Prolustrovaná ve vteřině

19. července 2015 v 11:36 | Radka |  Co život dal
Ráda se dozvídám nové věci, které mohou obohatit, rozšířit obzory nebo jen pobavit. Může jít také o nastavené zrcadlo, které pomůže odhalit mé slabé stránky, abych se mohla na ně zaměřit. Ale co mi vadí hodně jsou nevyžádané informace. Nejde jen o pomluvy druhých a sdílení domněnek, ale když na vás druhý vychrlí zaručená fakta o vás, aby ohromil, jak dobře vás má přečteného.


Mnoho let jsem žila s člověkem, který zaručeně věděl lépe než já co jsem zač, co si myslím a kam patřím. Tuto metodu rozšířil i na své okolí, které přesvědčuje o svých pravdách o nich samotných. Tento způsob manipulace mu umožňuje mít lidi pod kontrolou a cítit se relativně bezpečně. I po těch letech co s ním nejsem, mi nedělá dobře vyslovení cizí pravdy o mně samotné. Nemyslím, že bych si něco o sobě nalhávala, ale rozhodně mepotřebuji slyšet, jak mě někdo druhý zná lépe než já sama sebe.

Tak se stalo, že před pár dny do mé kanceláře vpadla kolegyně s žádostí o pomoc s pracovním problémem a na oplátku se potřebovala pochlubit znalostmi svými. Dala se totiž na numerologii. Začala v rychlosti popisovat základní rysy kolegů, jejichž datum narození zná a já se nezmohla na víc než na tupé zírání. Jasně, že ty lidi znám a vím co od nich mohu čekat, ale když zazní slova typu: jsou tady sklony k depresi a potíže v sexu, tak to už jsem musela zakročit. Nepotřebovala jsem až takové detaily znát, protože s těmi lidmi nesdílím soukromí a případné potíže s nimi nebudu řešit.

Zakončení debaty bylo jako dávka z kulometu: "Ty to máš taky jasně dané - jednička, to je jasné JÁ, ego, čtyřka je nízké sebevědomí a pětka, to je taky nic moc, touha po svobodě."
Měla tendenci pokračovat, ale její slova zanikla v křiku mé mysli, abych debatu ukončila. A tak jsem ji z kanceláře vypoklonkovala. To nebyla snaha pomoci mi, jasně jsem cítila potřebu ukázat mi, jak mě má přečtenou a, i když mám nad ní navrch v práci, tak ona mě má stejně v hrsti.

Víte, já tohle soupeření nesnáším. Nejsme stroje a každý víme něco. Zkrátka se doplňujeme. Navíc nemám pocit, že bych byla sobec, co myslí na sebe víc než na druhé. Spíše naopak. Musela jsem se učit druhé odmítat, protože jsem zapomínala na sebe.

Pokud jde o numerologii, mám problém jí zcela uvěřit. Na jednu stranu věřím, že slova a i čísla vyzařují vibrace a tím nás ovlivňují, na druhou mi nějak nesedí, že by se každý člověk dal napasovat do určité definice. Na to mi přijde každý z nás velmi originální a tedy jedinečný. Základní rysy možná, ale určitě ne člověk celý.

V souvislosti s tím jsem si vzpomněla na dotaz této kolegyně z podzimu loňského roku. Chtěla datum narození mé dcery, aby si mohla vyzkoušet rozbor na známých lidech. Jenže fakt, že mou dceru viděla dvakrát v životě neznamená, že ji zná. Nezmění na tom nic ani to, že ví ode mne pár informací o její nespavosti či problémech s otcem. Jenže ona si je jistá, že ji zná. A další věc - ona mě nežádala o ten údaj, prostě ho chtěla. Žádný respekt, zkrátka jen dotaz.

Možná mě má hodně lidí opravdu přečtenou, možná výsledek není pro mne příliš lichotivý, ale co nadělám, jsem jen člověk a učím se chybami. S tím jsem se musela naučit žít. Teď ještě zbývá přestat se rozčilovat nad lidmi, kteří trpí pocitem, že mě znají lépe než já sama.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Van Vendy Van Vendy | Web | 19. července 2015 v 13:52 | Reagovat

V podobné situaci jsem se nečekaně též ocitla. Věnovala jsem tomu ošklivému pocitu jeden den, kdy mi to sedělo prostě za krkem, ale další dny tomu věnovat nemíním. Spíš se budu věnovat jiným věcem nebo jiným lidem.
Věřím, že se nad to taky dokážeš povznést, zlati. Ono to trochu zasáhne, škrábne, ale nedopusť, aby se to zanítilo, popř.začalo hnisat. Je smutné, že se musíme učit říkat ne, ale někdy je to potřeba.Tobě se to podařilo, ukončila jsi její pokusy, považuj to za úspěch, nenecháš se sebou manipulovat.

2 Radka Radka | E-mail | Web | 19. července 2015 v 15:56 | Reagovat

[1]: Ono je v takových případech smutné, že těm lidem chybí empatie a mnohdy i když vědí, že raní, rádi to udělají. Zkrátka rádi ubližují. Ale ono se jim to vrátí, o tom nepochybuji.
Jo, život mě naučil, i když některým lidem říkám NE s obavou, že v nich vyvolám agresi. Přesto vím, že musím, jinak to nikdy neskončí...

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. července 2015 v 22:25 | Reagovat

Myslím, že jsem docela otevřený různým věcem mezi nebem a zemí. Ale čísla a data jsou ryze lidským produktem a úmluvou, takže numerologii beru s prominutím jako nesmysl a hledání zcela umělých souvislostí tam, kde prostě nejsou. Jako hra to možná není špatné, horší je, když se to začne brát vážně. U mne je prostě tenhle "obor" na úplně nejnižší "šprycli" žebříčku podobných nauk, jak obsahem, tak - bohužel, musím to říct - i tím, jaké typy lidí z mého okolí v něm nacházejí zalíbení.

4 Radka Radka | E-mail | Web | 19. července 2015 v 22:59 | Reagovat

[3]: Vtipné je, že na mě seděl mnohem víc numerologický výklad z internetu než od člověka, co se numerologií živí. Mně čísla nevadí, jedničky a nuly rozluštit zvládnu, ale k odhalení něčích slabin to určitě nestačí´.

5 pavel pavel | Web | 19. července 2015 v 23:41 | Reagovat

Tvůj muž mi perfektně připomněl moji bývalou. Taky mne měla přečteného. :-D

6 Ježurka Ježurka | Web | 20. července 2015 v 15:33 | Reagovat

Já taky tyhle lidi nemusím. Dobře jsi udělala. Já si občas přečtu "řeč čísel", ale je to tak, jak jsi napsala. Něco sedí, ale všechno ne. A to je dobře, jinak by neměla pak cenu ani výchova dětí, no ne? A já naštěstí měla klid co se týče mých ex. Po rozvodu byla pohoda :-)

7 dáša dáša | E-mail | Web | 24. července 2015 v 16:26 | Reagovat

Radu, netrap se tím. Prostě kolegyně objevila numerologii a patrně s nadšením se vydala na výzkum charakterů spolupracovníků.Dobře jsi udělala, že jsi vypoklonkovala :-D Manžel takovým lidem říká VTĚRKY :D
Přeji Ti víkend plný radosti :-)  :-) :-D

8 Bev Bev | E-mail | Web | 28. července 2015 v 19:08 | Reagovat

Mám jednu takovou švagrovou, která má pocit, že mě dokonale zná a je vyvolená říkat komukoli své pravdy na rovinu. Ve skutečnosti je to neomalenost a skoro až chuť urazit. Strašně mě vytáčí a dělám všechno proto, abych se vyhnula jejím návštěvám a nebo s ní alespoň nebyla o samotě. A když už dojde na rozhovor ve dvou, přiznám se, že úplně vypínám pozornost a omezuji se v odpovědích na fráze, dokáže mě totiž i po téměř pětadvaceti letech, co se známe, rozhodit svou neomaleností a tak se ve mně všechno proti ní vzpírá. :-) A tak tomu dobře rozumím.

9 Radka Radka | E-mail | Web | 29. července 2015 v 23:06 | Reagovat

[7]: Jo, vtěrka a chytrá jak rádio :D
Děkuji a přeji příjemný dny :-)

10 Radka Radka | E-mail | Web | 29. července 2015 v 23:09 | Reagovat

[8]: Někdy si říkám, jestli ti lidé postrádají empatii nebo chtějí skutečně ublížit. V tom druhém případě občas použiji "fintu" nastaveného zrcadla - představím si ho mezi námi, otočené na danou osobu, ať se jí vše hned vrací. Moje sestra se tak doslova hádala sama se sebou 8-O

11 Bev Bev | E-mail | Web | 4. srpna 2015 v 14:26 | Reagovat

[10]: Bezva finta. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama