Čas na sebe

28. října 2015 v 14:00 | Radka |  Co život dal
Dlouho jsem upřímně záviděla lidem, kteří se uměli včas rozloučit se vším, co už v jejich životě nefungovalo. Mně k tomu pomáhalo časté stěhování, kdy bylo nutné zbavit se mnoha věcí. A nejen jich. Také lidí ve svém okolí, kteří byli rázem o něco dál a nezbýval čas, někdy ani chuť, je navštěvovat. Popravdě, některých jsem se zbavila moc ráda.


Jako "kamarádky", která v každém rozhovoru neopomněla zmínit: "Radu, víš, že já jsem moc hodný člověk a nepomlouvám, ale viděla jsi xxx (za xxx dosaď - její nohy, její oblečení, jejího muže atd.). Stále nespokojená žena, která si neuměla zamést před vlastním prahem a druhé neustále "hodnotila". Ne, pomluvy to nebyly, ona totiž nikdy nepomlouvala!
Takových lidí, kteří se mile usmívali, když jsem s nimi souhlasila, ale krev se v nich vzpěnila, pokud jsem si dovolila oponovat, jsem potkala v životě víc. A potkávala jsem je tak dlouho, dokud jsem se nenaučila říkat jim pravdu: že mě jejich téma nezajímá a hodnotit lidi, kteří mi nic neudělali, nebudu.

Několikrát jsem musela říci sbohem i těm, které jsem milovala. Ale život je věčný koloběh a když ztratíte jednoho, přijde vám do života další. Lepší, pokud si to zasloužíte. A tak se snažím být upřímná a říkat pravdu, která sice občas bývá nepříjemná, ale zároveň mnohem účinnější než lež, která člověka stahuje ke dnu. Snad mi odpustí všichni ti, ke kterým jsem upřímná byla až moc a nechtěla jim lhát, třeba už proto, že si jich vážím.

Někdy je nutné říci sbohem i svým zvykům, návykům a zlozvykům. Ideální je, když to přijde samo, zkrátka chuť na onu věc vyšumí a člověk dokonale ztratí zájem. Nejsem si jistá, zda tohle platí o mém zájmu o blog, ale cosi ze mě "vyšumělo". Není divu. Když člověk tráví v práci u počítače deset hodin i více, po příchodu domů už netouží zapínat ho znovu. A to je důvod, proč jsem letos tak málo na blogu. Svým věrným se za to omlouvám, ale snažím se najít čas jen na sebe a poku možno bez počítače.

Proto jsem do svého života přivítala "někoho", kdo moc času nezabere a hodně potěší. Nebyl primárně určen mně, ale dcera ho ignorovala tak silně, že jsem se rozhodla mu to vynahradit. Stal se mým společníkem doma i na cestách, ve dne i v noci. Není profesionál, ale zvládá bravurně a s noblesou veškeré mé rozmary a pokusy zachytit vše, co se mi líbí. Ano, je to náš fotoaparát. Několik záběrů mraků či západů slunce jsem vám už předvedla (více v rubrice).

Poslední dny je mou inspirací Měsíc. Mrzí mě, že jsem nedávno nemohla zachytit jeho jemné obrysy na odpolední obloze, protože fotit v autě při řízení mi dcera zakázala. Ani podvečerní záběry nevyšly, byly roztřesené a zrnité. Ty za tmy už jsou lepší. Fascinují mě skvrny na jeho povrchu, rozeznatelné i pouhým okem.


Úplně běžné záběry Měsíce v jeho různých fázích, ale upřímně - na obyčejný kompakt docela slušné, co říkáte?

A nyní mě omluvte, jdu říci sbohem několika věcem v mém životě
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 alka-fejetony alka-fejetony | E-mail | 28. října 2015 v 15:05 | Reagovat

Ráda bych řekla sbohem svému návyku na kouření, ale tak snadný to fakt není ... :-)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. října 2015 v 18:02 | Reagovat

Čím jsem starší, tím víc dávám před "sbohem" přednost pozdravu "na shledanou". Nelíbí se mi definitivy, byť jsem jich samozřejmě pár důležitých zažil. Mám jednu věc, která - kdybych byl čestný - by si asi svoje "sbohem" zasloužila, ale nikdy to neudělám, protože je to to nejdůležitější, co na světě mám.

3 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 28. října 2015 v 20:15 | Reagovat

Nikomu nechcem davat "zbohom"! Naco aj?
Aj zlozvyky su na nieco dobre.

4 Jitka Jitka | 29. října 2015 v 1:01 | Reagovat

Myslím, že když je člověk pokorný, nemá potřebu někomu říkat "pravdu". To je jen tvůj pohled, každý jsme přeci nějaký, i ty. S manželem jsme zajedno v tom, že říkat pravdu je přepych...To bysme se asi všichni nestačili divit...

5 Intuice Intuice | E-mail | Web | 29. října 2015 v 15:09 | Reagovat

Potřeby se věkem mění. Co bylo důležité před 5 lety, to dnes člověk nepotřebuje. A naopak. Takže každý jsme jinde a v jiný čas. Zajímalo by mne, čemu jsi v těchto dnech dala přednost (kromě fotografování, o kterém vím) a naopak, co necháváš plout mimo Tebe. Dík za inspiraci. :-)

6 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 30. října 2015 v 8:11 | Reagovat

Také jsem se musela po dlouhém váhání rozloučit během minulých let s pár lidmi, kteří mně jen vysávali energii. Bylo to těžké, ale po čase jsem si uvědomila, že se mně ulevilo.
Záběry měsíce jsou opravdu hezké. :-)

7 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 30. října 2015 v 12:45 | Reagovat

Na kompakt je to víc než slušné :D
Zbavování některých věcí mi činí dost velké obtíže ale když se třeba překlene jistý čas, nedělá mi problém je hodit za hlavu :-D

8 Van Vendy Van Vendy | Web | 1. listopadu 2015 v 20:00 | Reagovat

Raduško, nemusíš dávat sbohem svému blogu, ani nám, ale můžeš jej proměnit ve svou fotogalerii. Nebo aspoň menší fotovýstavky. Gratuluji k novému foťáčku! a doufám,že přibudou další fotky i další články, nemusí to být denně, spíš, jak se ti bude chtít.
Jinak, chápu, že toho máš dost, taky je možné, že jsi svého času potřebovala blogovat, zachytit své myšlenky ve slovech, teď jsi možná zase o kus dál. Nejlepší je, nechat věcem volný průběh. 8-)

9 Bev Bev | E-mail | Web | 19. listopadu 2015 v 13:24 | Reagovat

Jak dobře rozumím, dneska jsem ráda, že jsem tak prozřetelně nazvala svůj blog Všehochuť a tím pádem tam můžu vložit kde co, když zrovínka není inspirace a čas.
Budu moc ráda, když se zase objevíš a mezitím ti přeju co nejvíc času pro sebe co nejpříjemněji stráveného. :-)

10 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 2. prosince 2015 v 16:28 | Reagovat

Občas se člověk rozloučí i nesprávně, s nesprávným,...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama