Doba temna a splněná přání

12. června 2018 v 22:00 | Radka |  Tvoření / foto
Jsou dny, kdy slunce zakryjí mraky a nepustí na Zemi ani kousíček světla. Nebo jen hodně málo. Chmury a splín si pak podávají dveře a člověk vyhlíží záblesky světla, které by zahnaly temnotu do nezapadlejších koutů vesmíru.


Pozoruji oblohu často, hledám tam útěchu, znamení, inspiraci. Nebo potěšení. Někdy nenajdu nic. Jindy vidím v mracích ukryté postavy, které jiní nevidí. A někdy je mi smutno z nebeské temnoty, která k nám nepustí žádné světlo. Jako v dubnu, kdy jsem při práci v kuchyni nesutále sledovala oblohu a děsila se toho, co jsem za okny viděla.


Obloha mi přišla hodně temná a nedařilo se mi najít nic pozitivního, děsila mě i "rudě" nasvícená část mračna, ve které jsem po přiblížení viděla dva páry hledících očí:


Jako by shlížely dvě pekelné hlavy dolů a vyhlížely další oběť... a možná je tam vidím jen já... ale děsí mě.

V tu chvíli jsem si přála, aby temnota zmizela a bylo více světla. Povedlo se, avšak toto jsem neměla na mysli (odrazu světla "navíc" - lustru - jsem si všimla až při prohlížení snímků, nikoli při focení). Ale pobavilo mě to, přání splněno, světla více bylo...


Správně splněné přání vypadá jinak, ale podmínkou je správně si přát. Není to jednoduché, vždycky něco podcením, zapomenu, nedomyslím, ale když se to povede, je radost veliká. Jako o pár dní dříve, když jsem zase koukala na temné mraky a opět si přála, ať tu temnotu naruší světlo:


Bylo pozdní odpoledne, temnota zakryla vše hřejivé a mě zaujal paprsek prosvítajícího světla, které se dralo úzkým průzorem. Ten tvar mě přitahoval, tušila jsem něco symbolického...


Přišlo mi to jako letící postava se srdcem, která šíří světlo navzdory temnotě kolem.

Možná to srdce vidím jen já (ne, nemá ho na pravém, ale spíš "správném" místě), možná někdo nevidí ani tu postavu (jen škvíru mezi mraky?), ale pro mě je tohle znamením, že je důležité šířit světlo (dobro), i když všude kolem je nálada na bodu mrazu. Nebo možná právě proto. On i malý záblesk světla někdy dokáže víc, než tisíce slibů, že jednou bude líp .

Tak si nezapoměňte přát a šířit dál dobro, kterého není nikdy dost
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. června 2018 v 22:07 | Reagovat

Krásné zamyšlení. Já ale o konání dobra předem moc nepřemýšlím, prostě, když je třeba pomohu- jak ta bába co říkala- Pomohu co mohu a co nemohu přenechám Bohu...znáte, že? :-)

2 Radka Radka | E-mail | 12. června 2018 v 22:11 | Reagovat

[1]: Když to má člověk v sobě, je to to nejlepší. Přiznávám, že se někdy nechám pohltit smutkem či blbou náladou a zapomenu. Mám co dohánět. Tu poučku neznám, ale je skvělá - zapíšu si za uši, děkuji :-)

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 13. června 2018 v 8:05 | Reagovat

Opravdové světlo je lépe vidět ve tmě, než když celý svět kolem optimisticky září.

4 Danka Danka | E-mail | 13. června 2018 v 12:02 | Reagovat

Radunko,také miluji mraky.To srdce tam je.Je dobře,že sluníčko pije.Dobro je,nebo není.Já věřím,že každý má v sobě něco dobrého.Když tam nic není-nevyhledávám takového člověka.Vůl zůstane volem i když ho počokoládujete.Krásné,pohodové dny plné lásky. :-D

5 Danka Danka | E-mail | 13. června 2018 v 12:03 | Reagovat

Radunko jsem ve Spamu. O_O

6 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 13. června 2018 v 13:24 | Reagovat

Podívej se znovu na ten snímek č.2, když jsem odhlédla to, co ti bylo nepříjemné, tak se podívej na dolní konec mraku a uvidíš dvě oči daleko od sebe a pod tím smějící se pusu se zuby. :-) A co se týče světla, máš pravdu, i když je to někdy těžké.

7 Ježurka Ježurka | Web | 13. června 2018 v 16:43 | Reagovat

Je to zajímavé, co všechno se dá vyčíst z jedné oblohy a dokonce ti plní i přání. To se mi moc líbí.

8 Bev Bev | E-mail | Web | 14. června 2018 v 6:54 | Reagovat

Radí, ani jsem si neuvědomovala, jak moc mi chybí tvé krásné fotky oblohy a mraků  a ještě krásnější povídání o nich. Jak jsem si to přečetla, tak jsem tu postavu taky uviděla, úžasné!! sama bych si jí zřejmě nevšimla. A máš pravdu, vyzařuje světlo a to celou hrudí. Je to něco mezi andělem a Supermanem.
Povedlo se, dnes je u nás zase zataženo, ale já si od tebe odnáším kousek světla. :-)

9 Radka Radka | E-mail | 21. června 2018 v 0:19 | Reagovat

[3]: A to je svatá pravda!

10 Radka Radka | E-mail | 21. června 2018 v 0:20 | Reagovat

[4]: Hezké motto, asi škoda čokolády :-D. Mraky budou další, slibuji :-)

11 Radka Radka | E-mail | 21. června 2018 v 0:21 | Reagovat

[6]: Děsila mě ta červená barva, skoro pekelná. Ale už mám další mračné fotky, jsem zvědavá, kdo uvidí to co já ;-)

12 Radka Radka | E-mail | 21. června 2018 v 0:22 | Reagovat

[7]: Jo, v mracích já čtu ráda :-)

13 Radka Radka | E-mail | 21. června 2018 v 0:23 | Reagovat

[8]: Máš dar psaní. Nejen Tvé články, ale i komentáře dávají radost. Mám připravené další fotky mraků, tak snad Tě potěší :-)

14 Lucienne Lucienne | Web | 14. července 2018 v 21:52 | Reagovat

Páni, to jsou hodně zajímavé fotky. A pěkně popsané. Ten červeně nasvícený mrak je doopravdy děsivý. Ale ta poslední fotka s tím paprskem - ta je úžsasná.

15 Black Blood Black Blood | Web | 21. července 2018 v 19:58 | Reagovat

Úžasné fotografie

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama