. Navíc dostal díky protekci dobře placené místo, kde ani nic nedělal. Byl zkrátka chlap a to jsou přece živitelé rodin, tudíž musí vydělávat více než ženy.
Jenže já znám dost mladých, kteří jsou rádi, pokud z vydělaných peněz (když už mají štěstí a práci po škole seženou) uživí sebe, přidají rodičům na bydlení a něco málo odloží, aby měli na horší časy. Těch, co si ušetří na cestování, je opravdu málo a moc jim to přeji. Znám i takové, kteří získali skvěle placenou práci a také díky ní hodně cestují. Ale mnoho z nich skončilo ve třiceti se syndromem vyhoření a raději zvolili "obyčejnou" práci za méně peněz, avšak v okruhu svých blízkých.

O kávě
Jsou dny, kdy v hlavě cítím tu úžasnou vůni mleté kávy, ale přesto si ji nedám. Jako včera. To jsem proležela celý den v posteli, potila se a ukecávala migrénu, aby alespoň ona zmizela. Dát si v takovém stavu porci kofeinu, trpěla bych mnohem více.
A tak jsem si alespoň pustila video na Streamu. Zajímal mě hlavně test kávových kapslí, protože máme v práci přístroj na kapsle Tchibo. V testu se zjišťovala přítomnost látek akrylamidu a furanu, které jsou rakovinotvorné. Ten první se objevuje ve všech tepelně (nad 120°C) zpracovaných potravinách, které obsahují bramborové škroby a cukry. Tedy i pečivu a projevuje se hnědnutím na povrchu. No, to mě maminka nutila dělat hodně špatné věci, když mé koláče hodnotila slovy: "Máš do vůbec dopočené, když to je tak světlé? Proč to víc nepřipečeš?" Takže ty její, lehce nahnědlé, obsahovaly nezdravý akrylamid!
A jak to souvisí s kávou? Ta se praží při vysokých teplotách (ne všude, světlá zrna jsou známkou pomalého pražení při nižších teplotách). Čím tmavší, tím vyšší teplota. Avšak paradoxem je, že zrovna u kávy to nevadí (pokud se nepřepálí a takto neznehodnotí zrno), látka pomalu při pražení zmizí. A také furan, těkavá toxická látka, která vzniká při pražení, vyprchává během onoho pražení a také po uvaření, jak káva stydne.
V tom případě chápu, proč jsem poslední dobou pila kávu až vlažnou. Přitom jsem vždy měla ráda horkou a vychutnávala si ji. No, asi by mi furan v poslední době moc dobře neudělal a tak mě tělo donutilo "zapomenout, že jsem si kávu uvařila".
Pokud jde o kapsle, dopadly testy lépe než u mletých káv. Neobsahovaly nic nad normu, dokonce obsah plísní byl u mnohých pod měřitelnou hodnotou. Naopak některé mleté kávy doslova propadly, především privátní značky řetězců.
Z toho mi vyplývá, že tuto neřest - pití kávy - si mohu nadále ponechat, pokud si budu kupovat zrna čerstvě nameltá a šálek té dobroty nechám vychladnout.

Je mnoho věcí, které jsme věděli, ale zapomněli. Občas není na škodu si je připomenout, abychom si užívali toho dobrého, co je nám dopřáno a raději se zbavili toho nepříliš prospěšného. A to navzdory tomu, v jakém kalupu život prožíváme.

Přeji všem příjemné chvíle v kruhu nejbližších i těch vzdálenějších, avšak srdci blízkých
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 16:56 | Reagovat

Naštěstí už je teď skoro standard, že mladí lidé absolvují nějaký studijní výjezd do zahraničí. Když jsem nedávno mezi mladými řekl, že jsem se poprvé dostal k moři ve Francii ve svých šestadvaceti a brečel jsem u toho dojetím, dívali se na mě dost nechápavě :-).

2 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 18:14 | Reagovat

Veru "horké" pravdy tu opisuješ, ale napriek kadejakým idiaminom a furtášom si horúcu a horkú kávu zobrať nenechám, neumriem bez kávy, aby som slovami básnika vykríkol...

Peknú kávičku v novom týždni vinšujem.

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 18:22 | Reagovat

Raduš zajímavé své poznatky zde popisuješ, jsou pravdivé. Já znám nejen mladé lidi, kteří dnes nemají z čeho šetřit, ale i trošku starší, prostě není z čeho...:-( Ale čtu tu na blogu příspěvky blogerek, které mají i vnoučata či pravnoučata finančně zajištěné, asi je to různé, jsou nyní dost viditelné rozdíly mezi bohatými lidmi a těmi normálními, je to smutné, ale je to tak. Cestování si může i dnes dovolit jenom bohatý, tak jako to bylo dřív. O kávě jsem si ráda početla, pracovala jsem téměř s ní 20 let, je to zajímavé povídání - díky za něj! :-)

4 Radka Radka | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 18:54 | Reagovat

[1]: Mé první setkání s mořem bylo ještě za komunistů, kdy jsem se přec VTS dostala s kolegy do Bulharska. To bylo rok před revolucí.
Oni mladí hodně toho nechápou a mrzí mě, že přebírají názory těch, co vše před revolucí jen haní a na dnešní době vidí jen to dobré. Ona každá doba má to dobré i to špatné a nelze vnímat jedno bez druhého.

5 Radka Radka | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 18:55 | Reagovat

[2]: Děkuji a nespočet horkých a chutných káv přeji i Tobě :-)

6 Radka Radka | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 18:57 | Reagovat

[3]: Jsem ráda za ty, kteří se i v dnešní době díky poctivé práci mají dobře. Ale je jich, bohužel, málo. A protože mám kolem sebe spíš ty hodně chudé a dost bohaté, vnímám rozdíly víc.
Káva je moje slabost a někdy mě mrzí, že mé tělo by si nedalo, ale hlava na ni stále myslí :-)

7 pavel pavel | Web | 26. dubna 2015 v 19:24 | Reagovat

Brát věci jak přicházejí... pak se člověk ani nemá čím rozčílit. :-D

8 Lydie Lydie | 26. dubna 2015 v 22:30 | Reagovat

[7]:Plně s Tebou souhlasím. :-)

9 Lydie Lydie | 26. dubna 2015 v 22:41 | Reagovat

Cestovat do ciziny jsem začala až po revoluci. Dá se cestovat i lacino. Pracovala jsem na železnici - mám nárok do některých států jednou za rok  na slevněné jízdenky. Dají se sehnat i laciné letenky...Byla jsem 7krát v Norsku - tam se dá volně stanovat v přírodě-na normální ubytování peníze nemáme.Dá se vydržet o konzervách,pytlíkových polévkách a chlebu 14 dnů.....
Letos pojedeme na dovolenou k moři do Albánie a Černé Hory...nocleh se tam dá sehnat i za  9 E. Potraviny v marketech jsou cenově asi jako u nás.Do restaurací nechodíme.

10 Lydie Lydie | 26. dubna 2015 v 22:53 | Reagovat

[9]:Někdo řekne,že než tak mizernou dovolenou, tak raději nic. Jenže z důchodu se těžko šetří na nějakou luxusní cestu za "velkou loužži".Takže do Ameriky se asi nikdy nepodívám.

11 Lydie Lydie | 26. dubna 2015 v 22:56 | Reagovat

[4]:Máš pravdu - každá doba má své plusy i minusy.... :-)

12 Lydie Lydie | 26. dubna 2015 v 23:09 | Reagovat

Ještě k ceně jízdenky.
Jedeme čtyři - tak pokud koupíme jízdenky předem, tak budeme mít výraznou slevu/že jedeme 4/. Zpáteční jízdenka Brno - Bar bude stát pro jednoho asi 2 200, Kč /podle kurzu Eura/.

13 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 27. dubna 2015 v 14:07 | Reagovat

Dobré zamyšlení,  mám ráda články o životě, o všem , co nám přináší.
Já mám ráda kávu už roky a piji dva šálky denně.  Hlavně bez té ranní si neumím představit den.
"Turka"  mně lékaři zakázali už dávno, tak si dávám v kavárně presso, nebo ledovou kávu.  Ledová mně dělá dobře. Mám chronický žaludeční reflux  a správně bych neměla pít kávu vůbec. Jenže to je jediná "neřest" kterou nedokážu odbourat.  Jíst se snažím  tak, jak si tělo řekne.
Malé plus je,  že doma mám  Tassimo a to v nedávných testech také dopadlo dost dobře :-)

14 Van Vendy Van Vendy | Web | 27. dubna 2015 v 19:29 | Reagovat

O tom lepku a bezlepku jsem nedávno četla. Právě upozornění, že jíst jenom bezlepkovou stravu taky není zdravé (s vyjímkou celiakie, tam prostě lidé lepek nesmí), že ta bezlepková mouka dovede napáchat taky pěknou paseku. Ale myslím že v tvém případě to nehrozí, protože si ji dáváš občas a ne neustále. Takže jako odlehčovací systém je to dobrý nápad, navíc máš potvrzeno, že se cítíš líp (nebo jíš už jen bezlepkovou?) Zaujalo mě, jak to má vliv na kvalitu vlasů. Já si musím umývat hlavu nejpozději třetí den (o víkendech to nehrotím, ale v práci bych měla přece jen trochu vypadat).
A káva? Bez ní si nedovedu představit den. Myslím tím, bez turka, rozpustnou kávu beru spíš jako přídavek. A piju ji raději horkou, vlažná nebo studená už mi nechutná.
Připečené koláče a akrylamid? Myslím, že ani to by nemuselo být tak na překážku. Vždyť i dříve se peklo a rozhodně nebyl chléb světlý, navíc, podle tvého líčení, maminčiny koláče byly jen lehce hnědé, nikoliv připečené. Ale pokud je světlé propečené, nemuselo by to vadit.
Pěkný článek o zdraví a taky o očekávání lidí. S tím cestováním máš pravdu, dřív lidé (tolik) necestovali, protože byly omezení (ale zase, kdo opravdu chtěl, ten cestoval, sama pamatuji ty fronty před Čedokem), dnes cestovat nemusí, protože na to nejsou prachy. Argument tvého kolegy je k nakopnutí, protože dnes si děcka vydělávají nejen na věci pro sebe, ale i třeba na privát, nebo na studia. A jestli se jim podaří něco ušetřit na cestu, není to zas tak lehké.
Pořád přemýšlím, jestli je opravdu potřeba, aby byla doba tak mizerná. Jestli by to opravdu nešlo jinak. A řekla bych, že šlo - ale to by nesměla chybět vůle a také strop hrabivosti. ???

15 Radka Radka | E-mail | Web | 2. května 2015 v 13:27 | Reagovat

[10]: Na dovolenou jsem se coby samoživitelka dostala s dcerou dvakrát jen proto, že jsme zvolily tuto "levnou" variantu. Nelituji, ale opravdu věřím, že mnoho lidí by tohle raději odmítlo. A určitá část lidí si spíš koupí drahý mobil na splátky, než aby ušetřili na horší časy. Ale to je každého věc, co upřednostní.

16 Radka Radka | E-mail | Web | 2. května 2015 v 13:29 | Reagovat

[13]: Kávu mám ráda, ale dost mě děsí, že mi nějak přestala chutnat. Už ani nedopiju celý šálek. Že by si tělo říkalo o zdravější přístup?
Původně jsem dnes chtěla napsat povídku, ale nakonec jsem díky Tvému komentáři napsala zamyšlení nad životem.

17 Radka Radka | E-mail | Web | 2. května 2015 v 13:34 | Reagovat

[14]: Kdyby bezlepek páchal škody, museli by mít obyvatelé Asie problémy po větší konzumaci rýže. Bezlepková mouka je směsicí rýžové, kukuřičné, pohankové mouky a různých škrobů, záleží na poměru. Někdy se přidávají i bramborové vločky. Že by škodily ty škroby? Ale škrob mi kdysi na lačno doporučil léčitel, abych chránila svá střeva. A pomohlo mi to. Takže mi z toho vychází, že za škodlivostí lepku stojí lékaři, kteří potřebují pacienty. Nicméně každý by měl poslouchat své tělo, však ono si řekne.
Také si myslím, že by to šlo v dnešní době i jinak - ale museli by lidé více myslet i na druhé, nejen na sebe.

18 Van Vendy Van Vendy | Web | 4. května 2015 v 18:55 | Reagovat

[17]: Právě že ty škroby jsou prý škodlivé, někde jsem to četla. Nevím, co je na tom pravdy, ale vzhledem k tomu, že spousta lidí píše, že s bezlepkovou stravou se cítí líp, tak to bude možná nějaký omyl.
Vida, a tobě škrob naopak doporučili... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama