Sleduji znamení

18. února 2018 v 15:36 | Radka |  Smysl pro humor
Dělám to již roky. Jsem vnitřním založením pozorovatel, i když by s tím mnozí nesouhlasili. Zvláště ti, které často ani nepustím ke slovu. Přesto trvám na zařazení do této skupiny, protože jsem si to vědecky doložila. A jak jsem k tomu došla? Pozorovala jsem se!


Omlouvám se, ale vezmu to pěkně od začátku. Běžně se pohledu do zrcadla vyhýbám, poslední kontrolu před odchodem z domu provádím až ve výtahu ve velkém zrcadle, a to se občas nestačím divit. Už se mi podařilo až tam zjistit, že mám každou botu jinou, nebo že jsem se zapomněla učesat. Maminka by ze mě neměla radost, trvala vždy na třech důležitých věcech: mít kapesník, učesané vlasy a čisté boty (boty čisté byly, jen každá jiná ).

Před pár dny večer jsem zpozorovala, že mám víc než obvykle "pusu do podkovy" (svěšené koutky úst), jak můj výraz ve tváři komentoval ex, když jsem byla naštvaná. Trochu mě to vyděsilo, začala jsem si je proto zvedat, jak bych asi vypadala... a nakonec si řekla, že je to k ničemu, nebyla bych to já. Ráno to bylo lepší, proto jsem vše připsala únavě. Jenže během dne jsem si vzpomněla na knihu o fyziognomii, kde se dá z rysů tváře a hlavy poznat, co jsme zač. A tak jsem hledala a našla: nejsem věčně nas*aná, jsem typický pozorovatel!

Také věřím na "něco" mezi nebem a zemí, zkrátka že tady nejsme sami a někdo nám moc rád pomáhá. Například maličkostmi, které nám zvednou náladu (a následně i ty koutky úst). Nebo znameními, která nám mohou napovědět a pomoci vyřešit nějaký problém.

Díky kombinaci pozorování a víry se občas zasměju, občas vyděsím. Jako nedávno, když jsem se vracela domů pozdě večer autem a do cesty mi vběhla černá kočka. Moje sestra je pověrčivá a vtloukala mi do hlavy, že nesmím protnout dráhu černé kočky, jinak budu mít smůlu. Ne, že bych tomu věřila, ale jistota je jistota. Tak jsem zpomalila a zavolala na ni (jasně, že mě nemohla z dálky a přes zavřená okna auta slyšet): "Děláš si srandu? Mazej pryč!". A víte co udělala? Kousek před autem se v půli cesty zastavila, otočila a zmizela za zaparkovaným autem. Jakmile jsem ji míjela (v té části vozovky, kterou neprošla, to dá rozum, ne?), sledovala mě pozorně a jako by mi chtěla říct: "Máš to marné!". A měla jsem. Kolem domu se nedalo zaparkovat, musela jsem auto odstavit až nějakých 400m od domu.

Naštěstí přicházejí i dobrá znamení. Někdy v sáčku brambor, jindy při přípravě jídla. Nebo mě po návratu domů přivítají agapornisové a jako bonus leží na stole vykousané srdce v papíru. To zelené na utěrce mi přišlo na první pohled jako obyčejná skvrna, kterou vytvořila kapka nápoje matcha, kterou jsem míchala dceři. Ale nedalo mi to a vidíte - jasné srdce. Ať dělám co dělám, pozoruji v tom znamení, že existuje někdo, kdo mi chce udělat radost.


Další kategorií jsou "vzkazy z vlasů". Dříve jsem byla upozorněna obrázkem z vlasů, co vypadal jako monogram J.G., na muže, do kterého bych to neřekla, ale ukázal se jako hodně zlý. A pomohlo to tehdy vyřešit důvody naschválů, které přicházely od něj.

Po nějaké pauze přišly další obrázky, opět srdce:


Ovšem tentokrát i s něčím navíc. Přemýšlela jsem, co, nebo koho, mají vlasy vlevo symbolizovat. Napadá mě jediné: chlap s gulema. Jeden tip bych měla, ale nechci dělat ukvapené závěry, třeba jsem jen domýšlivá a o lásku tady vůbec nejde .
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. února 2018 v 15:46 | Reagovat

Svým způsobem to může být pravda. Ale takové pozorování je docela dobrá zábava. Jen těch nedobrých jevů musí být maličko, že? ;-)

2 Danka2 Danka2 | E-mail | 18. února 2018 v 15:54 | Reagovat

Radu chválím,moc pěkně a čtivě píšeš.Piš častěji a díky :-D

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. února 2018 v 16:31 | Reagovat

Různé boty jsou jistě znakem kreativity. Podívej, kam to kdysi dotáhl velký blondýn s černou botou! :-)

4 Radka Radka | 25. února 2018 v 22:34 | Reagovat

[1]: Zábava to je, naštěstí převažují dobrá znamení. Nebo já si je tak aspoň vykládám :-)

5 Radka Radka | 25. února 2018 v 22:35 | Reagovat

[2]: Děkuji, budu se snažit :-)

6 Radka Radka | 25. února 2018 v 22:36 | Reagovat

[3]: Ách, ano, děkuji! A já myslela, že jsem úplně blbá! Kdeže, kreativní! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama