Podivné shody

10. května 2015 v 14:31 | Radka |  Co život dal
Domnívala jsem se, že mě jen tak něco nevyděsí. Ale nikdy nevíte, co si pro vás život připraví a pak se nestačíte divit.
Můj život se několik měsíců sune po stejných kolejích. Práce, nákupy, domů, občasná setkání s přáteli. Mění se pouze pořadí, vše ostatní zůstává totožné. Říkám si: možná by neškodilo nějaké vzrušení, ale když pak přijde, zděšeně volám: chci zpátky svůj zdánlivý klid!


Po utrápeném dubnu jsem se těšila na květen. Cítila jsem, že se konečně některé věci daly do pohybu a já si slíbila, že "začnu žít". Více se věnovat sama sobě, svým zájmům a také dělat více pro druhé.
V mých představách vše dokonale zapadalo, lidé kolem i já jsme byli spokojeni.

Chápu, že svým pozitivním přístupem mohu někomu lézt na nervy. Ovšem, na svou obhajobu uvádím, že nemám v přílišné oblibě totálně sluníčkové lidi, kteří hlásají sebelásku a lásku ke všem na každém kroku a člověk si pak říká: v čem to sakra jednou? Stále jsem jen člověk, který některé situace zkrátka neustojí.

Jako včera, kdy jsem lenošně koukala na televizi. Původně jsem chtěla shlédnout jen Bournův mýtus, ale jak už byla bedna zapnutá, přepínala jsem a hledala něco zajímavého. V talk show Genzera a Suchánka jsem zahlédla nějakého šamana. Byla jsem zvědavá, ale jen do okamžiku, kdy z krabičky vytáhl předmět černé magie. Okamžitě jsem přepínala.

Abych vysvětlila svůj děs: kdysi jsem si koupila knihu Můj život s duchy, abych se poučila, čeho se vyvarovat. Ani jsem ji nedočetla a putovala na dno knihovny. Autor měl bohaté zkušenosti s rituály bílé i černé magie a co mi utkvělo v hlavě: pokud se s černou magií zapletete, není cesty ven. Buď to zničí vás, nebo někoho blízkého. Navíc jsem v době čtení měla pocit, že nikdy nejsem v pokoji sama.
Z mých článků víte, že věřím na duše, a když se kolem mne něco bez vysvětlení pohne, neděsím se. Snažím se přijít na původ a hledám v tom pozitivní znamení. Jde vždy o události ve dne. Pokud jsou noční, jsem velmi ostražitá.

Ale vraťme se ke včerejšímu televiznímu vysílání - tentokrát již po půlnoci. Miluji tajemno, ale čeho je moc, toho je příliš. Původně jsem nevěděla, zda se jedná o skutečné události nebo film. Ovšem děsilo mě to řádně. Dítě, které se v noci budilo a dívalo se směrem, kde nic nebylo; dveře, které se samy otevíraly; nakonec mě ovšem dorazilo, když se v kuchyni, kde majitelka seděla nad časopisem, otevřely najednou všechna dvířka kuchyňské linky! Okamžitě jsem přepla a snažila se myslet na něco krásného, než se pokusím usnout.

Nepodařilo se. Film Paranormal Activity 2 zanechal v mé hlavě silnou stopu, mé myšlenky se točily kolem duchů (nikoli duší), černé magie a vzpomínek na knihu výše zmíněnou. Dokonce jsem měla strach jít na toaletu bez toho, aniž bych si rozsvítila (přitom běžně chodím bytem potmě). Vážně mě tohle téma děsí.

Ráno jsem se probudila a v hlavě nešla vypnout píseň od Madonny. Slyšela jsem ji včera cestou z nákupu a její refrén mi přišel rytmický, takže mohlo jít o shodu. Ovšem pouze do okamžiku, kdy jsem ji našla na netu. Jmenuje se Ghosttown neboli Město duchů.

Vážně netuším, co mi tohle má říci. Vědomě se této temné oblasti vyhýbám. Že by někdo na mě zkoušel černou magii, na to si připadám dost nezajímavá (i když vím, že pár lidí hodně štvu a některé mají sklon k čarodějnictví). Tak mi vychází jediné - něco neviditelného si ze mě udělalo legraci a trošku mě vyděsilo, abych se v tom svém stereotypu moc nenudila.

Přiznávám, povedlo se. S o to větší vervou se teď pustím do úklidu, pečení chleba a dalších aktivit, které umí skvěle vyčistit mozek. Protože myslet na blbosti zkrátka nemám čas.
Nicméně píseň od Madonny si občas ráda poslechnu.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 10. května 2015 v 18:37 | Reagovat

Myslím, že děsivých skutečností je v realitě dost na to, abych je vyhledával ještě v televizi. Zjistil jsem třeba, že optimálním programem na víkendové sledování je pro mne několikahodinový noční přenos z golfu. Dá se přitom udělat spousta věcí a člověk není při cestě do snu předem vyklepaný :-).

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. května 2015 v 19:40 | Reagovat

Pokud dávají na šlágru  takové ty unylejší melodické písničky, tak se jimi uspávám. Když začnou ,,vyřvávat" nebo dají pochod či podobné rytmy, přepnu na 1 na AZ kvíz nebo opáčko nějakého klidného pořadu. Horory, trillery, bojové filmy ani náhodou.Příp. vypnu televizi a hotovo. :-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. května 2015 v 19:42 | Reagovat

Víš, nejlepší je své pocity moc nerozebírat, to bychom se zbláznili. Nejlepší lék na to je jak píšeš domácí prácička, činnost nějaká. ;-)

4 Intuice Intuice | E-mail | Web | 10. května 2015 v 22:14 | Reagovat

Dnes už se snažím vyhýbat nehezkým nenutným věcem, zážitkům apod.

5 Radka Radka | E-mail | Web | 10. května 2015 v 22:54 | Reagovat

[1]: Pravda, golf je bezpečnější než přenosy z poslanecké sněmovny.

6 Radka Radka | E-mail | Web | 10. května 2015 v 22:56 | Reagovat

[3]: Jo, i okna jsem dnes zvládla, takže práce zabrala. Ale problémem byla moje zvědavost - jakže to dopadne? A pak jsem se z toho pořád budila.
Nu což, alespoň jsem se poučila ;-)

7 Radka Radka | E-mail | Web | 10. května 2015 v 22:57 | Reagovat

[4]: Také to praktikuji, proto jsem pořady o válce ignorovala, dokonce ani Želary jsem nedokoukala. Násilí, bezpráví a vraždy, které se opravdu odehrály, mi nedělají vůbec dobře.
Ale to tajemno mě přitahovalo jako magnet... ale což, poučila jsem se.

8 pavel pavel | Web | 11. května 2015 v 0:38 | Reagovat

Negací včetně černé magie se taky vyhýbám. Stačí poslechnout si zprávy a tolik neštěstí a válek po světě docela stačí, aby člověk přišel na špatné myšlenky. ;-)

9 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 11. května 2015 v 12:05 | Reagovat

Ono je teď v "kurzu" pozitivní myšlení, bezpodmínečná láska, což je sice krásné, ale, ač se někdy setkávám s lidmi "na cestě", ještě jsem takového osvícence nenašla. Já se též vyhýbám negacím všeho druhu,zprávy už neposlouchám vůbec. Když si myslím,že okolo něco zlého je, snažím se udělat si ochranu,když nic jiného, psychika dělá své. :-)

10 Ježurka Ježurka | Web | 11. května 2015 v 15:44 | Reagovat

Já se ti ani nedivím, sama bych taky byla špatná z toho, co popisuješ. Mně stačí, aby se mi v noci do snu zamotaly všelijaké neskutečné příběhy a blbiny a taky se z toho budím a ne a ne spát. Jde to zapudit poměrně špatně. ;-)

11 Sugr Sugr | E-mail | Web | 11. května 2015 v 18:34 | Reagovat

Myšlenky jdou a starostí je hodně, sice chodíme ještě do práce, takže času ani doma nemáme nazbyt, ale ty myšlenky jsou i když člověk pracuje jako mezek! :-(  :-)

12 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 13. května 2015 v 6:56 | Reagovat

Já mám určité tajemno ráda. Zajímá mě, i když v hodně věcech stojím jinak nohama pevně na zemi, zažila jsem v životě pár situací, které nemají logické vysvětlení :-)

13 Radka Radka | E-mail | Web | 16. května 2015 v 19:51 | Reagovat

[8]: Souhlasím, tolik negací, co vysílají ve zprávách, nemůže denně normální člověk unést!

14 Radka Radka | E-mail | Web | 16. května 2015 v 19:53 | Reagovat

[9]: Mám to stejně, ale když se ten strach vkrade, tak ani ta ochrana není moc platná. Jo, pochybnosti jsou prevít!
Ale nebyla jsem jediná, kdo tohle cítil, což podle kamarádky mohlo být obdobím čarodějnic. Kdo ví, snad už je to pryč.

15 Radka Radka | E-mail | Web | 16. května 2015 v 19:54 | Reagovat

[10]: Libuško, jak jsem přepracovaná, mozek mi šrotí samé nesmysly a tak jsem najela na bylinky - ty si dám před spaním a nic zlého se mi do mysli necpe ;-)

16 Radka Radka | E-mail | Web | 16. května 2015 v 19:57 | Reagovat

[11]: Mně se toho honí v hlavě až moc, jsem už dost přetažená. Navíc nejsem  nejmladší, takže se těším, že ještě tak dva týdny a mohla bych naskočit do pomalejšího vlaku. Něco jako přeskok z TGV do pendolina ;-)

17 Radka Radka | E-mail | Web | 16. května 2015 v 19:59 | Reagovat

[12]: Mám ráda, když se "hezky bojím" (tu větu si pamatuji z Císařova pekaře), ale tyhle nehezké strachy nemusím :-)

18 valin valin | Web | 18. května 2015 v 12:51 | Reagovat

Ha to je strašidelné. Já se raději těmahle věcma vůbec nezabývám. ;-)

19 Bev Bev | Web | 21. května 2015 v 20:42 | Reagovat

Tak to jsi hodně odvážná, že jsi shlédla aspoň kousek Paranormal... Aňka, starší dcera, z toho filmu byla tak vyklepaná, že v noci přišla k nám do postele a spala nalepená na mně. To se nestalo od jejích asi sedmi let a to jí bylo sedmnáct, když si to pouštěli ve škole. Mně jde mráz po zádech jen čtu o těch pár shlédnutých momentech. Čtu sice Kinga, mistra hororu, ale to jen proto, že jsem s tím začala když jsem byla mladá a duševně zolecenější a mezitím to zas znám tak důvěrně, vlastně nazpaměť, že si jeho knihy beru, když si chci přečíst něco opravdu pěkného na uklidnění. ;-)  :D Ale jináč jsem pověrčivý posera. Některé věci je lépe nechat na pokoji. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama